Viktor Tauš
| Viktor Tauš | |
|---|---|
| Rodné jméno | Viktor Tauš |
| Narození | 3. prosince 1973 (49 let) Praha  Československo |
| Český lev | |
| za nejlepší film/minisérie | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Viktor Tauš (* 3. prosince 1973 Praha) je filmový a reklamní režisér, scenárista a producent.
Biografie
Po základní škole absolvoval Viktor Tauš SPŠ sdělovací techniky v Praze. V roce 1992 začal studovat filmový dokument na FAMU v Praze. Přibližně kolem roku 1996 podlehl závislosti na heroinu, přestal plnit studijní povinnosti a musel FAMU opustit. Ze závislostí na drogách se po odborné péči vyléčil. Zkušenosti reflektoval v částečně autobiografickém filmu Kanárek z roku 1999, v němž ztvárnil hlavní roli a za který Alois Fišárek získal Českého lva za nejlepší střih.
Tvorba
První Taušův autorský film je Kanárek (1999; scénář, režie). Jeho režisérským počinem je také český film Sněženky a machři po 25 letech (2008). Třetím celovečerním filmem jsou Klauni (2013; režie, produkce). Mimo práci na filmech působil v letech 2004–2011 jako reklamní režisér a je tvůrcem více než 70 reklamních spotů[1] (a to i pro významné klienty, jako General Electric, Nescafé, Renault, Vodafone, Wüstenrot aj.) nebo videoklipů (J.A.R., Vladimír Mišík, Milan Hlavsa).
Jako producent se podílel na filmech Dům (režie Zuzana Lilová), Líbánky (režie Jan Hřebejk) a Rudý kapitán (režie Michal Kollár).
V roce 2019 získal Českého lva za minisérii Vodník, o rok později se stal držitelem ceny Progressive Killer, kterou uděluje festival Serial Killer pro pokrokovou osobnost televizní tvorby s vlastní vizí a celoevropským přesahem.[2]
Filmografie
- režisér
- Eleanor Rigby z Malé Strany (1995), studentský film
- Kanárek (1999)
- Sněženky a machři po 25 letech (2008)
- Klauni (2013)
- Modré stíny (2016), televizní minisérie
- Vodník (2019), televizní minisérie
- Zrádci (2020), televizní minisérie
- scenárista
- Eleanor Rigby z Malé Strany (1995)
- Kanárek (1999)
- Poslední plavky (2007)
- producent
- Kanárek (1999)
- Poslední plavky (2008)
- Dům (2011)
- Líbánky (2013)
- Láska, soudruhu (2013)
- Klauni (2013)
- Rudý kapitán (2016)
- Zahradnictví: Rodinný přítel (2017)
- Zahradnictví: Nápadník (2017)
- Zahradnictví: Dezertér (2017)
- Chvilky (2018)
- Amerikánka (2023)
Odkazy
Reference
- ↑ PETRŽELOVÁ, Hedvika. Rozhodl jsem se zvednout lidi ze židle, říká režisér Modrých stínů Tauš. Lidovky.cz [online]. 2016-03-18 [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Serial Killer: Vítězem seriál Let, cena i pro Terapii sdílením. MediaGuru.cz [online]. 2020-09-27 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“