Vilájet

Vilájet (někdy také vilájat, arabsky ولاية-wilájat, persky ولایت v osmanské turečtině wilájet a moderní turečtině vilâyet) je označení pro administrativní jednotku obvykle překládané jako provincie, v souvislosti s Osmanskou říší česky zpravidla jako pašalik, řidč. pašalík, zast. pašalikát, jemuž vládl paša.

Výraz pochází z arabského kořene w-l-y – vládnout. Wálí je tedy „vládce“ (tento titul se dosud užívá například v Alžíru jako označení pro guvernéra) a wilája znamená „to, čemu je vládnuto“. Po kalifátu to bylo jedno ze základních samosprávných území.

Moderní užití

Jako označení pro provincii se používá ve státech severní Afriky a Blízkého východu (Alžírsko, Maroko, Mauritánie, Keňa, Tunisko, Omán a Súdán), státech na území bývalé Osmanské říše a střední Asie (Afghánistán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán), Malajsii a Indonésii.

Osmanská říše

Vilájet (na Balkáně též beglerbegluk, ejálet nebo pašaluk) byla nejvyšší územně správní jednotka Osmanské říše. Během její existence jich existovalo mezi 36 a 20, v závislosti na výbojích impéria. (Východo)Rumélijský a Anatolský vilájet byly řízeny přímo z hlavního města Istanbulu, ostatní spravoval guvernér (valí, tj. wálí). Tyto provincie se dělily na několik liv či sandžaků (tento název se používá ještě dnes jako místopisný název regionu na pomezí Černé Hory a jihozápadního Srbska). Od roku 1861 existoval také autonomní Libanonský vijálet, jehož cílem bylo zajistit autonomii libanonským maronitským křesťanům.

Přenesené významy

Výraz pašaluk se v počeštěné podobě pašalik, pašalík dostal i do české hovorové mluvy, kdy se jím označuje buď nějaký menší územní celek nebo i jen víceméně neurčitá oblast správy (správní oblast), kterou spravuje (obhospodařuje) jeden konkrétní člověk (nebo i jen úzce vymezená skupina lidí). Slovo se dnes používá zpravidla v mírně pejorativním kontextu.[1]

V češtině se slovem „pašalík“ označuje funkce přidělená z protekce či „za odměnu“, a pro nositele té funkce je především zdrojem bezpracných příjmů[2][3] – v podobném významu, jako se používá slovo „trafika“, nebo je-li nějaká působnost státní správy „pronajata“ soukromému subjektu na zisk[4] – zde má vliv i podobnost se slovem pacht, propachtovat.[5]

Reference

  1. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Academia, 1989. Dostupné online. 
  2. „Jedna ze zpráv, která se v této souvislosti o mně už objevila, byla ta, že jsem ten post získal jako pašalík od Věcí veřejných. Chtěl bych zdůraznit, že člen dozorčí rady Českého aeroholdingu bere odměnu tři tisíce korun měsíčně. Pokud je toto prezentováno jako pašalík, tak se velice omlouvám, ale není tomu tak, protože té práce je tam opravdu hodně.“ In: Josef Kopecký: Zpoplatníme i silnice nižších tříd, plánuje nový ministr dopravy Dobeš, iDnes.cz, 1. 7. 2011
  3. „Cože je to za úspornou vládu, která začíná svou práci zřizováním nových pašalíků, ministrů a místopředsedů sněmovny.“ In: Radko Kubičko: Nové ministerstvo pro vědu – jen image vlády, nebo praktický nástroj k modernizaci?, Český rozhlas, 12. 12. 2021
  4. „Aktuálně je to ale tak že ministerstvo dalo CHAPSu jízdní řády exkluzivně jako pašalík, na kterém si vesele podniká, aniž by ostatní subjekty měly možnost s jízdními řády pracovat.“ In: Vlákno názorů k článku Seznam.cz vede v bitvě o data z jízdních řádů 1:0. Zastal se ho krajský soud, Lupa.cz, článek z 27. 9. 2013, názor z 28. 9. 2013
  5. „Jinak by to tu za chvíli měli propachtované jako nějací pašalíci“, In: Diskuse: ÚOHS: mýtný systém vybuduje KAPSCH, Auto.cz, 28. 1. 2006

Související články

Externí odkazy