Vilém Železná paže

Vilém z Hauteville
Narození1010
Cotentin nebo Hauteville-la-Guichard
Úmrtí1046 (ve věku 35–36 let)
Apulie
Místo pohřbeníAbbey of the Santissima Trinità
Povolánívojevůdce a žoldnéř
ChoťGuida di Sorrento[1]
RodičeTankred z Hauteville[2] a Miruel z Hauteville[2]
RodHautevillové
PříbuzníRobert Guiscard, Roger I. Sicilský, Drogo z Hauteville, Mauger z Hauteville, Vilém z Principátu, Geoffrey z Hauteville, Serlo I z Hauteville a Humfred z Hauteville (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém z Hauteville neboli Vilém Železná paže (před 1010 Hauteville-la-Guichard – 1045/1046 Apulie) byl normanský dobrodruh a žoldnéř, nejstarší z 12 synů Tankreda z Hauteville. Od 30. let 11. století bojoval v jižní Itálii a stal se hrabětem z Apulie.[3]

Životopis

Vilém a jeho bratři Drogo a Humphrey se kolem roku 1035 zapojili do bojů v jižní Itálii na základě výzvy hraběte z Aversy Rainulfa Drengota, bývalého normanského žoldnéře najatého Byzantinci, který žádal o vojenskou pomoc.

V roce 1038 se Vilém z Hauteville nacházel na velitelské pozici ve službách salernského knížete Gaimara IV., který poskytl svou normanskou jednotku o síle tří set mužů byzantskému generálovi Georgiovi Maniakasovi jako posilu pro jeho tažení proti Arabům na Sicílii.[4] Během obléhání muslimy okupovaných Syrakus Vilém zabil zdejšího vojenského velitele či místodržícího, což mu vyneslo přezdívku „železná paže“. Maniakes byl poté odvolán do Konstantinopole a nový italský katepan Michael Dokeianos jmenoval Normana Arduina velitelem Melfi; Arduin se však se svými vojáky vzbouřil a obsadil město. Vůdcem povstání se stal Atenulf, bratr knížete beneventského, a později byl nahrazen Argyrem z Bari; oba dva ale byli podplaceni Byzantinci.[5]

Roku 1042 byl za nového vůdce vybrán Vilém Železná paže, který byl zároveň prohlášen za hraběte z Apulie. Normané ve svém postavení nutně potřebovaly politickou podporu od některého významnějšího šlechtice, a z tohoto důvodu se Vilém oženil s Guidou, dcerou sorrentského vévody a neteří knížete Gaimara, který uznal Normany za své „syny“ a jejich elitě formálně daroval léna na dobytém území – Vilém vlastnil Ascoli a Drogo Venosu. Na oplátku byl kníže titulován jako vévoda Apulie a Kalábrie.[5][6]

Vilém, který se stal jedním z nejmocnějších lidí v jižní Itálii, se spojil s Gaimarem a v roce 1044 společně uskutečnili vojenskou výpravu do severní Kalábrie. Po Vilémově smrti v roce 1045 či 1046 byl jeho dědic a bratr Drogo titulován jako Hrabě Normanů v Apulii a Kalábrii.[6][7]

Pozůstatky Viléma z Hauteville se nachází v Opatství Nejsvětější Trojice v italské Venose.

Reference

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ William de Hauteville. https://www.britannica.com [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ STANTON, Charles D. The Battle of Civitate: A Plausible Account. Journal of Medieval Military History. Volume XI. 2013, s. 27–28. Dostupné online [cit. 2023-08-03]. (anglicky) 
  5. ↑ a b GREEN, Judith A. The Normans. Power, Conquest and Culture in 11th Century Europe. New Haven, London: Yale University Press, 2022. Dostupné online. ISBN 9780300180336. S. 70–72. (anglicky) 
  6. ↑ a b HILL, Paul. The Norman Commanders. Masters of Warfare 911-1135. Barnsley: Pen and Sword Military, 2015. Dostupné online. ISBN 1783462280. S. 22–23. (anglicky) 
  7. ↑ D’AMATO, Raffaele; SALIMBETI, Andrea. The Normans in Italy 1016–1194. Oxford, New York: Osprey Publishing, 2020. Dostupné online. ISBN 978-1-4728-3946-6. S. 6. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Statue cathédrale Coutances Guillaume Bras-de-fer.JPG
Autor: Giogo, Licence: CC BY-SA 3.0
Statue de Guillaume Bras-de-Fer datant de 1875, remplaçant celle abîmée à la Révolution.