Vilém I. Pruský
| Vilém I. | |
|---|---|
| německý císař, pruský král vévoda lauenburský | |
 (c) Bundesarchiv, Bild 146-1970-009-73 / Reichard und Lindner / CC-BY-SA 3.0 Vilém I. | |
| Doba vlády | 2. leden 1861 – 9. března 1888 |
| Korunovace | 18. října 1861 |
| Úplné jméno | Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern |
| Tituly | viz Tituly Viléma I. Pruského |
| Narození | 22. březen 1797 Berlín  Prusko |
| Úmrtí | 9. března 1888 Berlín  Německá říše |
| Pohřben | Mauzoleum v parku v Charlottenburgu v Berlíně 16. březen 1888 |
| Předchůdce | Fridrich Vilém IV. |
| Nástupce | Fridrich III. Pruský |
| Manželka | Augusta Sasko-Výmarská |
| Potomci | Fridrich III. |
| Rod | Hohenzollernové |
| Otec | Fridrich Vilém III. |
| Matka | Luisa Meklenbursko-Střelická |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888). Pocházel z braniborské větve rodu Hohenzollernů.
Původ
Vilém se narodil jako druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma III. a jeho první manželky Luisy Meklenbursko-Střelické. Jako s druhorozeným s ním nebylo počítáno jako s následníkem trůnu a tudíž měl menší vzdělání v diplomatických záležitostech než jeho starší bratr.
Od roku 1814 sloužil v pruské armádě, kde se projevil jako velmi statečný voják. Pod vedením maršála Gebharda Leberechta von Blüchera bojoval v bitvách u Ligny a Waterloo. Po Napoleonově pádu se jako diplomat účastnil jednání Vídeňského kongresu v roce 1815.
V roce 1840, když zemřel jeho otec, se stal králem Vilémův starší bratr Fridrich Vilém IV. Vilém se stal korunním princem, neboť Fridrich Vilém IV. neměl žádné potomky. Během revoluce v roce 1848 korunní princ Vilém úspěšně rozdrtil povstání, která byla zaměřena proti jeho staršímu bratrovi Fridrichovi Vilémovi IV. Díky tomu si vysloužil přezdívku Kartätschenprinz (Kartáčový princ).
Vláda
Princ Vilém regentem
Konzervativní král Fridrich Vilém IV., starší bratr prince Viléma, se v červenci 1857 vracel z návštěvy císaře Františka Josefa I., když ho postihl záchvat mrtvice a ztratil schopnost mluvit (afasie). Další záchvaty ochromily jeho mozkové funkce, takže nebyl schopen vládnout a jeho bratr princ Vilém se tak stal v roce 1858 regentem. Král Fridrich Vilém IV. pomalu umíral ještě tři a půl roku. Zemřel 2. ledna 1861, nedlouho poté následován svým pobočníkem Leopoldem von Gerlachem. Tím se stává jeho bratr Vilém pruským králem Vilémem I.
Pruský král
Po bratrově smrti se 16. ledna 1861 stává Vilém pruským králem. 18. října toho roku se nechává jako poslední (a zřejmě jen druhý) pruský král korunovat v Königsbergu (Královci).
14. června 1861 byl v Baden-Badenu na krále Viléma spáchán neúspěšný atentát. O rok později jmenoval do funkce kancléře Otto von Bismarcka, který tuto funkci zastával po zbytek Vilémova života. Po svém předchůdci a bratrovi zdědil problematickou otázku sjednocení Německa a rozpor mezi králem a liberálním parlamentem. Vilém byl liberály považován za více politicky neutrálního než jeho bratr Fridrich Vilém IV.
V roce 1864 se společně s Rakouskem účastnil války o Šlesvicko-Holštýnsko. Tyto války Prusko a Rakousko vyhrály a rozdělily si získaná území takto: Holštýnsko získalo Rakousko, Šlesvicko se stalo prusko-rakouským kondominiem a Lauenbursko s titulem vévodství (kterého se musel zříci dánský král) získalo Prusko a král Vilém I. se tudíž stal také lauenburským vévodou. Lauenbursko se poté stalo spolu s Pruskem, kterému plně podléhalo, součástí Severoněmeckého spolku a v roce 1876 bylo plně začleněno jako okres do pruské provincie Šlešvicko-Holštýnsko.
Poté v roce 1866 se král Vilém zúčastnil války proti Rakousku, během které dobyl Holštýnsko a část Čech. Po válce byly Šlesvicko a Holštýnsko připojeny k Prusku. Prusko se stalo vedoucím státem Severoněmeckého spolku, který částečně nahradil po této válce Německý spolek, jenž zanikl. Král Vilém I. se stal prezidentem tohoto spolku.
V letech 1870–1871 se účastnil války proti Francii, která byla vyprovokována Bismarckem vymyšlenou kandidaturou hohenzollernského prince Leopolda na španělský trůn, již však posléze stáhl. Francouzský císař Napoleon III. vyhlásil válku Prusku, ale byl poražen a zajat.
Německý císař
.jpg)
Tím byla poskytnuta záminka pro konečné sjednocení Německa pod vládou Pruska. Po francouzské porážce v prusko-francouzská válce byl díky Bismarckově úsilí Vilémovi nabídnut dědičný titul německého císaře.
Přijetí císařského titulu nebylo jak pro krále Viléma, tak pro Bismarcka jednoduché; Vilém I. by raději zůstal pruským králem, protože jako král by byl sám svým pánem, ale jako německý císař by musel být omezeným panovníkem velkého soustátí. Kancléř Bismarck se snažil králi Vilémovi přijetí císařského titulu zpříjemnit, a proto za úplatu poslal předem napsaný dopis bavorskému králi Ludvíku II., jen aby král Vilém přijal hodnost císaře jako předseda spolku z přání německých knížat. Vilém I. nejdříve souhlasil s tím, že přijme jen titul Kaiser von Deutschland (císař Německa), to však nebylo přijatelné pro jednotlivé německé panovníky a hrozilo mezinárodním konfliktem se státy, jež se sice nacházely na původně německém území, nebyly však členy Německého spolku (Nizozemsko, Rakousko, Švýcarsko atp.). Původně navrhovaný titul Kaiser der Deutschen (císař Němců), vynořivší se již v revolučním roce 1848 (jako revoluční titul „z vůle lidu“), nebyl pro Viléma akceptovatelný s ohledem na jeho demokratické konotace. Jako kompromis byl nakonec zvolen titul v podobě Deutscher Kaiser (německý císař).
Poté byl konečně 18. ledna 1871 v Zrcadlovém sále ve francouzském Versailles Vilém I. prohlášen německými panovníky za prvního německého císaře. Tím bylo vytvořeno Německé císařství sjednocené Pruskem (krví a železem), které bylo předchůdcem dnešního Německa.
Po celou dobu panování byl Vilém do jisté míry závislý na Bismarckovi, kterého považoval pro Německou říši za nepostradatelného. Během jeho panování bylo na Viléma provedeno několik pokusů o atentát.
Po Vilémově smrti 9. března 1888 se císařem stal jeho syn Fridrich III. Ten svého otce přežil jen o 99 dní, Poté na trůn nastoupil Vilémův vnuk Vilém II.
Rodina
Dne 11. června 1829 se v kapli zámku Charlottenburg oženil s princeznou Augustou Sasko-Výmarskou, s níž měl dvě děti:
- Fridrich (18. října 1831 – 15. června 1888), německý císař a pruský král, ⚭ 1858 Viktorie Sasko-Koburská (21. listopadu 1840 – 5. srpna 1901)
- Luisa Marie Alžběta (3. prosince 1838 – 23. dubna 1923), ⚭ 1858 Fridrich I. (9. září 1826 – 28. září 1907), velkovévoda bádenský
Tituly
.svg)
Tituly a oslovení
- březen 1797 – leden 1861: Jeho královská Výsost, pruský princ
- leden 1861 – leden 1871: Jeho Veličenstvo, pruský král
- leden 1871 – březen 1888: Jeho císařské a královské Veličenstvo, německý císař, pruský král
Celý titul po roce 1871
Jeho císařské a královské Veličenstvo Vilém I./Fridrich III./Vilém II., z Boží milosti, německý císař a pruský král, markrabě braniborský, purkrabí norimberský, hrabě hohenzollernský, svrchovaný a nejvyšší vévoda slezský a Hrabství kladského, velkovévoda dolnorýnský a poznaňský, vévoda saský, vestfálský, engernský, pomořanský a lüneburský, holštýnský a šlesvický, magdeburský, brémský, geldernský, klévský, jülišský a berský, vévoda Vendů a Kašubů, krosenský, lauenburský a meklenburský; lankrabě hesenský a durynský; markrabě horno- a dolnolužický; kníže oranžský, rujánský, východofríský, padernbornský a pyrmontský, halberstadtský, münsterský, mindenský, osnabrücký, hildesheimský, verdenský, camminský, fuldský, nasavský, moerský; hrabě henneberský, markský, ravensberský, hohensteinský, tecklenburský, lingenský, hrabě mansfeldský, sigmaringenský a veringenský, pán Frankfurtu.
Vilémovo
Na počest císaře byla pojmenována odrůda jabloně 'Vilémovo' ('Kaiser Wilhelm'). Císař pojmenování povolil s tím že "je to skutečně majestátní jablko."
Vývod z předků
Galerie
Císař a král Vilém I.
Vilém I. v roce 1873
Se synem Fridrichem, vnukem Vilémem a pravnukem Vilémem
Standarta císaře Viléma
Jiná standarta císaře Viléma
Odkazy
Související články
- Sjednocení Německa
- Seznam pruských panovníků
- Seznam německých panovníků
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém I. Pruský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: - |  | Německý císař 1871–1888 | | Nástupce: Fridrich III. |
| Předchůdce: Fridrich Vilém IV. |  | Pruský král Vilém I. 1861–1888 | | Nástupce: Fridrich III. |
| Předchůdce: Kristián II. |  | Vévoda lauenburský Vilém I. 1864–1876 |  | Nástupce: - |
| Předchůdce: Frederik VII. |  | Vévoda šlesvický 1864–1888 | | Nástupce: - |
| Předchůdce: Frederik VII. |  | Vévoda holštýnský 1864–1888 | | Nástupce: - |
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
König Wilhelm I. v. Preußen in großer Generalsuniform; nach 1870
Wilhelm I. ist in Generalsuniform (sog. "gestickter Rock" [-> die Bezeichnung rührt von der Eichenlaubstickerei am Kragen und den Aufschlägen her]) mit großer Ordensdekoration dargestellt. Da das Bild schwarz-weiß: Zur Farbgebung: Der Rock dunkelblau, der Kragen und die -sog. "schwedischen"- Ärmelaufschläge rot, mit goldener Eichenlaubstickerei. Schultergeflecht, Achselband und Knöpfe ebenfalls golden.
Der im Hintergrund rechts auf dem Sessel oder Stuhl liegende Hermelinmantel verweist dezent auf die Stellung/Königswürde Wilhelms (sonst könnte es sich bei dem Dargestellten ja auch um einen anderen Kgl. preuß. Offizier im Generalsrang handeln...).
Orden: Er trägt (vermutlich) das orangefarbene Schulterband des Schwarzer-Adlerordens und den dazugehörigen Bruststern (etwas verdeckt) [- definitiv lässt sich das nicht sagen, da 1. die Abbildung nicht farbig, 2. das Kleinod des Ordens nicht zu sehen und 3. auch der Bruststern nicht genau genug zu erkennen. - Es ist aber so. -> vgl. auch andere Darstellungen. Andere/ausländische Orden zur inländischen d. h. preußischen Generalsuniform wäre nicht üblich.]
Halsorden:
1. Großkreuz (-> erkennbar an dem Mittelmedaillon) des Ordens Pour le Mérite. Dadurch auch die Datierung möglich: Das Großkreuz zu diesem vorher einklassigen Orden wurde erst von Wilhelm I. selbst gestiftet. Er trug es erst nach dem siegreichen Krieg 1870/71.
2. Kette der Komture des Königlichen Hausordens v. Hohenzollern.Autor: Glasshouse, Licence: CC BY-SA 4.0
Shield of the Prussian State of East Prussia (Ostpreußen)
Kleines Wappen des Deutschen Kaisers 1871-1889
Wilhelm I Hohenzollern Emperor of Germany
Autor: Valentinian, Licence: CC BY-SA 3.0
Historical coat of arms of South Jutland (also known as Slesvig / Schleswig).
Blazon: Or, two lions passant in pale Azure armed Or langued Gules.
The coat of arms of Duchy of Saxony, Angria and Westphalia (Lauenburg) as used between 1435 and 1507 and again between 1671 and 1689. It shows in the upper left quarter the Ascanian barry of ten, in or and sable (starting with the wrong colour in this copy), covered by a crancelin of rhombs (they are not shown in this undetailed copy) bendwise in vert. (The House of Wettin also adopted the barry of ten with the crancelin as its coat-of-arms, when it gained Saxe-Wittenberg, which is why the barry reappears in the arms of many (formerly) Wettin-ruled states.) The crancelin symbolises the Saxon ducal crown. The second quarter shows in azure an eagle crowned in or (crown missing in this copy), representing the imperial County Palatine of Saxony. The third quarter displays in argent three water-lily leaves in gules, standing for the County of Brehna. The lower right fourth quarter shows in sable and argent the electoral swords (Kurschwerter) in gules, indicating the Saxon office as Imperial Arch-Marshal (German: Erzmarschall, Latin: Archimarescallus), pertaining to the Saxon privilege as prince-elector, besides the right to elect a new emperor after the decease of the former. The Lauenburg branch duchy adopted this coat-of-arms, used before by the other brach duchy Saxe-Wittenberg until its extinction in 1422, in order to enforce its failed claim to succession in Saxe-Wittenberg. Thus the different quarters of the coat of arms, from then on representing the Duchy of Saxony, Angria and Westphalia (Lauenburg), were later often misinterpreted as symbolising Angria (Brehna's water-lily leaves) and Westphalia (the comital palatine Saxon eagle).
Standarte des Deutschen Kaisers 3.August 1871 - 15. Oktober 1871
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1970-009-73 / Reichard und Lindner / CC-BY-SA 3.0
.svg)
Wilhelm I, German Emperor's signature.
Detail of "The Coronation of the King of Prussia, 18 October 1861: the Crown Princess doing homage"
Blasonierung nach Ströhl:
"Das Grössere Wappen Sr. Majestät des Deutschen Kaisers zeigt den deutschen Reichsadler preussischen Wappenschild, dessen Adler mit dem Schilde von Hohenzollern belegt ist im goldenen Schilde, der über sich die deutsche Reichskrone trägt. [...] Um den Schild schlingt sich die Kette des Hohen Ordens vom Schwarzen Adler. [...] Der Schild, der auf einem steinernen Postamente aufruht, wird von zwei mit Eichenlaub bekränzten und umgürteten, wilden Männern als Schildhalter beseitet, von denen jeder eine goldbefranste, und mit goldenen Schnüren gezierte, nach außen abfliegende Standarte an goldener Lanze trägt. Die Standarte des rechts stehenden Schildhalters zeigt die Wappenfigur des Schildes, mit welcher die Herzstelle des Reichsadlers belegt ist, den Adlerkopf zur Stange gewendet. Die Standarte des linken Schildhalters trägt das Wappenbild des Markgraftums Brandenburg, dessen Adler mit dem Schilde des Burggraftums Nürnberg belegt ist.
Ueber dem Wappen erhebt sich das kuppelförmige, mit Hermelin ausgeschlagene und gefütterte, mit goldenen Schnüren aufgebundene Kaiserzelt aus Goldbrokat, mit schwarzen, rotbewehrten Adlern und goldenen Reichskronen abwechselnd gemustert. Ein purpurroter Reif, von dem goldbequastete, mit weissen Tafelsteinen belegte Goldlätze herabfallen, umschliesst die Kuppel und trägt in goldenen Lettern die preussische Devise: «GOTT MIT UNS».
Auf dem Gipfel des Zeltes ruht die Reichskrone über die das Nationalbanner hervorragt. Es hängt an einer goldenen Querstange mit Kronenenden, werlche Stange wieder an einem, in den preussischen Farben (Schwarz - Silber) gestreifen Maste befestigt ist, der auf seinem Kronenende den preussischen Adler trägt. Die Farben des in der Mitte geschlitzten und in Quasten endigenden Nationalbanners sind Schwarz-Silber-Rot." - Ströhl: Dt. Wappenrolle, S. 1.
Autor: Drawing created by David Liuzzo, Licence: Attribution
Standarte des Deutschen Kaisers, 15.Oktober 1871 - 6.Dezember 1888, Deutsches Kaiserreich
.png)
Greater coat of arms of Prussia used when part of the German Empire. Note the inclusion of the subcoats for Holstein and Schleswig (both in the second row), identifying this coat of arms as no earlier than 1867.
Kaiser Wilhelm I sitzend, Kaiser Friedrich links, Wilhelm II und der Kronprinz in Windeln.