Vilém Funk
| prof. JUDr. Vilém Funk | |
|---|---|
.jpg) Vilém Funk | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1911 – 1918 | |
| Rektor Univerzity Karlovy | |
| Ve funkci: 1938 – 1939 | |
| Předchůdce | František Slavík |
| Nástupce | Bedřich Hrozný |
| Děkan Právnické fakulty UK | |
| Ve funkci: 1921 – 1922 | |
| Předchůdce | Jan Kapras |
| Nástupce | Karel Hermann-Otavský |
| Ve funkci: 1934 – 1935 | |
| Předchůdce | Otakar Sommer |
| Nástupce | František Vavřínek |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | mladočeská str. |
| Narození | 14. ledna 1875 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. září 1955 (ve věku 80 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Alma mater | Univerzita Karlova Berlínská univerzita Vídeňská univerzita |
| Profese | profesor finančního práva |
| Commons | Vilém Funk |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vilém Funk (14. ledna 1875 Praha – 24. září 1955 Praha) byl rakouský a český právník, vysokoškolský profesor finančního práva a politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, ve 30. letech rektor Univerzity Karlovy.[1]
Biografie
Vystudoval právnickou fakultu české univerzity v Praze, kde promoval roku 1899. Studoval také na univerzitě v Berlíně a na Vídeňské univerzitě. Nastoupil na finanční okresní ředitelství, později k finanční prokuratuře v Praze a k zemskému výboru. V roce 1903 se habilitoval, v roce 1909 se stal mimořádným a roku 1912 řádným profesorem finančního práva.[2] V letech 1921–1922 a 1934–1935 byl děkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a mezi roky 1938 a 1939 celou univerzitu jako rektor vedl.[3]
Byl také aktivní v politice. Dlouhodobě zasedal ve sboru obecních starších i v městské radě Prahy.[2] Na počátku 20. století se zapojil také do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady ( zákonodárný sbor celé předlitavské části Rakouska-Uherska) za obvod Čechy 5 (Praha-Malá Strana a Hradčany[2]) a usedl do poslanecké frakce Český klub (širší aliance českých, národně-konzervativních a liberálních subjektů).[4] Patřil k mladočeské straně.[5] Na Říšské radě se zaměřoval na otázky finanční, podílel se na novele zákona o přímých daních.[2] Zásady jím tehdy prosazené se staly základem pro všechny pozdější zákony. Po vzniku Československa pracoval jako finanční expert mj. na ministerstvu unifikací.[3]
Podílel se na založení Svazu českého úřednictva a byl prvním starostou Klubu českého státního úřednictva. Byl členem České akademie věd a umění, předsedou dozorčí rady České banky, předsedou Malostranské záložny a mnoha dalších spolků a korporací. Vydal četné odborné práce na téma finančního práva a daňového systému. Psal také do odborných periodik nebo slovníků. Po uzavření českých vysokých škol v protektorátním období byl penzionován a nový poválečný režim s ním již nepočítal.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Biografický slovník: FUNK Vilém 14.1.1875–24.9.1955 [online]. Historický ústav Akademie věd ČR [cit. 2019-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Děkan právnické fakulty Karlovy university prof. Vilém Funk šedesátníkem. Národní politika. Leden 1935, roč. 53, čís. 13, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c MARKOVÁ, Hana; OSSENDORFOVÁ, Helena. Vilém Funk. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 630–631.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období. Dostupné online.
- ↑ DRÁPELA, Martin: Život Aloise Rašína a jeho přínos pro stabilizaci a rozvoj české ekonomiky [online]. Masarykova univerzita [cit. 2014-02-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Funk na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vilém Funk
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Vilém Funk *1875
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vilém Funk (1875-1955), rakouský a český právník, vysokoškolský profesor finančního práva a politik