Viktorija Tomovová

Viktorija Tomovová
Виктория Томова
Viktorija Tomovová v kvalifikaci Wimbledonu 2018
Viktorija Tomovová v kvalifikaci Wimbledonu 2018
StátBulharskoBulharsko Bulharsko
Datum narození25. února 1995 (29 let)
Místo narozeníSofie, Bulharsko[1]
BydlištěSofie, Bulharsko[1]
Výška170 cm[1]
Profesionál od2009
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 265 427 USD
Dvouhra
Poměr zápasů475–339
Tituly1 WTA 125, 17 ITF
Nejvyšší umístění48. místo (1. července 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2024)
French Open1. kolo (2022, 2023)
Wimbledon2. kolo (2018, 2022, 2023)
US Open1. kolo (2020, 2021, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů91–72
Tituly0 WTA, 12 ITF
Nejvyšší umístění254. místo (11. srpna 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2024)
French Open1. kolo (2023, 2024)
Wimbledon2. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240712a12. července 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktorija Tomovová (bulharsky: Виктория Константинова Томова, Viktorija Konstantinovna Tomova, * 25. února 1995 Sofie) je bulharská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala sedmnáct titulů ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2024 na 48. místě a ve čtyřhře v srpnu 2014 na 254. místě.[1]

V bulharském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2014 utkáním 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Portugalsku, v němž vyhrály s Isabellou Šinikovovou čtyřhru. Bulharky prohrály 1:2 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti jedna mezistátním utkáním s bilancí 8–10 ve dvouhře a 5–3 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

Tenis začala hrát v šesti letech. Jako dvanáctiletá nastoupila do tenisové akademie Nicka Bollettieriho u Bradentonu na Floridě.

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v září 2009, když na turnaj v severobulharském Ruse s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V semifinále podlehla krajance Martině Gledačevové.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v listopadu 2011 na monastirské události s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále ji po čtyřech gamech skrečovala Slovenka Klaudia Boczová.[2]

Na okruhu WTA Tour debutovala na červencovém Ladies Championship Gstaad 2017. Na úvod dvouhry podlehla páté nasazené Švédce Johanně Larssonové. První zápas vyhrála o týden později na navazujícím Swedish Open 2017 v Bastadu, kde jako šťastně poražená kvalifikantka v prvním kole zdolala Němku Julii Görgesovou, která jí ve druhé sadě skrečovala.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu Australian Open 2018 po tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě dohrály Maryna Zanevská a druhá nasazená Jevgenija Rodinová. Přestože v kvalifikačním kole podlehla Anně Blinkovové, postoupila do hlavní soutěže jako šťastná poražená. V úvodním kole dvouhry však uhrála jen dva gamy na Američanku Nicole Gibbsovou. Premiérový vítězný zápas na grandslamu dosáhla během Wimbledonu 2018, když porazila Češku Terezu Smitkovou. Následně skončila na raketě pozdější finalistky turnaje Sereny Williamsové.[1]

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–1 D)

Dvouhra: 2 (1–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.září 2022Budapešť, MaďarskoantukaNěmecko Tamara Korpatschová6–7(3–7), 7–6(7–4), 0–6
Vítězka1.srpen 2023Chicago, Spojené státytvrdýUSA Claire Liuová6–1, 6–4

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra (18 titulů)

č.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
1.12. listopadu 2011Monastir, TuniskotvrdýSlovensko Klaudia Boczová3–1skreč
2.30. září 2012Varna, BulharskoantukaUkrajina Anastasija Vasyljevová6–1, 6–4
3.7. července 2013Prokuplje, SrbskoantukaŠvýcarsko Xenia Knollová7–6(7–2), 6–2
4.13. dubna 2014Bol, ChorvatskoantukaChorvatsko Iva Mekovecová6–1, 6–2
5.8. června 2014Sarajevo, Bosna a HercegovinaantukaSpojené království Eleanor Deanová6–4, 6–3
6.23. listopadu 2014Súsa, TuniskotvrdýUSA Nicole Melicharová6–3, 6–2
7.8. listopadu 2015Heráklion, ŘeckotvrdýFrancie Margot Yerolymosová6–3, 6–2
8.15. listopadu 2015Heráklion, ŘeckotvrdýChorvatsko Nina Alibalićová3–6, 6–3, 6–3
9.6. března 2016Antalya, TureckoantukaŠvédsko Susanne Celiková4–6, 6–2, 7–5
10.3. dubna 2016Antalya, TureckotvrdýFrancie Caroline Romeová6–0, 6–4
11.10. dubna 2016Antalya, TureckotvrdýSlovensko Viktória Kužmová7–6(7–5), 6–2
12.18. června 2016Szeged, MaďarskoantukaŘecko Maria Sakkariová4–6, 6–0, 6–4
13.9. dubna 2017Istanbul, Tureckotvrdý (h)Slovensko Viktória Kužmová6–4, 4–6, 6–2
14.10. září 2017Sofie, BulharskoantukaItálie Jessica Pieriová7–6 (9–7) , 4–6, 6–3
15.červenec 2019Biarritz, FrancieantukaČerná Hora Danka Kovinićová6–2, 5–7, 7–5
16.březen 2020Sunderland, Velká Británietvrdý (h)Spojené království Emma Raducanuová4–6, 6–4, 6–3
17.duben 2023Zaragoza, ŠpanělskoantukaČesko Tereza Martincová4–6, 6–2, 6–3
18.listopad 2023Valencie, ŠpanělskoantukaRumunsko Jaqueline Cristianová7–5, 6–3

Čtyřhra (12 titulů)

č.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
1.21. listopadu 2011Monastir, TuniskotvrdýBosna a Hercegovina Anita HusarićováUkrajina Anastasija Charčenková
USA Nicole Melicharová
6–3, 5–7, [10–5]
2.22. června 2013Niš, SrbskoantukaAustrálie Viktorija RajicicováSlovinsko Tjaša Šrimpfová
Bosna a Hercegovina Nerma Caluková
6–1, 6–2
3.30. června 2013Prokuplje, SrbskoantukaAustrálie Viktorija RajicicováChorvatsko Ema Mikulčićová
Německo Dejana Raickovicová
6–2, 7–5
4.13. září 2013Sofie, BulharskoantukaBulharsko Dia JevtimovováŠpanělsko Beatriz García Vidaganyová
Maďarsko Réka Luca Janiová
6–4, 2–6, [10–6]
5.19. října 2013Burgas, BulharskoantukaBulharsko Dia JevtimovováItálie Federica Arcidiaconová
Bulharsko Džulija Terzijská
6–4, 6–3
6.4. dubna 2014Šibenik, ChorvatskoantukaMaďarsko Ágnes BuktováČesko Eva Rutarová
Česko Karolína Stuchlá
7–6(14–12), 6–1
7.12. dubna 2014Bol, ChorvatskoantukaMaďarsko Ágnes BuktováČesko Karolína Stuchlá
Francie Carla Toulyová
6–2, 6–1
8.16. května 2014Bol, ChorvatskoantukaChorvatsko Ema MikulčićováBelgie Justine De Sutterová
Nizozemsko Monique Zuurová
6–3, 6–1
9.7. června 2014Sarajevo, Bosna a HercegovinaantukaČesko Barbora KrejčíkováNěmecko Carolin Danielsová
Turecko Melis Sezerová
7–6(7–3), 6–2
10.14. června 2014Amstelveen, NizozemskotvrdýUSA Bernarda PeraováArgentina Tatiana Búová
Brazílie Beatriz Haddad Maiová
6–0, 2–1skreč
11.14. listopadu 2015Heráklion, ŘeckotvrdýŠvýcarsko Karin KennelováThajsko Helen De Cesareová
Uzbekistán Vlada Jekšibarovová
6–2, 6–4
12.4. dubna 2016Antalya, TureckotvrdýSpojené království Harriet DartováArménie Ani Amiraghjanová
Rumunsko Daiana Negreanuová
bez boje

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Viktoriya Tomova na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Viktorija Tomovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240712a12. července 2024
  2. a b c Viktorija Tomovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240712a12. července 2024
  3. Viktorija Tomovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240712a12. července 2024

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.