Viktoria Azarenková

Viktoria Azarenková Вікторыя Азаранка
Viktoria Azarenková na lednové společenské akci Australian Open 2016 v Melbourne
Přezdívka	Vika
Stát	Bělorusko Bělorusko
Datum narození	31. července 1989 (34 let)
Místo narození	Minsk, BSSR, Sovětský svaz[1] dnes Bělorusko
Bydliště	Monte Carlo, Monako
Výška	183 cm
Hmotnost	70 kg
Profesionál od	2003
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	35 713 645 USD
Tenisová raketa	Wilson Juice 100 BLX
Dvouhra
Poměr zápasů	605–247
Tituly	21 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění	1. místo (30. ledna 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	vítězka (2012, 2013)
French Open	semifinále (2013)
Wimbledon	semifinále (2011, 2012)
US Open	finále (2012, 2013, 2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryň	finále (2011)
Olympijské hry	bronz (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů	185–73
Tituly	10 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění	7. místo (7. červenec 2008)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	finále (2008, 2011)
French Open	finále (2009)
Wimbledon	čtvrtfinále (2008)
US Open	finále (2019)
Smíšená čtyřhra
Tituly	3
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	finále (2007)
French Open	vítězka (2008)
Wimbledon	finále (2018)
US Open	vítězka (2007)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry	zlato (2012)
Týmové soutěže
Fed Cup	semifinále (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230508a8. května 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Tenis na LOH
zlato	2012 Londýn	smíšená čtyřhra
bronz	2012 Londýn	dvouhra žen

Viktoria Azarenková (bělorusky Вікторыя Фёдараўна Азаранка, rusky Виктория Фёдоровна Азаренко; * 31. července 1989 Minsk) je běloruská profesionální tenistka trvale žijící ve Spojených státech,^[2] olympijská vítězka a bronzová medailistka z londýnských Her XXX. olympiády a v letech 2012–2013 světová jednička ve dvouhře, celkově dvacátá první v historii. Na čele klasifikace ve dvou obdobích strávila 51 týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dvacet jedna turnajů ve dvouhře, včetně trofejí na Miami Masters 2009, 2011 a 2016. K nim přidala deset titulů ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala jednu trofej ve dvouhře a tři ve čtyřhře.

Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrála dvouhru na Australian Open 2012 a 2013. Získala také dva grandslamové tituly ve smíšené čtyřhře – s Maxem Mirným na US Open 2007 a s Bobem Bryanem na French Open 2008. Jako poražená finalistka skončila na US Open v letech 2012, 2013 a 2020, když v prvních dvou případech podlehla Sereně Williamsové a potřetí Naomi Ósakaové. V semifinále Wimbledonu 2011 pak nestačila na Petru Kvitovou, s níž prohrála i finálový zápas na Turnaji mistryň 2011.

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v lednu 2012 na 1. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2008 na 7. místě. V říjnu 2021 se trenérem stal Maxim Tčutakjan.

V běloruském fedcupovém týmu debutovala v roce 2005 utkáním bloku 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Izraeli, v němž vyhrála dvouhru i čtyřhru. Do roku 2022 v soutěži nastoupila k dvaceti jednomu mezistátnímu utkání s bilancí 17–5 ve dvouhře a 6–2 ve čtyřhře.

V červenci 2016 oznámila těhotenství a dočasné přerušení kariéry.^[3] V prosinci téhož roku porodila syna a na tenisový okruh se vrátila červnovým Mallorca Open 2017 hraným na trávě.^[4][5]

Tenisová kariéra

V roce 2005 vyhrála juniorku Australian Open ve dvouhře a s Marinou Erakovicovou také ve čtyřhře. Stejně tak triumfovala ve dvouhře juniorky na US Open a na konci roku ji Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorskou mistryní světa.

2011

Sezónu začala čtvrtfinálovou účastí na turnaji v Sydney. Jako osmá nasazená prohrála v osmifinále Australian Open s Číňankou Li Na.

Výraznější úspěch přišel v Americe. Vítězství zaznamenala na Sony Ericsson Open po finálovém triumfu nad Ruskou Marií Šarapovou, když v předchozích kolech přešla přes světovou dvojku Kim Clijstersovou a také trojku Věru Zvonarevovou.

Následující týden si připsala první antukový titul, a to na Andalucia Tennis Experience, když ve finále porazila Irinu-Camelii Beguovou. Finálové účasti dosáhla také na madridském Mutua Madrileña Madrid Open, v němž ve finále nestačila na Petru Kvitovou.

Ve čtvrtfinále pak vypadla na French Open, opět s Na Liovou, pozdější vítězkou. Do prvního grandslamového semifinále se probojovala ve Wimbledonu, ale opět prohrála s příští vítězkou Kvitovou. Do semifinále se dostala také v Torontu.Účast na US Open zakončila ve třetím kole porážkou od vracející se Sereny Williamsové.

V týdnu předcházejícím turnaji mistryň vyhrála BGL Luxembourg Open, když ve finále porazila Rumunku Monicu Niculescuovou.

Sezónu zakončila ve finále dvouhry na Turnaji mistryň, v němž prohrála s Češkou Petrou Kvitovou.

2012: Vítězství na Australian Open a světová jednička

Sezónu zahájila na turnaji v Sydney, kde cestou pavoukem porazila tři hráčky z první desítky – ve čtvrtfinále Bartoliovou, v semifinále Radwańskou a ve finále Li Na.^[6] Do Australian Open tak vstupovala jako jedna z favoritek a jedna z adeptek v boji o tenisový trůn. V prvních čtyřech kolech ztratila dohromady jenom dvanáct gamů, ve čtvrtfinále otočila zápas s Radwańskou a v semifinále zdolala obhájkyni titulu Kim Clijstersovou. Ve svém debutovém finále na majoru přehrála Rusku Marii Šarapovovou, když od stavu 3–3 v úvodní sadě získala ve svůj prospěch všechny následují hry a Rusce uštědřila kanára. Výhra v přímém souboji o první místo žebříčku WTA znamenala, že se Azarenková 30. ledna poprvé posunula do čela světové klasifikace a to dvacátá první tenistka v historii a první Běloruska vůbec.^[7][8]

Další turnaj po vítězném australském turné představoval Qatar Total Open, kde v semifinále potřetí v řadě porazila Agnieszku Radwańskou,a to i přesto, že během utkání zranila kotník. Ve finále si pak hladce poradila se Stosurovou. Na turnaji ztratila celkově jen 18 her. Z navazujícího turnaje v Dubaji se odhlásila. Ve vítězném tažení pokračovala v březnu v Indian Wells řadící se do kategorie Premier Mandatory. Ve finále porazila v repríze melbournského finále světovou dvojku Šarapovovou a navýšila bilanci zápasů v roce 23–0 ve svůj prospěch. Na Miami Masters měla ve čtvrtém kole namále se Slovenkou Dominikou Cibulkovou, když prohrávala už 1–6 a 0–4, utkání ale zvládla a vyhrála ve třech setech.^[9] Její vítěznou šňůru ukončila ve čtvrtfinále Marion Bartoliová.^[10]

Antukovou část sezóny odstartovala ve stuttgartské hale na Porsche Tennis Grand Prix, kde popáté porazila Radwańskou a popáté prošla do finále. V něm napotřetí poprvé odešla poražena ze souboje se Šarapovovou. Na madridské modré antuce obhájila po otočce s Li Na a šestém vítězství nad Radwańskou finálovou účast I tentokrát odešla poražena, tentokrát od deváté nasazené Sereny Williamsové.^[11] Z navazujícího Rome Masters odstoupila před zápasem třetího kola.^[12] Na French Open hrála poprvé v roli nasazené jedničky na majoru. Na okraji vyřazení se ocitla již v prvním kole, když prohrávala s Italkou Briantiovou po ztracené první sadě ve druhém dějství o čtyři hry, zápas ale dokázala otočit.^[13] Dohrála nakonec ve 4. kole se slovenskou hráčkou Dominikou Cibulkovou.^[14] Celkové vítězství Šarapovové znamenalo ztrátu pozice světové jedničky, na které setrvala devatenáct týdnů v řadě.

Na trávě neodehrála žádný přípravný turnaj a nastoupila tak rovnou až do Wimbledonu. V něm byla v úvodních kolech suverénní, když do druhého semifinále na wimbledonské trávě postoupila bez ztracené sady. Semifinálovou porážku jí druhý rok v řadě připravila pozdější vítězka, tentokrát Serena Williamsová. Po turnaji se díky výsledkům Šarapovové a Radwańské opět vrátila do čela žebříčku.

Do londýnského olympijského turnaje hraného opět v All England Clubu necelý měsíc po skončení Wimbledonu tak vstupovala jako první nasazená. Na cestě do semifinále ztratila jediný set, když prohrála druhou sadu úvodního kola s Rumunkou Beguovou. V semifinále ji pak hladce porazila opět Serena Williamsová, když na ni uhrála pouze tři gamy. V boji o bronzovou medaili přehrála Rusku Marií Kirilenkovou.^[15] Ještě lépe si vedla v soutěži smíšené čtyřhry, kde po boku Maxe Mirnyjeho získala zlato po finálové výhře nad domácí dvojicí Laura Robsonová a Andy Murray.^[16]

Vinou zranění kolena vynechala velké severoamerické turnaje v Kanadě a Cincinnati. Jenom deset her prohrála v prvních čtyřech kolech na US Open. Ve čtvrtfinále vyřadila obhájkyni titulu Samanthu Stosurovou ve zkrácené hře třetí sady,^[17] a po vítězství na Šarapovovou postoupila do podruhé do grandslamového finále. Ve třetím setu vedla již 5–5 na gamy a byla dva míče od vítězství, ale domácí favoritce nakonec po čtyřech ztracených hrách podlehla.^[18][19]

Z tokijského turnaje odstoupila před čtvrtfinálovým zápasem proti Němce Kerberové kvůli nevolnostem. Suverénně však ovládla následující týden turnaj Premier Mandatory v Pekingu po finálové výhře nad Šarapovovou ve dvou setech.^[20] Šestý titul roku získala v rakouské hale na Generali Ladies Linz, kde na ni ve finále nestačila Julia Görgesová.^[21] Ani na jedné z vyhraných akcí ji žádná soupeřka neuzmula set. Počtvrté za sebou tak nechyběla na závěrečném Turnaji mistryň v Istanbulu. Po porážce od Williamsové, která byla její jedinou prohrou v základní skupině, postoupila do semifinále z druhého místa. I přes vyřazení od Šarapovové^[22] zakončila rok poprvé jako světová jednička ve dvouhře žen.

2013: Druhý titul z Australian Open a zranění

Z úvodního turnaje Brisbane International odstoupila před semifinále se Serenou Williamsovou. Jako obhájkyně triumfu vstupovala do Australian Open. Jeden set ztratila už ve třetím kole proti Jamie Hamptonové, v dalších zápasech ale zůstal suverénní. Ve čtvrtfinále porazila bývalou světovou dvojku Kuzněcovovou a v semifinále přemožitelku Sereny Williamsové Sloane Stephensovou. Ve finále pak otočila nepříznivě se vyvíjející utkání proti Číňance Li Na a obhájila tak titul a udržela pozici světové jedničky.^[23][24] O tu přišla navzdory další úspěšné obhajobě po únorovém Qatar Total Open, když ji na prvním místě vystřídala právě Williamsová, která měla jistotu návratu do čela již po postupu do semifinále, a to přesto, že Američanku v boji o titul porazila.^[25] Při absenci Williamsové hrála na BNP Paribas Open jako první nasazená a opět v roli obhájkyně titulu. Před čtvrtfinále s Dánkou Caroline Wozniackou však z turnaje odstoupila kvůli zranění kotníku a odhlásila se i z navazujícího Sony Open Tennis.^[26][27]

Vrátila až v půlce května v Madridu, po roční pauze opět na klasické červené antuce. V druhém kole odešla poprvé poražena ze soutěžního zápasu, když ji vyřadila Makarovová. Lépe se jí dařilo na Internazionali BNL d'Italia, kde došla potření v sezóně do finále. V něm ji deklasovala Serena Williamsová a oplatila jí únorovou porážku. Azarenková prohrála šesté ze sedmi finálových duelů hraných na antuce.^[28] Na French Open si poprvé zahrála semifinále, čímž zkompletovala sbírku účastí v této fázi turnaje ze všech majorů, a zároveň postoupila do čtvrtého semifinále na turnaji velké čtyřky v řadě. V boji o finále byla nad její síly obhájkyně titulu Maria Šarapovová. Bodový zisk ji však vrátil na druhé místo žebříčku, které opustila v březnu.^[29]

Před druhým kolem wimbledonské dvouhry proti Flavii Pennettaové odstoupila pro poranění kolena, které si způsobila během vítězného utkání v prvním kole proti Köhlerové.^[30]

Na okruh se vrátila letním Southern California Open, kde v boji o titul nestačila na Samanthu Stosurovou.^[31] Třetí titul roku si připsala na Cincinnati Masters, když podruhé v sezóně zdolala ve finále Serenu Williamsovou.^[32] Stejné složení měla i finálová dvojice na navazujícím grandslamu US Open, z něhož vyšla vítězně Williamsová ve třech setech^[33] Na tokijském Toray Pan Pacific Open a pekingském China Open utržila porážky vždy v úvodních zápasech. Nejdříve podlehla Venus Williamsové a poté ji přehrála Andrea Petkovicová.^[34]

2015: Návrat po zranění

Sezónu začala z pozice nenasazené hráčky na turnaji v Brisbane jako obhájkyně finále. V prvním kole ji vyzvala Češka Karolína Plíšková. Přestože běloruská tenistka za stavu 6–4 a 5–4 podávala na vítězství v zápase a měla mečboly, set ztratila v tiebreaku a ve třetím setu byla lepší Češka, jež nakonec oslavila jedno z největších vítězství kariéry. Azarenková zažádala o divokou kartu na Apia International Sydney, ale s žádostí neuspěla.

V důsledku neobhájení bodů byla po prvním turnaji klasifikována až na 42. druhém místě žebříčku WTA, a tak nebyla na Australian Open nasazena, v rámci grandslamů poprvé od US Open 2007. V prvním kole se třetí rok po sobě utkala s nenasazenou Američankou Sloane Stephenosovou, kterou opět porazila. Ve druhém překvapivě porazila osmou nasazenou a další bývalou světovou jedničku Dánku Caroline Wozniackou ve dvou setech. Ve třetím kole přešla přes Barboru Strýcovou, aby ji v osmifinále zastavila turnajová jedenáctka Dominika Cibulková ve třech setech.

První finále po více než roce si zahrála na únorovém Qatar Total Open v Dauhá, když v úvodním kole dovolila osmé nasazené Angelique Kerberové uhrát jen tři gamy. Ve čtvrtfinále opět zdolala po hladkém průběhu Wozniackou a v semifinále ji nezastavila ani obhájkyně titulu a jedenáctá žena klasifikace Venus Williamsová. Až z boje o titul odešla poražena od nenasazené Lucie Šafářové.

2016: Sunshine Double a těhotenství

Do sezóny vstoupila dominantním triumfem v Brisbane, když cestou za prvním turnajovým vítězstvím od Cincinnati Masters 2013 neztratila ani set. Nejvíce her jí v turnaji odebrala ve druhém kole šťastná poražená Ysaline Bonaventureová, která získala šest gamů. Ve finále pošesté v kariéře přehrála Němku Kerberovou a zaznamenala jubilejní 60. výhru nad hráčkou postavenou v první desítce hodnocení.^[35] Suverénně zahájila i Australian Open, když v prvním kole Van Uytvanckové nepovolila ani jednu hru. Na její raketě pak dohrály i Kovinićová, Ósakaová a třetí rok v řadě Strýcová, než ji ve čtvrtfinále zaskočila Angelique Kerberová. Azarenková v druhé sadě nevyužila vedení 5–2 a 40:0.^[36]

V březnu ovládla oba severoamerické turnaje z kategorie Premier Mandatory a stala se po Grafové a Clijstersové teprve třetí ženou, která získala tzv. Sunshine double. V Indian Wells ve finálovém souboji potřetí v kariéře porazila úřadující světovou jedničku a zároveň snížila pasivní bilanci vzájemných zápasů se Serenou Williamsovou na 4:17. Na Indian Wells Masters vyhrála po ročníku 2012 podruhé.^[37] V Miami pak ve finále porazila Rusku Světlanu Kuzněcovovou a na floridském podniku triumfovala bez ztráty jediného setu. Bilanci zápasů v probíhající sezóně zvýšila na 22–1.^[38] Bodový zisk za oba turnaje ji katapultoval na 5. místo žebříčku WTA.

2017: Návrat po mateřské pauze a osobní problémy

Na kurtu se vrátila už půl roku po porodu syna Lea travnatým Mallorca Open. Jako divoká karta v prvním kole odvrátila tři mečboly a proti Japonce Ozakiové zvítězila po 2 hodinách a 44 minutách poměrem 9–7 ve zkrácené hře třetí sady. Ve druhé kole ji vyřadila turnajová sedmička Ana Konjuhová.

Ve Wimbledonu startovala díky chráněnému žebříčku. Díky výhrám nad teenagerkou Bellisovou, patnáctou nasazenou a obhájkyní semifinále Vesninovou a domácí Watsonovou postoupila až do osmifinále. V něm nestačila na světovou dvojku Simonu Halepovou. V novém vydání žebříčku byla klasifikována na 203. místě.

Kvůli soudním sporům s bývalým partnerem Billym McKeaguem o syna Lea byla donucena vynechat letní americké turnaje včetně grandslamového US Open^[39][40], nebo domácího finále Fed Cupu a do konce sezóny se už na dvorce nevrátila.

2018: Návrat do první stovky

Kvůli pokračujícím sporům musela vynechat novozélandský ASB Classic i grandslamové Australian Open. Prvním turnajem, do kterého zasáhla, se stal kalifornský BNP Paribas Open. Po výhře nad Britkou Heather Watsonovou nestačila ve druhém kole na úřadující vítězku US Open Sloane Stephensovou.

Zlepšenou formu zaznamenala na navazujícím Miami Open, kde přes skreč Keysové, třísetovou výhru nad Sevastovovou a hladké vítězství nad Radwańskou postoupila do čtvrtfinále. V něm porazila šestou hráčku světa Karolínu Plíškovou. V semifinále se po dvou týdnech opět utkala se Stephensovou. Tentokrát dokázala proti domácí tenistce získat první sadu, nakonec však i kvůli zranění kyčle prohrála. Díky bodovému zisku se v novém vydání žebříčku WTA vrátila poprvé od návratu do první světové stovky.

Na evropských antukových turnajích zaznamenala pouze jedinou výhru, když v prvním kole turnaje v Madridu porazila Srbku Krunićovou, aby jí následně prohru z Miami vrátila Karolína Plíšková poměrem 7–5 ve třetím setu. Ani set nezískala proti Ósakaové v Římě a Siniakové na French Open. Na Mallorca Open i ve Wimbledonu dohrála ve druhém kole na raketě Lucie Šafářové, respektive Karolíny Plíškové. Výrazný úspěch však zaznamenala ve wimbledonské smíšené čtyřhře, kde po boku Jamie Murrayho došla až finále. Jednalo se o její první finále ve Wimbledonu v jakékoli seniorské soutěži.

Na tvrdém povrchu se prezentovala kolísavými výsledky. Mezi osm nejlepších se dostala na turnaji v San José patřícího do kategorie Premier, čtvrtfinálové utkání proti Danielle Collinsové ale ve druhém setu kvůli bolesti zad vzdala. Na posledním grandslamu sezóny, do kterého zasáhla díky divoké kartě pořadatelů, prošla do třetího kola. Potřetí v sezóně nestačila na Stephensovou, která na turnaji obhajovala titul. Na posledním turnaji roku v Tokiu zaznamenala výhru na světovou sedmnáctkou Bartyovou, souboj o semifinále proti Giorgiové ale vzdala kvůli zranění na konci prvního setu. Sezónu ukončila těsně za hranicí první padesátky, na 51. místě.

2020: Třetí finále US Open a návrat do špičky

Úvodní australskou část sezóny i samotný melbourský grandslam vynechala pro „osobní problémy“.^[41] Prvním turnajem, kterého se zúčastnila bylo únorové Monterrey Open, kde v roli obhájkyně finále a sedmé nasazené uhrála v prvním kole pouze čtyři hry proti Slovince Tamařa Zidanšekové. Z březnového Indian Wells Masters se odhlásila, aby byl celý turnaj zrušen a tenisový okruh následně přerušen^[42] pro začínající pandemii covidu-19.

Návrat na dvorce zaznamenala na americkém turnaji kategorie International v Lexingtonu. V prvním kole ji vyřadila bývalá světová jednička Venus Williamsová. Do Western & Southern Open, toho roku hraného hraného v newyorském Národním tenisovém centru Billie Jean Kingové, vstupovala bez singlového vyhraného zápasu od předešlého ročníku tohoto turnaje. Postupně však porazila bez ztráty setu Chorvatku Donna Vekićovou, Francouzky Caroline Garciaovou a Alizé Cornetovou a Tunisanku Ons Džabúrovou, aby v semifinále otočila nepříznivě se vyvíjející zápas proti Britce Johanně Kontaové. Ve finále se měla utkat s desátou hráčkou světové klasifikace Naomi Ósakaovou, která však k zápasu nenastoupila. Vítězství na turnaji představovala první turnajový triumf od Miami Open 2016 i od narození syna Lea v prosinci 2016.^[43] V následném vydání žebříčku WTA se posunula o více než 20 příček, když jí patřilo 27. místo.

Přesto však do grandslamového US Open vstupovala jako nenasazená. Na úvod ztratila jen tři gamy proti Rakušance Haasové, ve druhém kole oplatila porážku z prvního kola předešlého ročníku krajance a páté nasazené Aryně Sabalenkové a ve třetím kole přehrála polskou teenagerku Igu Świątekovou. V osmifinále zvítězila i přes ztrátu prvního setu proti Karolíně Muchové a poprvé od Australian Open 2016 postoupila mezi osm nejlepších hráček grandslamu, společně se Serena Williamsou a Cvetana Pironkovovou jako jedna ze tří matek, což se na grandslamu stalo poprvé v historii^[44] . Ve čtvrtfinále pak šestnácté nasazené Elise Mertensové povolila zisk pouze jednoho gamu. Semifinálová výhra nad turnajovou trojkou Serena Williasovou znamenala celkově pátou výhru a vůbec první na grandslamu proti této americké tenistce, stejně jako první finále na majoru Bělorusky od US Open 2013. V něm narazila po dvou týdnech opět narazila na vítězku US Open z roku 2018 Naomi Ósakaovou. V souboji dvou dvojnásobných vítězek grandslamu získala první sadu za 27 minut poměrem 6–1 a ve druhém dějství vedla o brejk, nakonec však odešla poražena i ze svého třetího newyorského finále. V novém vydání žebříčku si polepšila o čtrnáct příček na 13. místo. V deblové části soutěže spojila síly s Američankou Sofií Keninovou, odešly však poraženy ze souboje o čtvrtfinále s německo-ruským párem a pozdějšími vítězkami Laurou Siegemundovou a Věrou Zvonarevovou.

Solidní formou se prezentovala i na antukovém Italian Open, netradičně hraném bezprostředně po US Open v podzimním termínu. Měsíc starou porážku v prvním kole oplatila Venus Williamsové a ve druhém kole zaznamenala jednoznačnou výhru nad světovou pětkou a úřadující šampiónkou Australian Open Sofií Keninovou. Jednalo se o její desátý zápas vyhraný poměrem dvakrát 6–0 v kariéře a první na antuce od roku 2011. V osmifinále jí vzdala v koncovce prvního setu ruská kvalifikantka Darja Kasatkinová pro zranění kotníku, které si přivodila na začátku zkrácené hry. Ve čtvrtfinále nestačila na turnajovou devítku Muguruzaovou, když v zápase celkem sedmkrát ztratila svůj servis. Na poslední grandslamu sezóny French Open byla poprvé po čtyřech letech mezi nasazenými tenistkami. V chladném a sychravém počasí, na které se během utkání prvního kola stěžovala,^[45] dohrála již ve druhém kole, kde ji vyřadila Slovenka Anna Karolína Schmiedlová. Sezónu zakončila na dodatečně zařazeném ostravském J&T Banka Ostrava Open. Jako čtvrtá nasazené postoupila do třetího finále v sezóně, kde v prvním ryze běloruském finále na okruhu WTA uhrála na Arynu Sabalenkovou i vinou zranění jen čtyři hry.^[46]

2021: Opětovná zranění zad a finále v Indian Wells

Po příletu do Austrálie musela kvůli pozitivnímu testu osob na palubě letadla do přísně 14denní karantény.^[47] Následný nedostatek tréninku i herní praxe se projevil odstoupením z Grampians Trophy a porážkou v prvním kole melbournského majoru od Pegulaové. I přes zranění zad, které ji omezovalo v pohybu na dvorci, postoupila do semifinále na Qatar Total Open.^[48] K souboji o finále proti Muguruzaové ale nenastoupila, aby následně vynechala i dubajský podnik.^[49] V Miami na události z kategorie WTA 1000 ji vyřadila v osmifinále světová jednička Ashleigh Bartyová.

Zdravotní problémy pokračovaly i během antukového jara. Před French Open se zúčastnila jediného turnaje – Madrid Open, z něhož však před zápasem druhého kola odstoupila pro bolest zad.^[50] Na French Open postoupila do čtvrtého kola, což představovalo její nejlepší výsledek na antukovém grandslamu od její semifinálové účasti v roce 2013. V osmifinále ji zastavila Ruska Anastasija Pavljučenkovová, přestože Azarenková vyhrála první set.^[51]

Na travnatém bett1open hraném v Berlíně oplatila ve čtvrtfinále únorovou porážku Pegulaové a poprvé od olympijského turnaje v roce 2012 postoupil na tomto povrchu do semifinále. V ji zaskočila ruská kvalifikantka Ljudmila Samsonovová. Titul si odvezla z deblové soutěže, ve které triumfovala po boku krajanky Sabalenkové.^[52] Z navazujícího Bad Homburg Open odstoupila před čtvrtfinálovým duelem poté, co ve druhém kole odvrátila v tříhodinovém souboji tři mečboly proti Cornetové a zvítězila poměrem 9:7 ve zkrácené hře třetí sady. Z Wimbledonu byla vyřazena už ve druhém kole po porážce od Sorany Cîrsteaové.

Vůbec nejlepší turnajový výsledek zaznamenala až na závěrečném podniku roku v Indian Wells, netradičně hraném v polovině října. Od třetího kola kola přehrála postupně turnajovou šestku Kvitovou, následně krajanku Sasnovičovou a ve čtvrtfinále Pegulaovou, pokaždé ve dvou setech. V semifinále proti Ostapenkové prohrávala už o set a brejk, zápas však dokázala otočit a postoupila po třetího tamního finále. V něm nestačila na po více než třech hodinách na Španělku Paula Badosová, když o vítězce rozhodl až tiebreak třetí sady.^[53]

Soukromý život

Ve čtrnácti letech se z Minsku přestěhovala do arizonského Scottsdale, kde začala trénovat v lepších podmínkách. V této době jí ve Spojených státech pomáhali hokejový brankář NHL Nikolaj Chabibulin s manželkou, kteří jsou přáteli její matky.^[54]

Před plánovanou Letní olympiádou v Riu de Janeiru 15. července 2016 oznámila dočasné přerušení kariéry pro těhotenství, s termínem porodu v závěru roku.^[3][55] Dne 20. prosince 2016 porodila syna Lea.^[2][56] V dubnu 2017 oznámila, že se na tenisový okruh plánuje vrátit stanfordským Bank of the West Classic na přelomu července a srpna 2017.^[57] Ve druhé polovině května pak na twitterovém účtu napsala, že se objeví již v travnaté části sezóny^[5] a na okruh se vrátila červnovým Mallorca Open 2017 hraným na trávě.^[4]

Trenérské vedení

• António van Grichen (2005–2009)
• Sam Sumyk (2010–2015)
• Wim Fissette (2015–2016, listopad 2018 – prosinec 2019)^[58]
• Michael Joyce (2017)
• Dorian Descloix (únor 2020 – 2021)^[59]
• Maxim Tčutakjan (od října 2021)

Finále na Grand Slamu

Ženská dvouhra: 5 (2–3)

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	2012	Australian Open	tvrdý	Maria Šarapovová	6–3, 6–0
Finalistka	2012	US Open	tvrdý	Serena Williamsová	2–6, 6–2, 5–7
Vítězka	2013	Australian Open (2)	tvrdý	Li Na	4–6, 6–4, 6–3
Finalistka	2013	US Open (2)	tvrdý	Serena Williamsová	5–7, 7–6(8–6), 1–6
Finalistka	2020	US Open	tvrdý	Naomi Ósakaová	6–1, 3–6, 3–6

Ženská čtyřhra: 4 (0–4)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	2008	Australian Open	tvrdý	Šachar Pe'erová	Aljona Bondarenková  Kateryna Bondarenková	6–2, 1–6, 4–6
Finalistka	2009	French Open	antuka	Jelena Vesninová	Anabel Medinaová Garriguesová Virginia Ruanová Pascualová	1–6, 1–6
Finalistka	2011	Australian Open (2)	tvrdý	Maria Kirilenková	Gisela Dulková Flavia Pennettaová	6–2, 5–7, 1–6
Finalistka	2019	US Open	tvrdý	Ashleigh Bartyová	Aryna Sabalenková Elise Mertensová	5–7, 5–7

Smíšená čtyřhra: 4 (2–2)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalistka	2007	Australian Open	tvrdý	Max Mirnyj	Jelena Lichovcevová Daniel Nestor	4–6, 4–6
Vítězka	2007	US Open	tvrdý	Max Mirnyj	Meghann Shaughnessyová Leander Paes	6–4, 7–6(8–6)
Vítězka	2008	French Open	antuka	Bob Bryan	Katarina Srebotniková Nenad Zimonjić	6–2, 7–6(7–4)
Finalistka	2018	Wimbledon	tráva	Jamie Murray	Nicole Melicharová Alexander Peya	6–7(1–7), 3–6

Utkání o olympijské medaile

Ženská dvouhra: 1 (1 bronzová medaile)

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Bronz	2012	Londýn, Velká Británie	tráva	Maria Kirilenková	6–3, 6–4

Smíšená čtyřhra: 1 (1 zlatá medaile)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Zlato	2012	Londýn, Velká Británie	tráva	Max Mirnyj	Laura Robsonová Andy Murray	2–6, 6–3, [10–8]

Finále na okruhu WTA

Dvouhra: 41 (21–20)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	6. května 2007	Estoril, Portugalsko	antuka	Gréta Arnová	6–2, 1–6, 6–7(3–7)
Finalistka	2.	7. října 2007	Taškent, Uzbekistán	tvrdý	Pauline Parmentierová	5–7, 2–6
Finalistka	3.	5. ledna 2008	Gold Coast, Austrálie	tvrdý	Li Na	6–4, 3–6, 4–6
Finalistka	4.	4. května 2008	Praha, Česko	antuka	Věra Zvonarevová	6–7(2–7), 2–6
Vítězka	1.	10. ledna 2009	Brisbane, Austrálie	tvrdý	Marion Bartoliová	6–3, 6–1
Vítězka	2.	21. února 2009	Memphis, Spojené státy	tvrdý (h)	Caroline Wozniacká	6–1, 6–3
Vítězka	3.	4. dubna 2009	Miami, Spojené státy	tvrdý	Serena Williamsová	6–3, 6–1
Finalistka	5.	20. února 2010	Dubaj, Spojené arabské emiráty	tvrdý	Venus Williamsová	3–6, 5–7
Finalistka	6.	19. června 2010	Eastbourne, Spojené království	tráva	Jekatěrina Makarovová	6–7(5–7), 4–6
Vítězka	4.	1. srpna 2010	Stanford, Spojené státy	tvrdý	Maria Šarapovová	6–4, 6–1
Vítězka	5.	24. října 2010	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	Maria Kirilenková	6–3, 6–4
Vítězka	6.	3. dubna 2011	Miami, Spojené státy (2)	tvrdý	Maria Šarapovová	6–1, 6–4
Vítězka	7.	10. dubna 2011	Marbella, Španělsko	antuka	Irina-Camelia Beguová	6–3, 6–2
Finalistka	7.	8. května 2011	Madrid, Španělsko	antuka	Petra Kvitová	6–7(3–7), 4–6
Vítězka	8.	23. října 2011	Lucemburk, Lucembursko	tvrdý (h)	Monica Niculescuová	6–2, 6–2
Finalistka	8.	30. října 2011	Turnaj mistryň, Istanbul, Turecko	tvrdý (h)	Petra Kvitová	5–7, 6–4, 3–6
Vítězka	9.	14. ledna 2012	Sydney, Austrálie	tvrdý	Li Na	6–2, 1–6, 6–3
Vítězka	10.	28. ledna 2012	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tvrdý	Maria Šarapovová	6–3, 6–0
Vítězka	11.	19. února 2012	Dauhá, Katar	tvrdý	Samantha Stosurová	6–1, 6–2
Vítězka	12.	18. března 2012	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Maria Šarapovová	6–2, 6–3
Finalistka	12.	23. dubna 2012	Stuttgart, Německo	antuka (h)	Maria Šarapovová	1–6, 4–6
Finalistka	12.	13. května 2012	Madrid, Španělsko (2)	antuka	Serena Williamsová	1–6, 3–6
Finalistka	11.	8. září 2012	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Serena Williamsová	2–6, 6–2, 5–7
Vítězka	13.	7. října 2012	Peking, ČLR	tvrdý	Maria Šarapovová	6–3, 6–1
Vítězka	14.	14. října 2012	Linec, Rakousko	tvrdý (h)	Julia Görgesová	6–3, 6–4
Vítězka	15.	26. ledna 2013	Australian Open, Melbourne, Austrálie (2)	tvrdý	Li Na	4–6, 6–4, 6–3
Vítězka	16.	17. února 2013	Dauhá, Katar (2)	tvrdý	Serena Williamsová	7–6(8–6), 2–6, 6–3
Finalistka	12.	9. května 2013	Řím, Itálie	antuka	Serena Williamsová	1–6, 3–6
Finalistka	13.	4. srpna 2013	Carslbad, Spojené státy	tvrdý	Samantha Stosurová	2–6, 3–6
Vítězka	17.	18. srpna 2013	Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	Serena Williamsová	2–6, 6–2, 7–6(8–6)
Finalistka	14.	8. září 2013	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Serena Williamsová	5–7, 7–6(8–6), 1–6
Finalistka	15.	4. ledna 2014	Brisbane, Austrálie	tvrdý	Serena Williamsová	4–6, 5–7
Finalistka	16.	28. února 2015	Dauhá, Katar	tvrdý	Lucie Šafářová	4–6, 3–6
Vítězka	18.	9. ledna 2016	Brisbane, Austrálie (2)	tvrdý	Angelique Kerberová	6–3, 6–1
Vítězka	19.	20. března 2016	Indian Wells, Spojené státy (2)	tvrdý	Serena Williamsová	6–4, 6–4
Vítězka	20.	2. dubna 2016	Miami, Spojené státy (3)	tvrdý	Světlana Kuzněcovová	6–3, 6–2
Finalistka	17.	7. dubna 2019	Monterrey, Mexiko	tvrdý	Garbiñe Muguruzaová	1–6, 1–3skreč
Vítězka	21.	29. srpna 2020	New York, Spojené státy (2)	tvrdý	Naomi Ósakaová	bez boje
Finalistka	18.	12. září 2020	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Naomi Ósakaová	6–1, 3–6, 3–6
Finalistka	19.	25. října 2020	Ostrava, Česko	tvrdý (h)	Aryna Sabalenková	2–6, 2–6
Finalistka	20.	17. října 2021	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Paula Badosová	6–7(5–7), 6–2, 6–7(2–7)

Čtyřhra: 21 (10–11)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	1.	26. února 2006	Memphis, Spojené státy	tvrdý	Caroline Wozniacká	Lisa Raymondová Samantha Stosurová	6–7(2–7), 3–6
Vítězka	1.	14. května 2006	Taškent, Uzbekistán	tvrdý	Taťána Pučeková	Maria Elena Camerinová Emmanuelle Gagliardiová	bez boje
Finalistka	2.	29. července 2007	Stanford, Spojené státy	tvrdý	Anna Čakvetadzeová	Sania Mirzaová Šachar Pe'erová	4–6, 6–7(5–7)
Finalistka	3.	5. srpna 2007	San Diego, Spojené státy	tvrdý	Anna Čakvetadzeová	Cara Blacková Liezel Huberová	5–7, 4–6
Finalistka	4.	30. září 2007	Lucemburk, Lucembursko	tvrdý (h)	Šachar Pe'erová	Iveta Benešová Janette Husárová	4–6, 2–6
Finalistka	5.	14. října 2007	Moskva, Rusko	koberec (h)	Taťána Pučeková	Cara Blacková Liezel Huberová	6–4, 1–6, [7–10]
Finalistka	6.	25. ledna 2008	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tvrdý	Šachar Pe'erová	Aljona Bondarenková Kateryna Bondarenková	6–2, 1–6, 4–6
Finalistka	7.	13. dubna 2008	Amelia Island, Spojené státy	antuka	Jelena Vesninová	Bethanie Matteková Vladimíra Uhlířová	3–6, 1–6
Vítězka	2.	21. února 2009	Memphis, Spojené státy	tvrdý (h)	Caroline Wozniacká	Juliana Fedaková Michaëlla Krajiceková	6–1, 7–6(7–2)
Vítězka	3.	21. března 2009	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Věra Zvonarevová	Gisela Dulková Šachar Pe'erová	6–4, 3–6, [10–5]
Finalistka	8.	24. května 2009	French Open, Paříž, Francie	antuka	Jelena Vesninová	A. Medinaová Garriguesová V. Ruanová Pascualová	1–6, 1–6
Vítězka	4.	15. srpna 2010	Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	Maria Kirilenková	Lisa Raymondová Rennae Stubbsová	7–6(7–4), 7–6(10–8)
Finalistka	9.	28. ledna 2011	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tvrdý	Maria Kirilenková	Gisela Dulková Flavia Pennettaová	6–2, 5–7, 3–6
Vítězka	5.	7. května 2011	Madrid, Španělsko	antuka	Maria Kirilenková	Květa Peschkeová Katarina Srebotniková	6–4, 6–3
Vítězka	6.	31. července 2011	Stanford, Spojené státy	tvrdý	Maria Kirilenková	Liezel Huberová Lisa Raymondová	6–1, 6–3
Finalistka	10.	15. srpna 2011	Toronto, Kanada	tvrdý	Maria Kirilenková	Liezel Huberová Lisa Raymondová	bez boje
Vítězka	7.	2. března 2019	Acapulco, Mexiko	tvrdý	Čeng Saj-saj	Desirae Krawczyková Giuliana Olmosová	6–1, 6–2
Vítězka	8.	19. května 2019	Řím, Itálie	antuka	Ashleigh Bartyová	Anna-Lena Grönefeldová Demi Schuursová	4–6, 6–0, [10–3]
Finalistka	11.	8. září 2019	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Ashleigh Bartyová	Aryna Sabalenková Elise Mertensová	5–7, 5–7
Vítězka	9.	20. června 2021	Berlín, Německo	tráva	Aryna Sabalenková	Nicole Melicharová Demi Schuursová	4–6, 7–5, [10–4]
Vítězka	10.	7. května 2023	Madrid, Španělsko (2)	antuka	Beatriz Haddad Maiová	Coco Gauffová Jessica Pegulaová	6–1, 6–4

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Čtyřhra

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Čtyřhra

Vyznamenání

• Zasloužilý mistr sportu Běloruské republiky – Bělorusko, 2010^[60]
• Řád vlasti III. třídy – Bělorusko, 2012
• Řád cti – Bělorusko, 2012 – udělil prezident Alexandr Lukašenko za dosažení vysokých sportovních výsledků na XXX. Letních olympijských hrách v roce 2012 v Londýně a za velký osobní přínos k rozvoji tělesné kultury a sportu^[61]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Victoria Azarenka career statistics na anglické Wikipedii a 2013 WTA Tour Championships na anglické Wikipedii.

Související články

• Finále dvouhry WTA Tour Championships 2011

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktoria Azarenková na Wikimedia Commons
• Viktoria Azarenková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Viktoria Azarenková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Viktoria Azarenková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• (anglicky) Viktoria Azarenková – oficiální stránka
• Viktoria Azarenková v databázi Olympedia (anglicky)