Vilém mladší Popel z Lobkowicz

Vilém mladší Popel z Lobkowicz
Nejvyšší lovčí Českého království
Ve funkci:
26. prosinec 1634 – 1. leden 1647
PanovníkFerdinand II., Ferdinand III.
PředchůdceVolf Ilburg z Vřesovic
NástupceFrantišek Vilém Popel z Lobkowicz
Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci:
1628 – 1634
PanovníkFerdinand II.
PředchůdceJindřich Libštejnský z Kolowrat
NástupceJáchym Oldřich Slavata z Chlumu a Košumberka
Mistr královské komory
Ve funkci:
1623 – 1625
PanovníkFerdinand II.
NástupceJan starší z Talmberka na Smilkově
Královský rada
Hejtman Litoměřického kraje
Ve funkci:
1613 – 1614
PanovníkMatyáš
PředchůdceAdam Kryštof Sezima z Ústí a Václav Kaplíř ze Sulevic
NástupceVáclav Vilém Popel z Lobkowicz a Jiří Údrcký z Údrče
Volební obvodspolu s ním Jaroslav Kaplíř ze Sulevic
Ve funkci:
1609 – 1610
PanovníkRudolf II.
PředchůdceVáclav Vilém z Roupova a Václav Kaplíř ze Sulevic
NástupceAdam Kryštof Úštěcký a Jiří Údrcký z Údrče
Volební obvodspolu s ním Jaroslav Kaplíř ze Sulevic

Narození1575
Úmrtí1. ledna 1647 (ve věku 71–72 let)
Místo pohřbeníPraha
Choť(1608) Benigna Kateřina z Lobkowicz (1594–1653)
RodičeOldřich Felix Popel z Lobkowicz († 1604) a Anna z Hradce (1557–1596)
DětiOldřich Adam (1610–1649)
Kryštof Ferdinand (1614–1658)
František Vilém (1616–1670)
Příbuznísestra: Alžběta, provdaná Libštejnská z Kolowrat (asi 1580–1663)
bratr: Václav Popel z Lobkowicz (1590–1616)
sestra: Kateřina Ludmila, provdaná Berková z Dubé a Lipé a podruhé hraběnka ze Sulz
děd: Kryštof starší Popel z Lobkowicz († 1590)
babička: Anna z Bibrštejna (1523–1593)
děd: Jáchym z Hradce (1526–1565)
babička: Anna z Rožmberka (1530–1580)
vnuk: Václav Ferdinand Popel z Lobkowicz (1654–1697)
vnuk: Ferdinand Vilém Popel z Lobkowicz (1647–1708)
vnuk: Oldřich Felix Popel z Lobkowicz (kolem 1650–1722)
Zaměstnánípolitik, úředník
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vilém mladší Popel z Lobkowicz na Bílině (asi 15751. ledna 1647) byl příslušník bílinské větve šlechtického rodu Lobkoviců. Zastával vysoké dvorské a zemské úřady, byl mistrem královské komory, nejvyšším dvorským sudím a nejvyšším lovčím Českého království. Jeho manželkou byla Benigna Kateřina z Lobkowicz, zakladatelka (1626) a patronka Loretánské kaple v Praze na Hradčanech.

Původ a život

Místo pohřbu - Loretánská kaple v Praze

Narodil se kolem roku 1575 jako syn Oldřicha Felixe Popela z Lobkowicz († 21. březen 1604 Bílina) a jeho manželky (sňatek 21. září 1571 Jindřichův Hradec) Anny z Hradce (16. červenec 155717. červenec 1596).

V letech 1609–1610 a znovu 1613–1614 byl navržen a pravděpodobně zastával úřad hejtmana Litoměřického kraje.[1]

V době českého stavovského povstání stál věrně na císařské straně, mistrně využil pobělohorské situace a levně zakoupil velké množství konfiskovaných statků. Udělal také úřednickou kariéru, zastával úřad mistra královské komory (1623–1625), nejvyššího dvorského sudího (1628–1634) a až do své smrti nejvyššího lovčího Českého království (1634–1647).[2]

Zemřel 1. ledna 1647 a byl pochován v Loretánské kapli v Praze na Hradčanech.

Majetek

V roce 1615 mu patřilo 1208 osedlých a byl tak dvanáctým nejbohatším šlechticem v Čechách.[3] Vlastnil Bílinu, Divice, hrad Kost, Solopysky, Rvenice, Nové Sedlo, Trubčice, Nový Zámek, Jezeří, Hliňany a Patokryje.

Rodina

Vilém mladší se oženil 28. října 1608 s Benignou Kateřinou z Lobkowicz (29. březen 159428. prosinec 1653), dcerou Adama Havla Popela z Lobkowicz na Duchcově (15571605) a jeho manželky (sňatek 26. února 1588 Vídeň) Markéty z Mollartu (15601. listopadu 1632 Vídeň). Kateřina Benigna založila Loretánskou kapli v Praze na Hradčanech a tam také byla 13. ledna 1654 pohřbena. Narodily se jim následující děti (5 synů a 3 dcery):

  • 1. Anna Magdaléna (20. 7. 1606 – 7. 9. 1668)
    • 1. ∞ (30. 1. 1625) Zbyněk Leopold Novohradský z Kolowrat (28. 1. 1594 – 11. 9. 1630, pohřben v Zákupech)
    • 2. ∞ (18. 8. 1632 Vídeň) Julius Jindřich Sasko-Lauenburský (9. 4. 1586 – 20. 11. 1665 Praha)
  • 2. Oldřich Adam (16. 10. 1610 – 28. 10. 1649), císařský tajný rada, nejvyšší mincmistr
    • ∞ (17. 5. 1637) Anna Marie ze Šternberka († 1654), jejich syn:
      • 1. František Ferdinand (1638 – 2. 8. 1638)
  • 3. Markéta Kateřina (11. 5. 1612 – 17. 10. 1669)
    • 1. ∞ Jan Karel z Schönburgu
    • 2. ∞ Filip V. z Mansfeldu (1589 – 8. 4. 1657)
  • 4. Václav Zdeněk (15. 8. 1613 – asi 1630)
  • 5. Kryštof Ferdinand (9. 10. 1614 – 4. 7. 1658, pohřben v Loretě v Praze), hejtman hlohovského knížectví, místodržící ve Slezsku
    • 1. ∞ Marie Majdalena Prusková z Pruskova († 12. 2. 1653)
    • 2. ∞ (15. 6. 1653) Marie Alžběta Apolonie Antonie z Tilly († 18. 8. 1665 Praha, pohřbena v Loretě v Praze), jejich syn:
      • Václav Ferdinand (1654 – 8. 10. 1697 Montortone, pohřben v pražské Loretě 18. 10. 1697), v roce 1670 byl povýšen do stavu říšských hrabat a v roce 1695 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.
        • ∞ (12. 6. 1681 Vídeň) Marie Žofie z Ditrichštejna (1653 – 4. 11. 1711)
  • 6. František Vilém (14. 8. 1616 – 26. 2. 1670), císařský rada (1647–1659), dědičný nejvyšší lovčí
    • ∞ (svatební smlouva 28. 4. 1658) Alžběta Eusebie Marie z Talmberka, jejich děti:
      • 1. Ferdinand Vilém (16. 8. 1647 – 24. 1. 1708), císařský rada, nejvyšší lovčí Českého království 1681, královský místodržící, 21. 6. 1670 povýšen do říšského hraběcího stavu
        • ∞ (1676) Ludmila Františka Vítová ze Rzavého (14. 4. 1656 – 16. 3. 1711)
      • 2. Marie Isabela (asi 1649–1719)
        • 1. ∞ Adam Matyáš z Trauttmansdorfu (1617 – 2. 11. 1684 Bischofteinitz)
        • 2. ∞ Jiří Adam František z Gaschinu, svobodný pán z Rosenbergu (1643 – 6. 10. 1719)
      • 3. Oldřich Felix (kolem 1650 – 4. 8. 1722 zabit padajícím dubem, pohřben v pražské Loretě, později v kostele sv. Václava v Roudnici), císařský komoří, nejvyšší lovčí Českého království (1692–1712), 21. 6. 1670 povýšen do říšského hraběcího stavu
        • ∞ Marie Josefa z Bubna († 24. 5. 1729)
      • 4. Kateřina Polyxena († 5. 2. 1709, pohřbena v pražské Loretě)
        • 1. ∞ Alexander Ferdinand Wratislaw z Mitrowicz († asi 1673)
        • 2. ∞ (1676) Wolfgang Maxmilián Lamminger z Albenreuthu (23. 11. 1634 – 2. 11. 1696)
      • 5. Benigna Marie († 13. 12. 1671)
        • ∞ (3. 7. 1667) František Gábor Serényi ab Kis-Serény († 12. 9. 1677)
      • 6. Markéta († 30. 6. 1685)
        • ∞ (1684) Leopold Antonín z Trauttmannsdorfu (1656 – 24. 2. 1724)
      • 7. Anna Marie Magdalena Polyxena († 15. 11. 1722), abatyše v Kitzingenu, Bavorsko
  • 7. Leopold Ignác (7. 4. 1618 – 3. 3. 1642)
  • 8. Eleonora Marie († 22. 10. 1681)

Odkazy

Reference

  1. MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564-1616/1617 (rigorózní práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. Dostupné online. S. 116–117. 
  2. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 93. 
  3. MÍKA, Alois. Majetkové rozvrstvení české šlechty v předbělohorském období. In: Sborník historický, sv. 15. Praha: Historický ústav ČSAV, 1967. S. 68.

Literatura

  • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 30, 93–94, 217. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

CZ-Prag-loreto-santa-casa.jpg
Autor: Balou46, Licence: CC BY-SA 3.0
Santa Casa im Klosterhof von Loreto