Vilém Julius Josef Hauner

PhDr. Vilém Julius Josef Hauner
Rodné jméno	Wilhelm Julius Josef Hauner
Narození	28. dubna 1877 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	31. října 1941 (ve věku 64 let) Mauthausen Německá říše Německá říše
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov [1]
Povolání	překladatel, matematik, vojenský historik a publicista
Národnost	česká
Alma mater	Univerzita Karlova
Témata	matematika, astronomie, publicistika, vojenská historie a překladatelská činnost
Děti	Vilém Bohumír Hauner
Příbuzní	sestra Marie Votrubová-Haunerová, vnuk Vilém Bohumír Hauner
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Vilém Julius Josef Hauner (28. dubna 1877 Praha^[2][3] – 31. října 1941 Mauthausen, Rakousko) byl český matematik a astronom, později proslulý jako vojenský historik, publicista a překladatel.

Narodil se 28. dubna 1877 v Praze, jako druhorozený syn, v rodině restauratéra a hoteliéra Wilhelma Haunera (22. června 1842 Olešná čp.7– 9. března1919 Praha)^[4] a jeho ženy Julie rozené Hlaváčové.^[5] Jeho otec byl majitelem prestižního prosperujícího hotelu "U Arcivévody Štěpána" (později hotel "Šroubek", nyní hotel Evropa"). Měl pět sourozenců: Marii Votrubovou–Haunerovou (*1878), Antonína (1882–1890), Julii (*1882), Julia (*1883) a Kristinu (*1896).

Vystudoval v Praze gymnázium a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy.^[6] 20. října 1900 byl promován na doktora filosofie (rigoróza z matematiky, fyziky a filozofie).^[7][8] Pracoval v té době jako asistent astronomického ústavu,^[6] svých znalostí využil např. jako autor hesla o mlhovinách v Ottově slovníku naučném.^[9]

Roku 1901 studoval v Lipsku a o rok později na Cambridgeské univerzitě. Postupně napsal matematická pojednání Geometrie neeuklidovská a její poměr k theorii poznání (Česká mysl, roč. IV.) a Geometrie neeuklidovská: Theorie Riemannova (Česká mysl, roč. IX).^[6]

Později se zabýval především moderními a vojenskými dějinami. V letech 1911–1920 byl hospodářem Mensy akademické, za což byl osvobozen od vojenské služby, a členem Akademického domu. Od roku 1919 byl stálým členem komise pro vojenské názvosloví u Ministerstva národní obrany. V době první republiky byl redaktorem časopisu Tribuna, kde do roku 1923 přispíval do zahraniční a vojenské rubriky. Od roku 1920 byl členem správní rady Vojenského ústavu věd, v roce 1925 se stal jeho místopředsedou. Byl docentem na Svobodné škole politických nauk.

Za druhé světové války mu byl ze strany okupačních úřadů zkonfiskován majetek, později zemřel v koncentračním táboře Mauthausenu.^{[10] [11]} Jméno Dr. V. J. J. Hauner je uvedeno na společné pamětní desce u vchodu domu na Budějovické 5 v Praze 4. Dne 20. října 1945 byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939.

S manželkou Jitkou, rozenou Staňkovou (20. července 1880 Vídeň – 16. dubna 1948) měl dva syny. Mladší syn, právník JUDr. Edgar Stanislav Hauner (*14. října 1906),^[12] byl zastřelen nacisty během heydrichiády 8. června 1942. Starší syn, neslyšící Vilém Bohumír, se věnoval knižní umělecké vazbě. Jeho starší syn Milan byl historikem a mladší syn Roland (1942–2007) byl elektrotechnikem.

Po rozvodu v roce 1920 se Vilém J. J. Hauner znovu oženil a to se zpěvačkou Marií Breitscheidovou, rozenou Trappovou.

Zabýval se dějinami novověkého válečnictví, napsal mnoho článků z vojenské historie do Času, Přehledu, Tribuny, Československé revue, Parlamentu, Vojenských rozhledů a dalších. Překládal z němčiny, angličtiny a francouzštiny. Později se stal redaktorem vojenské části Masarykova slovníku naučného.

• O neeuklidovské geometrii Nikolaje Ivanoviče Lobačevského – dizertační práce (1900)
• Válka (1912)
• Vývoj pozemního válečnictví slovem i obrazem (1922)
• Maršálem od píky. Život a činnost sira Williama R. Robertsona (1931)
• Světová válka (1932)
• Bitva na Bílé hoře 1620 (1933)
• Význam techniky ve světové válce (1933)

• Winston S. Churchill: Světová krise 1911–1918. Kniha I. 1911–1914 (s B. Štěpánkem) (1932)
• Winston S. Churchill: Světová krise 1911–1918. Kniha II. 1915 (1932)
• Winston S. Churchill: Světová krise 1911–1918. Kniha III. 1916–1918 (1932)
• Joseph Jacques Césaire Joffre: Paměti maršála Joffrea. Kniha 1 (1933)
• Joseph Jacques Césaire Joffre: Paměti maršála Joffrea. Kniha 2 (1933)
• Grace Adams: Od strachu k odvaze (1936)
• Edith Sitwell: Viktorie královna anglická – Její život a doba (1937)
• Will Durant: Od Platona k dnešku (s H. Sýkorou) (1937)

• Autor Vilém Julius Hauner ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vilém Julius Josef Hauner
• Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 377 • 1877 • Hauner, Vilém. Dostupné online. – informace o jeho manželce a dětech