Viktorija Golubicová

Viktorija Golubicová
Viktorija Golubicová na US Open 2023
Viktorija Golubicová na US Open 2023
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Datum narození16. října 1992 (31 let)
Místo narozeníCurych, Švýcarsko[1]
BydlištěCurych, Švýcarsko[1]
Výška169 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek3 585 697 USD
Tenisová raketaTecnifibre
Dvouhra
Poměr zápasů438–290
Tituly1 WTA, 3 WTA 125, 12 ITF
Nejvyšší umístění35. místo (28. února 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2024)
French Open2. kolo (2016)
Wimbledončtvrtfinále (2021)
US Open1. kolo (2016, 2017, 2019, 2020, 2021, 2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů203–157
Tituly0 WTA, 15 ITF
Nejvyšší umístění61. místo (17. dubna 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2017, 2018, 2023)
French Open2. kolo (2017, 2018, 2022)
Wimbledon2. kolo (2019, 2021, 2022)
US Open3. kolo (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryStříbrná medaile stříbro (2020)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupvítězka (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240120a20. ledna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
stříbro2020 Tokioženská čtyřhra

Viktorija Golubicová (* 16. října 1992 Curych) je švýcarská profesionální tenistka srbsko-chorvatského původu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj ve dvouhře, antukový Ladies Championship 2016 v Gstaadu. Tři singlové trofeje přidala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala dvanáct titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2022 na 35. místě a ve čtyřhře v dubnu 2023 na 61. místě. Trénuje ji Robert Orlik.[1]

Ve švýcarském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2014 catanduvskou baráží druhé světové skupiny proti Brazílii, v níž dopomohla k výhře 4:1 na zápasy bodem ze čtyřhry spolu s Bencicovou. V semifinále světové skupiny 2016 zdolala jako 129. hráčka světa favorizované Češky Karolínu Plíškovou i Barboru Strýcovou. Rozhodující čtyřhru však s Hingisovou prohrály a Švýcarsko vypadlo 2:3 na zápasy. V roce 2022 byla členkou vítězného švýcarského týmu. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 7–8 ve dvouhře a 4–3 ve čtyřhře.[3]

Švýcarsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, které byly o rok odloženy pro koronavirovou pandemii. V ženské čtyřhře, do které nastoupila s Belindou Bencicovou, vybojovala stříbrnou medaili po finálové porážce od Češek Krejčíkové a Siniakové.[4]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2008 na budapešťské události s dotací 10 tisíc dolarů, kam obdržela divokou kartu. V úvodním kole porazila Češku Michaelu Bezdíčkovou, aby poté skončila na raketě Polky Ciepluchové.[2] Premiérový titul kariéry v této úrovni vybojovala v květnu 2011 na antukovém turnaji v Santa Coloma de Farners, když si ve finále poradila se Španělkou Inés Ferrerovou Suárezovou.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na červencovém GDF SUEZ Grand Prix 2010 v Budapešti. Na úvod kvalifikace vyhrála nad Blankou Szávayovou, ale do hlavní soutěže nepostoupila po porážce od české tenistky Zuzany Ondráškové. Další týden neprošla kvalifikačním sítem na antukovém Gastein Ladies 2010, kde ji vyřadila Laura Pousová Tiová.[1] Premiérovou účast v hlavní soutěži okruhu WTA Tour zaznamenala na červencovém Gastein Ladies 2013, kde jako kvalifikantka na úvod porazila pátou nasazenou Kiki Bertensovou. Ve druhém kole ji však zastavila Andrea Hlaváčková. Po zisku první sady dokázala v dalším průběhu Češce odebrat jen jeden game.[1]

Debut v hlavní soutěži grandslamu učinila v ženském singlu Australian Open 2016, kam postoupila z tříkolové kvalifikace. V úvodním zápase však dohrála na raketě španělské turnajové desítky Carly Suárezové Navarrové ve dvou setech.[1] Na French Open 2016 zaznamenala svůj nejlepší výsledek na Grand Slamu, když v 1. kole jako kvalifikantka vyřadila ve třech setech Američanku Alison Riskeovou. V následném kole však prohrála s nasazenou Lucií Šafářovou, která ji povolila pouhé čtyři hry.[5]

První titul na okruhu WTA získala na antuce v Gstaadu, kde jako nenasazená postupně zdolala Monu Barthelovou, Jevgeniji Rodinovou, Carine Witthöftovou a vítězstvím nad 16letou krajankou Rebekou Masárovou v semifinále se probojovala do finále, v němž ve třech setech zdolala třetí nasazenou Kiki Bertensovou.[6]

Soukromý život

Narodila se v říjnu 1992 ve švýcarském Curychu. Matka Vučica Golubićová pochází se Srbska a otec Ignacije Golubić z Chorvatska. Má sestru Nataliji a bratry Kristijana a Davida Golubićovi.[1]

Tenis začala hrát v pěti letech. Za preferovaný povrch uvedla tvrdý a jako silný úder bekhend. Do jedenácti let hrála oba údery ze základní čáry obouručně. Hovoří německy, srbsky, chorvatsky a anglicky.[1]

Utkání o olympijské medaile

Ženská čtyřhra: 1 (1 stříbro)

Stavrokmísto konánípovrchspoluhráčkasoupeřkyvýsledek
Stříbro2020Tokio, JaponskotvrdýŠvýcarsko Belinda BencicováČesko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
5–7, 1–6

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Olympijské hry (0–1 Č)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (1–3 D; 0–2 Č)

Dvouhra: 4 (1–3)

StavČ.DatumTurnajPovrchSoupeřka ve fináleVýsledek
Vítězka1.17. července 2016Gstaad, ŠvýcarskoantukaNizozemsko Kiki Bertensová4–6, 6–3, 6–4
Finalistka1.16. října 2016Linec, Rakouskotvrdý (h)Slovensko Dominika Cibulková3–6, 5–7
Finalistka2.7. března 2021Lyon, Francietvrdý (h)Dánsko Clara Tausonová4–6, 1–6
Finalistka3.21. března 2021Monterrey, MexikotvrdýKanada Leylah Fernandezová1–6, 4–6

Čtyřhra: 3 (0–3)

StavČ.DatumTurnajPovrchSpoluhráčkaSoupeřky ve fináleVýsledek
Finalistka1.23. července 2019Gstaad, ŠvýcarskoantukaSrbsko Nina StojanovićováNizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
6–7(4–7), 6–4, [7–10]
Finalistka2.1. srpna 2021LOH – Tokio, JaponskotvrdýŠvýcarsko Belinda BencicováČesko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
5–7, 1–6
Finalistka3.14. ledna 2023Hobart, AustrálietvrdýMaďarsko Panna UdvardyováBelgie Kirsten Flipkensová
Německo Laura Siegemundová
4–6, 5–7

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (3–1 D)

Dvouhra: 4 (3–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.březen 2019Indian Wells, Spojené státytvrdýUSA Jennifer Bradyová3–6, 7–5, 6–3
Vítězka2.květen 2021Saint-Malo, FrancieantukaItálie Jasmine Paoliniová6–1, 6–3
Finalistka1.říjen 2022Rouen, Francietvrdý (h)Belgie Maryna Zanevská6–7(6–8), 1–6
Vítězka3.říjen 2023Rouen, Francietvrdý (h)  Erika Andrejevová6–4, 6–1

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 22 (12–10)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.16. května 2011Santa Coloma de Farners, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Inés Ferrerová Suárezová6–3, 6–3
Vítězka2.12. září 2011Lleida, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Lucía Cervera Vázquezová6–1, 7–6(7–5)
Vítězka3.1. dubna 2013Antalya, TureckotvrdýŠvédsko Ellen Allgurinová6–4, 6–2
Vítězka4.8. dubna 2013Antalya, TureckotvrdýFilipíny Katharina Lehnertová6–2, 6–3
Vítězka5.3. června 2013Brescia, ItálieantukaItálie Anastasia Grymalská6–4, 6–4
Finalistka1.24. června 2013Stuttgart, NěmeckoantukaNěmecko Laura Siegemundová3–6, 6–3, 6–7(4–7)
Finalistka2.20. ledna 2014Sunderland, Spojené královstvítvrdý (h)Belgie An-Sophie Mestachová1–6, 4–6
Finalistka3.14. července 2014Darmstadt, NěmeckoantukaRumunsko Andreea Mituová2–6, 1–6
Finalistka4.1. září 2014Barnstaple, Spojené královstvítvrdý (h)Německo Carina Witthöftová2–6, 4–6
Finalistka5.27. října 2014Istanbul, Tureckotvrdý (h)Česko Barbora Krejčíková1–6, 4–6
Finalistka6.8. června 2015Essen, NěmeckoantukaFrancie Pauline Parmentierová6–3, 6–7(4–7), 3–6
Vítězka6.24. srpna 2015Woking, Spojené královstvítvrdýSpojené království Katy Dunneová6–4, 6–4
Finalistka7.28. září 2015Clermont-Ferrand, Francietvrdý (h)Rusko Polina Lejkinová6–4, 3–6, 4–6
Vítězka7.2. listopadu 2015Waco, Spojené státytvrdýUSA Nicole Gibbsová6–2, 6–1
Finalistka8.9. listopadu 2015Scottsdale, Spojené státytvrdýUSA Samantha Crawfordová3–6, 6–4, 2–6
Vítězka8.4. ledna 2016Victoria Park, HongkongtvrdýJaponsko Risa Ozakiová6–3, 6–3
Finalistka9.únor 2018Burnie, AustrálietvrdýUkrajina Marta Kosťuková4–6, 3–6
Vítězka9.říjen 2018Poitiers, Francietvrdý (h)Rusko Natalja Vichljancevová3–6, 6–1, 7–5
Finalistka10.leden 2021Fudžajra, SAEtvrdýDánsko Clara Tausonová0–6, 6–4, 3–6
Vítězka10.únor 2021Grenoble, Francietvrdý (h)Belgie Maryna Zanevská6–1, 4–6, 7–6(2)
Vítězka11.září 2023Tokio, JaponskotvrdýČína Wang Si-jü6–4, 3–6, 6–4
Vítězka12.říjen 2023Shrewsbury, Spojené královstvítvrdý (h)Spojené království Amarni Banksová6–0, 6–0

Čtyřhra (15 titulů)

č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.21. listopadu 2011La Vall d'Uixó, ŠpanělskoantukaPolsko Magdalena KiszczyńskáŠpanělsko Yvonne Cavallé Reimersová
Španělsko Arabela Fernández Rabenerová
7–5, 3–6, [10–8]
2.14. ledna 2013Stuttgart, Německotvrdý (h)Německo Julia KimmelmannováRusko Olga Dorošinová
Rusko Julia Valetovová
6–4, 6–1
3.21. ledna 2013Kaarst, Německokoberec (h)Německo Julia KimmelmannováSlovinsko Anja Prislanová
Německo Jasmin Steinherrová
6–3, 4–6, [10–5]
4.1. dubna 2013Antalya, TureckotvrdýFilipíny Katharina LehnertováČesko Martina Borecká
Česko Petra Krejsová
5–7, 6–3, [10–7]
5.14. října 2013Limoges, Francietvrdý (h)Polsko Magda LinetteováItálie Nicole Clericová
Česko Nikola Fraňková
6–4, 6–4
6.28. dubna 2014Wiesbaden, NěmeckoantukaLotyšsko Diāna MarcinkēvičováIzrael Julia Glušková
Lucembursko Mandy Minellaová
6–4, 6–3
7.23. června 2014Stuttgart, NěmeckoantukaNěmecko Laura SiegemundováNizozemsko Lesley Kerkhoveová
Nizozemsko Arantxa Rusová
6–3, 6–3
8.14. července 2014Darmstadt, NěmeckoantukaNěmecko Nicola GeuerováNěmecko Carolin Danielsová
Německo Laura Schaederová
5–7, 6–2, [10–3]
9.23. února 2015Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Bělorusko Aljaksandra SasnovičováFrancie Stéphanie Foretzová
Chorvatsko Ana Vrljićová
6–4, 7–5
10.27. dubna 2015Wiesbaden, NěmeckoantukaNěmecko Carolin DanielsováNizozemsko Cindy Burgerová
Ukrajina Veronika Kapšajová
6–4, 4–6, [10–6]
11.25. května 2015Grado, ItálieantukaBrazílie Beatriz Haddad MaiováKanada Sharon Fichmanová
Polsko Katarzyna Piterová
6–3, 6–2
12.8. června 2015Essen, NěmeckoantukaNěmecko Nicola GeuerováNěmecko Carolin Danielsová
Německo Antonia Lottnerová
6–3, 6–3
13.26. října 2015Macon, Spojené státytvrdýUSA Jan AbazováBrazílie Paula Cristina Gonçalvesová
USA Sanaz Marandová
7–6(7–3), 7–5
14.4. ledna 2016Victoria Park, HongkongtvrdýLichtenštejnsko Stephanie VogtováČínská Tchaj-pej Hsu Ching-wen
Finsko Emma Laineová
6–2, 1–6, [10–4]
15.leden 2021Fudžajra, SAEtvrdýTurecko Çağla BüyükakçayČínská Tchaj-pej Liang En-šuo
Čína Jou Siao-ti
5–7, 6–4, [10–4]

Finále soutěží družstev: 2 (1–1)

Stavč.datumsoutěžpovrchspoluhráčisoupeři ve finálevýsledek
Finalistka1.6. listopadu 2021Billie Jean King Cup
Praha, Česko
tvrdý (h)Švýcarsko Belinda Bencicová
Švýcarsko Jil Teichmannová
Švýcarsko Stefanie Vögeleová
Anastasija Pavljučenkovová
Darja Kasatkinová
Veronika Kuděrmetovová
Jekatěrina Alexandrovová
Ljudmila Samsonovová
0–2
Vítězka3.13. listopadu 2022Billie Jean King Cup 2022
Glasgow, Velká Británie
tvrdý (h)Švýcarsko Belinda Bencicová
Švýcarsko Jil Teichmannová
Švýcarsko Simona Waltertová
Austrálie Ajla Tomljanovićová
Austrálie Priscilla Honová
Austrálie Storm Sandersová
Austrálie Ellen Perezová
Austrálie Samantha Stosurová
2-0

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Viktorija Golubic na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Viktorija Golubicová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240120a20. ledna 2024
  2. a b c Viktorija Golubicová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240120a20. ledna 2024
  3. Viktorija Golubicová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240120a20. ledna 2024
  4. ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková se Siniakovou jsou olympijskými vítězkami! V Tokiu získaly první zlato pro český tenis. TenisPortal.cz [online]. 2021-08-01 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  5. ZABLOUDIL, Luboš. Kvitová, Šafářová a Strýcová dnes neztratily set, jsou ve 3. kole. TenisPortal.cz [online]. 2016-05-25 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 
  6. POKORNÝ, Petr. Golubicová v domácím Gstaadu zdolala Bertensovou a získala svůj premiérový titul. TenisPortal.cz [online]. 2016-07-17 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
RTF tennis team flag.png
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Ilustrace pro reprezentaci tenisového týmu Ruské tenisové federace namísto ruské státní vlajky.
Viktorija Golubic (2023 US Open) 07 (cropped).jpg
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Viktorija Golubic playing in the second round of qualifying at the 2023 US Open
Flag of Liechtenstein.svg
Flag of Liechtenstein
Silver medal.svg
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Draw of a silver medal, based in Olympic rings.svg.
The joining of the rings is not correct drawn.