Vilém Dušan Lambl

Vilém Dušan Lambl
Narození	5. prosince 1824 Letiny Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	12. února 1895 (ve věku 70 let) nebo 25. února 1895 (ve věku 70 let) Varšava Polsko Polsko
Příčina úmrtí	astma
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	lékař-spisovatel, vysokoškolský učitel, lékař, etnograf, překladatel, botanik a algolog
Zaměstnavatelé	Varšavská univerzita Charkovská národní univerzita V. N. Karazina
Příbuzní	František Sudimír Lambl bratr Karel Milan Lambl bratr Jan Baptista Lambl bratr Anna Cardová Lamblová sestra
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Dušan Lambl (5. prosince 1824 Letiny^[1] – 12. února 1895, Varšava) byl český biolog, lékař, průkopník moderního dětského lékařství v českých zemích a politický aktivista.

Narodil se v Letinech u Plzně. Vystudoval gymnázium v Plzni a posléze v Praze. Poté na Univerzitě Karlově studoval slovanské jazyky a medicínu u prof. Treitze. Již za studií hojně překládal z jihoslovanských jazyků. Stejně tak ještě za studií psal články do Časopisu českého musea. Prosadil v českém prostředí užívání pojmu řasy namísto slova žabinec, které razil Jan Svatopluk Presl. Studia se mu ale protáhla kvůli politické aktivitě a angažmá v revolučním dění roku 1848, na straně liberálů. Stal se tehdy členem Národního výboru a výboru Slovanské lípy. Spřátelil se s Karlem Havlíčkem Borovským a přispíval do jeho Národních novin. Promoval v roce 1851. Politiky se vzdal ve prospěch vědy, ale jeho širší zájmy prozrazuje kupříkladu spis Evropa v ohledu národopisném. Bádal na univerzitě a objevil přitom výrůstky na srdečních chlopních, které se pak nějaký čas nazývaly Lamblovy výrůstky.^[2] Roku 1856 se habilitoval jako vůbec první soukromý docent patologické anatomie a histologie na Karlově univerzitě. Poté se stal lékařem v Dětské nemocnici císaře Františka Josefa. Zde jako první na světě v roce 1859 popsal bičíkovce ve stolici dětí s dysenterií. Nazval ho Cercominas intestinalis, v roce 1888 jméno na Lamblia intestinalis změnil zoolog Émile Blanchard (1819–1900). V roce 1915 byl druh přejmenován na Giardia lamblia americkým zoologem C. W. Stilesem (1867–1941) na počest Lambla a francouzského biologa A. M. Giarda (1846–1908).

V roce 1860 získal Vilém Dušan Lambl profesuru na Univerzitě v Charkově. Později působil i na univerzitě ve Varšavě, kde také zemřel.^[3]

Vilém Lambl si vzal za manželku Rusku Evženii Edelbergovou a později spolu měli dvě dcery, Olgu, provdanou Glowaczki, a Natašu, která po dlouhé nemoci zemřela jako malá při letním pobytu v Čechách.^[4]

V roce 1851 se Lambl seznámil Boženu Němcovou, kterou během její nemoci ošetřoval. Patřil ke spisovatelčiným literárním důvěrníkům, podporoval její slovanské uvědomění a byl lékařem celé její rodiny.^[5] Intimní vztah Němcové s Lamblem trval od podzimu 1851 do jara 1853.^[6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Dušan Lambl na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vilém Dušan Lambl
• Vilém Dušan Lambl v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Lambl, Wilhelm *1824
• Vilém Dušan Lambl v Československé bibliografické databázi
• Velký lékařský slovník, Lambl Vilém Dušan
• PaátkoPIN, Vilém Dušan Lambl
• Šumavan. cz Lambl Vilém Dušan