Vilém I. z Pernštejna

Vilém I. z Pernštejna
Vilém I. z Pernštejna
	Vilém I. z Pernštejna (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Narození	asi 1360
Úmrtí	1427
Choť	Anna ze Šternberka
Děti	Jan II. z Pernštejna
Rodiče	Jimram z Pernštejna
Rod	Pernštejnové
Příbuzní	Vilém II. z Pernštejna, Vratislav I. z Pernštejna a Zikmund z Pernštejna (vnoučata)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém I. z Pernštejna (před 1360–po 1427) byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů z Pernštejna.

Život

Jeho otcem byl Jimram z Pernštejna. První písemná zmínka o Vilémovi pochází z roku 1360. Vilém patřil k významným členům rodu, zasazoval se o politický vliv, za jeho éry došlo k rozšíření a opevnění rodinného hradu Pernštejna. Udržoval styky s moravským markrabětem Joštem, ale v moravských markraběcích válkách se přidal na stranu jeho bratra Prokopa. V těchto válkách jeho družina plenila a loupila majetky politických protivníků a Vilém si tak rozmnožoval svoje jmění. Zdá se však, že Vilém dokázal dle vývoje politické situace přecházet na stranu vítěze, protože v letech 1398–1399 zastával funkci moravského zemského hejtmana.

Ve vysokých funkcích působil i nadále. V letech 1408–1409 byl komorníkem brněnského zemského soudu a roku 1417 je uváděn jako komorník olomouckého soudu. V roce 1415 se Vilém účastnil pražského sněmu, který protestoval proti upálení mistra Jana Husa a patřil ke šlechticům, kteří pečetili stížný list kostnickému koncilu. Jako moravský zemský hejtman se Vilém uvádí ještě roku 1421, poté však ze zdravotních důvodů ze své funkce odstoupil a stáhnul se do ústraní. Naposledy se připomíná roku 1427.

Vilém I. z Pernštejna byl několikrát ženat a měl několik potomků. Jeho prvorozený syn Štěpán brzy zemřel, druhý syn Bavor byl bezdětný, takže rodové statky zdědil jeho další syn Jan II. z Pernštejna, když předtím Vilém vykoupil podíly svých synovců. Kromě toho jsou známy dvě dcery, Anna si vzala Jindřicha z Valdštejna, dcera neznámého jména se provdala za významného moravského pána Petra z Kravař a Strážnice