Vilém Knebort

Vilém Knebort
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1939
Stranická příslušnost
ČlenstvíČs. nár. demokracie
Národní sjednocení
SNJ
Narození3. února 1888
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. února 1960 (ve věku 72 let)
Mírov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vilém Knebort (3. února 1888 Praha[1][2] – 23. února 1960 Mírov[3]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Národní sjednocení.

Biografie

Původní profesí byl restauratérem. Jeho manželka zdědila dům a restauraci U Zlaté studně v Praze. Byl aktivní i politicky jako člen Československé národní demokracie, která se v 30. letech transformovala na Národní sjednocení.[4]

V roce 1935 se uvádí jako hostinský. Působil jako předseda Národního sjednocení živnostníků a obchodníků. Bydlel v Praze.[5] Na sjezdu Národního sjednocení v roce 1937 byl zvolen předsedou organizační komise strany.[6]

V parlamentních volbách v roce 1935 byl zvolen za Národní sjednocení do Národního shromáždění. Mandát si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939,[2] přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Strany národní jednoty.[7]

Roku 1950 byla komunistickým režimem znárodněna jeho živnost. Při předávání svého podniku do družstva utrpěl nervový záchvat a od té doby byl nemocný.[4] Počátkem 50. let 20. století v byl v takzvaném procesu se Zelenou internacionálou odsouzen na doživotí.[8][4]

Zemřel v únoru 1960 ve věznici Mírov.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Františka na Starém Městě pražském
  2. ↑ a b Vilém Knebort [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b ČESKOSLOVENSKO po r. 1945 [online]. sgo.cz [cit. 2014-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. ↑ a b c ANEV, Petr: Procesy s údajnými přisluhovači Zelené internacionály [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2014-12-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 612. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-12-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ kolektivizace [online]. multiweb.cz [cit. 2011-10-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“