Vilém Petrželka

Vilém Petrželka
Vilém Petrželka
Vilém Petrželka
Základní informace
Narození10. září 1889
Královo Pole
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. ledna 1967 (ve věku 77 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Žánryklasická hudba a opera
Povoláníhudební skladatel, dirigent, hudební pedagog, klavírista a vysokoškolský učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Viléma Petrželky na Ústředním hřbitově v Brně

Vilém Petrželka (10. září 1889 Královo Pole[1]10. ledna 1967 Brno) byl český dirigent, hudební skladatel a pedagog.

Život

Vilém Petrželka byl synem vojenského hudebníka. Od dětství hrál na housle, harmonium a akordeon. V roce 1905 nastoupil na varhanní školu v Brně, kde byl mimo jiné žákem Leoše Janáčka. V roce 1908 se stal učitelem na hudební škole v Zábřehu nad Odrou a v následujícím roce korepetitorem Východočeského divadla. Zde dostal příležitost i k dirigování.

V letech 19131914 absolvoval roční studijní pobyt v Praze, kde studoval skladbu u Vítězslava Nováka a hru na klavír u Karla Hoffmeistera. Po návratu do Brna se stal učitelem klavíru, harmonie a kontrapunktu na Filharmonické škole Besedy brněnské. Po vzniku brněnské konzervatoře v roce 1919 se stal na této škole profesorem skladby.

Po skončení 2. světové války působil na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V roce 1957 byl jmenován profesorem. Byl vynikajícím pedagogem. Z jeho tříd vzešla řada znamenitých moravských skladatelů.

Dílo (výběr)

Velká vokální díla

  • Modlitba k slunci op. 11 (kantáta, 1921)
  • Horník Pavel op. 33 (opera, 1938)
  • Námořník Mikuláš (kantáta pro sóla, vypravěče, smíšený sbor, orchestr, jazzový orchestr a varhany na text Jiřího Wolkera)

Orchestrální skladby

  • Pochod bohémů (1919)
  • Symfonie op. 13, Věčný návrat (1922–1923)
  • Dramatická ouvertura op. 26 (1932)
  • Partita pro smyčce op. 31 (1934)
  • Koncert pro housle a orchestr op.4
  • Moravský tanec
  • Pastorální symfonietta op. 51
  • IV. symfonie op. 56 (1955–1956)

Komorní hudba

  • Zimní nálada op. 1 (1907)
  • Smyčcový kvartet B-dur op. 2 (1910)
  • Smyčcový kvartet c-moll op. 6 (1915)
  • Z intimních chvil pro housle a klavír op. 9 (1918)
  • Fantasie pro smyčcový kvartet op. 19 (1927)
  • Sonáta pro violoncello op. 23 (1930)
  • Sonata pro housle a klavít op. 29 (1933)
  • Klavírní trio op. 32 (1937)
  • 4 Impromptus pro housle a klavír op. 36 (1940)
  • Divertimento pro dechový kvintet op. 39 (1941)
  • Serenáda pro flétnu, hoboj, klarinet, lesní roh, fagot, housle, violu violoncello a kontrabas (1945)
  • Smyčcový kvartet č. 5, op. 43 (1947)
  • Dvě skladby pro violoncello (nebo violu) a klavír op. 45 (1947)
  • Miniatury pro dechový kvintet (1953)
  • Sonatina pro housle a klavír (1953)
  • Suita pro smyčcový kvartet

Klavírní skladby

  • Andante cantabile
  • Drobné klavírní skladby
  • Svatební suita (1912)
  • Písně poezie i prozy op. 8 (1917)
  • Suita pro klavír op. 22 (1943)
  • Pět prostých skladeb op. 47
  • Pět nálad op. 55 (1954)

Písně

  • Živly, cyklus písní pro baryton a orchestr op. 7 (1917)
  • Samoty duše op. 10 (1919)
  • Cesta cyklus písní pro tenor a komorní orchestr op. 14 (1924)
  • Dvojí noc, Odpočinutí op. 25
  • Přírodní snímky op. 30 (1933)
  • Písně milostné op. 35 (1943)
  • Písně v lidovém tónu
  • Štafeta pro hlas a smyčcový kvartet

Sbory

  • Jitřní píseň
  • Slováckou pěšinou op. 12 (1921)
  • To je má zem op. 37

Rodina

Synovcem Viléma Petrželky byl herec, režisér, hudební skladatel a odbojář popravený nacisty Jaroslav Sadílek.[2]

Odkazy

Literatura

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Ivan Petrželka: Vilém Petrželka; Z jeho životních osudů neznámých a zapomínaných. Nakladatelství Šimon Ryšavý, Brno 2005
  • Ivan Petrželka: Vilém Petrželka: (1889-1967) : Soupis díla a bibliografie. Divadelní ústav, Hudební oddělení, 1988
  • Petrželka, Ivan : Vilém Petrželka a jeho žáci. Hrst momentek ze skladatelova působení. In: Leoš Janáček, jeho žáci, spolupracovníci a přátelé. Sborník z 22. ročníku muzikologické konference Janáčkiana (Ostrava 4. a 5. června 1998). Ostrava, Ostravská univerzita 2000, s. 41-48.
  • Trojan, Jan : Brněnští skladatelé první poloviny 20. století. In: Brněnská věda a umění meziválečného období (1918-1939) v evropském kontextu. Brno, Masarykova univ. 1993, s. 113-115.
  • Blatný, Pavel : Janáčkova škola a její odlesk v současnosti. In: Kapitoly z historie novodobé hudby na Moravě. Brno, Moravskoslezská akademie pro vzdělání, vědu a umění - Moravské zemské muzeum - Konvoj 2001, s. 6-10.

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Brně-Králově Poli
  2. Jaroslav SadílekEncyklopedii dějin města Brna

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vilém Petrželka (1889-1967).jpg
Vilém Petrželka (1889-1967), český dirigent, hudební skladatel a pedagog
Brno, Štýřice, Ústřední hřbitov, čestný kruh, hrob Viléma Petrželky (2022-07-18; 01).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob Viléma Petrželky, čestný kruh na Ústředním hřbitově, Štýřice, Brno