Viktorie Hanišová

Viktorie Hanišová
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Narození24. července 1980 (43 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatelka, překladatelka a lektorka
Tématapřekladatelská činnost, literární činnost a jazyková výuka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktorie Hanišová (* 24. července 1980 Praha) je česká spisovatelka a překladatelka.Ve svých prozaických knihách řeší především narušené rodinné vztahy, překládá z angličtiny a němčiny. Za překlad knihy Philippa Winklera Chuligán získala v roce 2018 tvůrčí ocenění v rámci Ceny Josefa Jungmanna.[1]  

Život a dílo

Po maturitě na gymnáziu studovala rok na jazykové škole, na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudovala anglistiku a germanistiku. Krátce byla lektorkou angličtiny a němčiny. Strávila rok na jazykovém pobytu v Německu. V současné době překládá z němčiny a angličtiny a píše knihy.

Po volné románové trilogii propojené tématem mateřství Anežka, Houbařka a Rekonstrukce napsala knihu povídek s tématem sebevraždy Dlouhá trať. Žít zodpovědně ve městě řeší v knize rozhovorů o ekologických projektech Beton a hlína. K jejím posledním překladovým knihám patří Dívka, žena, jiné od Bernardine Evaristo[2], Výbor z díla od Melchiora Vischera či Džinové, román německé autorky Fatmy Aydemir, který s podporou Goethe-Institutu[3] vydalo brněnské nakladatelství Host v roce 2024.[4]

Knižní publikace

  • Anežka, 2015, román
  • Houbařka, 2018, román
  • Rekonstrukce, 2019, román
  • Dlouhá trať, 2020, povídky
  • Beton a hlína, 2021, rozhovory
  • Neděle odpoledne, 2022, román

Reference

  1. ↑ 27.ročník. www.obecprekladatelu.cz [online]. [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ Evaristo, Bernardine: Dívka, žena, jiné. www.iliteratura.cz [online]. [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ KULOVANÁ, Petra. Podpořené tituly od roku 2019 [online]. Praha: Goethe-Institut [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ Fatma Aydemir: Džinové [online]. Brno: Host [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Viktorie Hanišová, 2018 B.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Spisovatelka Viktorie Hanišová na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodu 2018