Viktoriino jezero

Viktoriino jezero
jezero od východu při pohledu z vesmíru
Poloha
Světadíl	Afrika
Státy	Uganda Uganda Keňa Keňa Tanzanie Tanzanie
Zeměpisné souřadnice	1° j. š., 33° v. d.
Rozměry
Rozloha	68 800 km²
Délka	320 km
Šířka	275 km
Objem	2700 km³
Max. hloubka	80 m
Ostatní
Nadm. výška	1134 m n. m.
Pobřeží	7000 km
Přítok vody	Kagera
Odtok vody	Viktoriin Nil
Ostrovy	Ukerewe, Sese
Sídla	Entebbe, Mwanza, Bukoba, Kisumu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktoriino jezero také Victoria Nyanza nebo Ukerewe (anglicky Lake Victoria) je jezero ve Východní Africe na území Tanzanie (51 %), Keni (6 %) a Ugandy (43 %). Je druhé největší sladkovodní jezero na Zemi po Hořejším jezeru v Severní Americe a největší jezero v Africe. Patří do skupiny Velkých Afrických jezer. Jezero vyplňuje mělkou tektonickou prohlubeň v severní části Východoafrické pahorkatiny a ze severu je zahrazeno lávovým proudem. Má rozlohu 68 800 km². Je maximálně 320 km dlouhé a 275 km široké. Průměrně je hluboké 40 m a dosahuje maximální hloubky 80 m. Objem vody je 2700 km³. Leží v nadmořské výšce 1134 m.

Pobřeží

Severní, východní a jižní břehy jsou nízké, písčité s množstvím zálivů a poloostrovů. Západní břeh je vyšší a přímý. Celková délka pobřeží je přibližně 7000 km. Větší zálivy jsou Kavirondo a Spika. Jezero je obklopeno savanami, pouze na severozápadě k pobřeží zasahuje vlhký částečně opadavý a částečně věčně zelený les (převážně sekundární). Poblíž východních břehů se těží zlato a diamanty.

Ostrovy

Na jezeře je mnoho ostrovů o celkové ploše asi 6 000 km². Největší jsou Ukerewe (Tanzanie) a souostroví Ssese (skupina 84 ostrovů v severozápadní části jezera, náležejících Ugandě).

Vodní režim

Zdrojem vody jsou atmosférické srážky a přítok mnoha řek, mezi nimiž je nejvodnější Kagera (horní tok Nilu). Průměrný roční příbytek vody činí 114  km³ (16 km³ přítok řek a 98 km³ srážky). Úbytek vody vypařováním je 93 km³. Odtok po Viktoriině Nilu (21 km³) je regulován přehradou hydroelektrárny Owen Falls, která se nachází 2,5 km od odtoku řeky z jezera. Průměrná roční odchylka úrovně hladiny je 0,3 m (maximální 1,74 m). Na jezeře jsou charakteristické bouře, které jsou způsobované uragány v období tropických bouří.

V posledních letech dochází k podstatnému poklesu hladiny jezera, jednak v důsledku poklesu srážek v oblasti spojeného s globálními změnami klimatu, jednak v důsledku odčerpávání vody vodními elektrárnami v Ugandě.

Fauna a flóra

Základní průmyslové ryby jsou tilapia. Na pobřeží a ostrovech se vyskytuje moucha tse-tse.

V roce 1954^[1] byl ve Viktoriině jezeře vysazen jako nepůvodní druh okoun nilský a způsobil zde ekologickou katastrofu - vyhynutí nebo téměř vyhubení několika stovek původních druhů ryb, zejména cichlid. V tomto jezeře žere hlavně cichlidy rodu Haplochromis^[1], které tak decimuje. Zpočátku byly výlovy okouna nilského ve Viktoriině jezeře malé, ale od počátku 80. let 20. století jeho výlov vzrostl až na 90 % ryb vylovených pomocí vlečných sítí.^[1] Okoun nilský v současnosti tvoří významnou část ekonomiky oblastí okolo jezera a výrobky z něj se vyvážejí i do Evropy, USA a na Blízký východ.

Využití

Lodní doprava

Na jezeře je rozvinutá místní lodní doprava. Síť vodních cest na jezeře spojuje města a vesnice ležící na březích jezera. Hlavní přístavy jsou Entebbe (Uganda), Mwanza a Bukoba (Tanzanie) a Kisumu (Keňa). Dále Jinja, Port Bell a Musoma.

Osídlení pobřeží

Jezero je spojeno s pobřežím Indického oceánu železnicemi Kisumu – Mombasa (Keňa) a Mwanza – Tabora – Dar es Salaam (Tanzanie).

Historie

Jezero vzniklo ve středním antropogénu zároveň se vznikem jezerních propadlin Albertova a Edwardova jezera v centrální africké části Velké příkopové propadliny, čímž byl narušen dřívější odtok do Konžské pánve. Nový systém vyúsťoval na východ k prohnutí pahorkatiny, kde vzniklo obrovské jezero, jehož rozloha byla zvlášť velká v období dešťů. Staré jezero získalo odtok na západ do Albertova jezera a dále do systému Nilu přes Viktoriin Nil vznikem Murchisonových vodopádů. Viktoriino jezero i severně ležící jezero Kyoga jsou pozůstatky starého obrovského jezera. Viktoriino jezero bylo objeveno v r 1858 anglickým cestovatelem Johnem Spekem a bylo pojmenováno na počest britské královny Viktorie.

Zdravotní rizika

Stejně jako většina jezer tohoto regionu je i Viktoriino jezero zamořeno původcem schistosomózy (dříve též bilharziózy). Právě kvůli této krevní motolici rodu krevnička se stává koupání v jezeře vysoce nebezpečné. K infekci totiž běžně dochází jakýmkoli kontaktem těla s kontaminovanou vodou a může vést až k cirhóze jater, totálnímu ucpání střev, anémii či selhání ledvin.

Reference

Literatura

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Виктория“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktoriino jezero na Wikimedia Commons