Vilém Bufka
| plk. i. m. Vilém Bufka | |
|---|---|
.jpg) (c) Bundesarchiv, Bild 183-B0712-0011-010 / CC-BY-SA 3.0 | |
| Narození | 11. srpna 1915 Nymburk  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. listopadu 1967 (ve věku 52 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Národnost | Češi |
| Děti | Eva Bufková, Vilém Bufka |
| Příbuzní | Veronika Bufková, Markéta Bufková (vnučky) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vilém Bufka (11. srpna 1915 Nymburk – 20. listopadu 1967 Praha) byl příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF, letecký mechanik a pilot, plukovník československé armády in memoriam, autor vzpomínkové literatury.[1][2][3]
Život
Vystudoval tříletou živnostenskou školu a dvouletou vojenskou průmyslovou školu v Mladé Boleslavi. V rámci vojenské základní služby absolvoval pilotní výcvik v Hradci Králové a v Piešťanech. Po absolvování vojenské základní služby zůstal u armády v hodnosti délesloužící četař (pilot); a to u 82. letky 5. leteckého pluku v Brně, kde se létalo na dvoumotorových letounech Aero MB-200.[2]
Po německé okupaci Čech, Moravy a Slezska odešel 1. července 1939 do Polska, kde podepsal závazek do francouzské cizinecké legie, protože mimo válku nesměli cizinci sloužit ve francouzských ozbrojených silách. Byl jim však dán příslib, že v případě vypuknutí války budou závazku do legie zproštěni. Vilém Bufka do cizinecké legie nastoupit nestačil, protože jeho skupina se ke dni 1.9.1939 stále nacházela v Paříži. Poté, co Francie vstoupila do války, byl zařazen do stavu Armée de l'Air a odeslán na přecvičení na bázi v Toulouse, kde prodělal výcvik na bombardérech Bloch MB-210 Verdun. Po dokončení přecvičení byl 1. 5. 1940 převelen k bombardovací eskadře GB I/23 na základně Istres-Le Paty, kde bojově létal na letounech MB-210. Jako jeden z mála československých pilotů také odlétal několik misí v kabině nejmodernějšího francouzského bombardéru Lioré et Olivier LeO 451. Před postupující německou armádou odletěl letounem Caudron C.635M Simoun do Severní Afriky, odkud pak se dostal do Anglie, kde vstoupil do Royal Air Force a stal se příslušníkem 311. československé bombardovací perutě RAF. Při náletu na Emden (16.1.1941) utrpěl omrzliny. Při jeho šestnáctém bojovém letu, při návratu z náletu na Brémy (22./23.6.1941) byl jím pilotovaný bombardovací letoun Wellington Mk.IC T2990 zasažen palebnou dávkou ze stíhačky Messerschmitt Bf 110, kterou pilotoval Egmont Prinz zur Lippe-Weißenfeld (stíhací eso Luftwaffe).[4] Wellington s šestičlennou posádkou (Vilém Bufka, Alois Rozum, Vilém Konštacký, Leonard Smrček, Jan Hejna a Karel Valach) začal hořet a padat. Letoun spadl u obce Nieuwe Niedorp v Nizozemsku.[4][5] Pád letounu přežil pouze Vilém Bufka, kterému se podařilo vyskočit a otevřít padák; při doskoku si zlomil nad kotníkem nohu, utrpěl tržné rány a ztratil vědomí. Vědomí nabyl až za dva dny v cca 15 km vzdáleném námořním lazaretu v Heiloo,[5] kde jej navštívil zmíněný pilot Messerschmittu.[4] Stal se válečným zajatcem, byl v různých zajateckých táborech.[5] Jako příslušník protektorátu Čechy a Morava byl odsouzen k trestu smrti „za vlastizradu“. Rozsudek však nebyl vykonán. Byl uvězněn na hradě Colditz a dne 16. dubna 1945 byl spolu s dalšími vězni osvobozen americkou armádou. Vrátil se do Anglie a do osvobozené Prahy přiletěl 16.8.1945. Po válce působil jako učitel létání, od dubna 1947 působil na Ministerstvu národní obrany v Praze. V roce 1949 byl vyloučen z armády.[1][3][2][4]
Vyznamenání
- Československá medaile za zásluhy I. stupně
- britská medaile Hvězda 1939–1945
- britská Válečná medaile 1939–1945
- Evropská hvězda leteckých osádek (anglicky Air Crew Europe Star)
- Československý válečný kříž 1939 (2x)
- Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (2x)
- Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
- Britská medaile Za obranu
- Croix de Guerre 1939-1945
Literární dílo
- Bombardér T-2990 se odmlčel (1966)
- ..a dole čeká kat (1967), spoluautor: Karel Dostál
Odkazy
Reference
- ↑ a b Bufka, Vilém, 1915-1967. ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c Sgt. Vilém Bufka. www.valka.cz [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Váleční letci z Polabí 1939 - 1945 [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Příběh Wellingtonu T2990 se uzavírá. www.csol.cz [online]. 2022-01-04 [cit. 2023-08-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c KŘEMEN, Pavel. Ostatky čs. letců RAF, kteří byli donedávna pohřešovaní v boji, byly slavnostně uloženy v Nizozemsku. mocr.army.cz [online]. [cit. 2023-08-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Bufka na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Bundesarchiv, Bild 183-B0712-0011-010 / CC-BY-SA 3.0
