Vilém Brunšvický

Vilém
vévoda brunšvický
Portrét
Doba vlády9. září 183018. říjen 1884
Úplné jménoWilhelm August Ludwig Maximilian Friedrich
Narození25. duben 1806
Braunschweig, Brunšvick-Wolfenbüttel
Úmrtí18. říjen 1884 (78 let)
Sibyllenort, Německo
PředchůdceKarel II.
NástupceAlbrecht (regent)
Arnošt August (vévoda)
RodWelfové
DynastieBraunschweig-Bevern
OtecFridrich Vilém
MatkaMarie Bádenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Brunšvický, německy Wilhelm August Ludwig Maximilian Friedrich (25. dubna 1806, Braunschweig18. října 1884, Sibyllenort), vévoda z Brunšviku a Lüneburgu, byl od roku 1830 až do své smrti vévodou z Braunschweigu.

Vilém byl druhorozeným synem vévody Fridricha Viléma a jeho ženy Marie Bádenské. Po smrti otce na bitevním poli v roce 1815 byl pod opatrovnictvím britského krále Jiřího IV. V roce 1826 se stal majorem pruské armády.

V roce 1830 propuklo v Brunšvicku povstání a sesadilo Vilémova staršího bratra Karla II.; Vilém se stal prozatímně vévodou, o rok později se stal vévodou definitivně. Přenechal většinu vlády svým ministrům a trávil většinu času mimo vévodství na svém panství Oels ve Slezsku.

I když se Vilém postavil v roce 1866 během prusko-rakouské války na stranu Pruska, byl jeho vztah k Prusku napjatý, jelikož Prusko odmítalo Vilémova nejbližšího příbuzného v mužské linii vévodu z Cumberlandu, který byl do roku 1866 také korunním princem Hannoverského království, jež bylo toho roku Pruskem anektováno.

Jeho smrtí vymřela linie Brunšvik-Bevern a post hlavy rodu Welfů a soukromý majetek přešel na hlavu hannoverské dynastie.

Vévoda Vilém se nikdy neoženil, zato měl velké množství nelegitimních potomků.

Následnictví

V roce 1884 zemřel brunšvický vévoda Vilém, který byl svobodný, bezdětný a byl poslední muž z brunšvicko-lüneburské větve rodu. Dědicem vévodství se měl stát další mužský příslušník rodu Welfů v řadě, a to hannoverský korunní princ Ernest August II. (vévoda z Cumberlandu), z vedlejší hannoverské dynastie.

Po připojení Hannoverska Pruskem v roce 1866 hannoverský král Jiří V. protestoval a odmítal přijmout ztrátu jeho trůnu. Po jeho smrti v roce 1878 se jeho syn Ernst August, vévoda z Cumberlandu rovněž přihlásil k jeho právům na hannoverský trůn. Bylo tak jasné, že Ernst August v tomto případě nemůže být Pruskem přijmut jako nástupce vévody Viléma v Brunšvicku.

Proto byla ustanovena regentská rada, která měla určit nového vévodu. Ta zvolila za regenta pruského prince Albrechta Pruského, synovce německého císaře, který nastoupil do funkce regenta 2. listopadu 1885. Regent Albrecht zemřel 13. září 1906. Regentská rada se sešla a vyzvala zvláštní zasedání parlamentu, která rozhodla, že nebude schopna přistoupit okamžitě k volbě nového vladaře, ale spíše bude hledat způsoby, jak skoncovat s problémy mezi vévodou z Cumberlandu a králem Pruska. 28. května brunšvický parlament vybral jako regenta vévodu Johanna Albrechta Meklenbursko-Zvěřínského. Jeho regentství v Brunšviku začalo 5. června 1907.

O několik let později se situace změnila. Starší syn vévody z Cumberlandu Georg Wilhelm zemřel při autonehodě v roce 1912. Syn císaře Viléma II. a bratr Viktorie Luisy, princ Adalbert Pruský, a Max Badenský provedli jemné jednání, aby dohodli manželství Viktorie Luisy (dcery Viléma II.) a Arnošta Augusta, čímž by bylo možné i jeho nastoupení v Brušvicku.

Vévoda z Cumberlandu se tedy vzdal svého práva na Brunšvik ve prospěch svého syna Ernsta. Ten zase souhlasil, že vstoupí do služby v pruské armádě (v regimentu husarů), což nutně vedlo k tomu, aby přijal slib věrnosti pruskému králi, Prusko upustilo od svých námitek a Ernst (Arnošt) August se konečně mohl stát brunšvickým vévodou a zetěm císaře Viléma II.

Tituly

  • 18061830: Jeho Jasnost princ Vilém Brunšvicko-Wolfenbüttelský
  • 18301844: Jeho Jasnost vévoda brunšvický
  • 18441884: Jeho Výsost vévoda brunšvický

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Ferdinand Albrecht II. Brunšvický
 
 
Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
Filipína Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
 
Fridrich Vilém Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Jiří II. Britský
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
Augusta Frederika Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Bedřich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
 
 
 
 
Magdalena Augusta Anhalttsko-Zerbstská
 
Vilém Brunšvický
 
 
 
 
 
Fridrich Bádensko-Durlašský
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
 
 
 
 
Amálie Oranžsko-Nasavská
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Marie Bádenská
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
 
 
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Karel II.
Znak z doby nástupuBrunšvický vévoda
18301884
Znak z doby konce vládyNástupce:
Albrecht
(jako regent)
Arnošt August
(jako vévoda)

Média použitá na této stránce