Vilém starší Popel z Lobkowicz

Vilém starší Popel z Lobkowicz
Pečeť Viléma Popela z Lobkovic
Nejvyšší zemský hofmistr Českého království
Ve funkci: 1619 – 1620
Panovník	Fridrich Falcký
Předchůdce	Adam mladší z Valdštejna
Nástupce	Adam mladší z Valdštejna
Člen direktoria Českého království za panský stav
Ve funkci: 24. květen 1618 – 4. listopad 1619
Předchůdce	direktorium ustaveno den po pražské defenestraci
Nástupce	činnost direktoria ukončena
Císařský kráječ
Královský rada
Hejtman Plzeňského kraje za panský stav
Ve funkci: 1610 – 1611
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Jan Šebestián ze Švamberka na Švamberce a Střebli
Nástupce	Petr II. ze Švamberka na Ronšperce
Ve funkci: 1606 – 1607
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Petr II. ze Švamberka na Ronšperce
Nástupce	Petr II. ze Švamberka na Ronšperce
Ve funkci: 1604 – 1605
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Oldřich Cehnice z Říčan na Pňovanech
Nástupce	Petr II. ze Švamberka na Ronšperce
Ve funkci: 1602 – 1603
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	seznam se nedochoval
Nástupce	Oldřich Cehnice z Říčan na Pňovanech
Ve funkci: 1600 – 1601
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Oldřich Cehnice z Říčan na Pňovanech
Nástupce	seznam se nedochoval
Ve funkci: 1596 – 1597
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	seznam se nedochoval
Nástupce	Jan z Roupova na Roupově
Rada a komoří arcivévody Maxmiliána
Narození	1568 nebo 1567
Úmrtí	1637 nebo 1626 Zbiroh Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť	I. (1589) Eva ze Švamberka († po 1589) II. (1600) Sibyla z Valdštejna (1576–1616/1637)
Rodiče	Jan IV. Popel z Lobkowicz (1510–1570) a Alžběta z Roggendorfu (1519–1587)
Děti	Jan Erdman (1603–1648) Eva, provd. Švamberková a podruhé Colonová z Felsu
Příbuzní	děd: Jan Děpolt Popel z Lobkowicz († 1527) babička: Anežka z Klinštejna († 1528) děd: Vilém II. z Roggendorfu babička: Anna z Hohenbergu tchán: Jan Jiří ze Švamberka (1548–1617) tchán: Jan mladší z Valdštejna († 1576) zeť: Jan Šebestián ze Švamberka († 1615) zeť: Linhart Colona z Felsu (1565–1620)
Sídlo	Horšovský Týn
Zaměstnání	politik, úředník
Profese	hofmistr
Náboženství	protestant
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém starší Popel z Lobkowicz (také Lobkovic na Horšovském Týně, německy Wilhelm Popel von Lobkowitz nebo Wilhelm Popel-Lobkowitz, 1567, Horšovský Týn – 1626, Zbiroh) byl český šlechtic, příslušník tachovské větve šlechtického rodu Lobkoviců. Zastával vysoké úřady, byl jedním ze stavovských direktorů a nejvyšším hofmistrem.

Byl jedním z mála protestantských šlechticů, kterým se po bitvě na Bílé hoře podařilo uniknout trestu smrti. Bylo to díky přímluvě jeho katolického příbuzenstva.

Narodil se v roce 1567 jako syn Jana IV. Popela z Lobkowicz (1510–1570) a jeho třetí manželky Alžběty z Roggendorfu, odvdovělé paní ze Švamberka (1519–1587).^{[pozn. 1]} Byl nazýván Vilém starší kvůli odlišení od Viléma (mladšího) z bílinské větvě Lobkoviců. Jeho nevlastním bratrem byl nejvyšší hofmistr Českého království Kryštof starší Popel z Lobkowicz, zvaný Tlustý (1549–1609).^{[pozn. 2]} Vilém starší nezapadal do běžného vzorce Lobkoviců, protože nezískal žádné významné vzdělání, neabsolvoval v mládí kavalírskou cestu a především byl na rozdíl od ostatního příbuzenstva protestant.

Opakovaně se stal hejtmanem Plzeňského kraje (1596–1597, 1600–1601, 1602–1603, 1604–1605, 1606–1607, 1610–1611)^[1] a působil na dvoře arcivévody Maxmiliána II. Habsburského.^[2]

Do roku 1618 byl loajálním členem českých stavů, ale nepatřil k jejich radikálnímu křídlu jako byli Jindřich Matyáš Thurn, Václav Budovec z Budova nebo Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic. Nesouhlasil také s konfiskací majetku katolických emigrantů.

V roce 1618 během třetí pražské defenestrace byl jedním ze vzbouřených českých stavů a osobně vyhazoval z okna Jaroslava Bořitu z Martinic. Aktivně se zúčastnil českého stavovské povstání, byl zvolen jedním z třiceti direktorů a za vlády Fridricha Falckého zastával úřad nejvyššího hofmistra (1618–1619).^[3] Přestože byl protestant, postavil se proti ničení výzdoby katedrály sv. Víta kalvíny a zachránil některé cennosti z chrámu.

Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 vedl deputaci českých stavů k bavorskému vévodovi Maxmiliánovi s žádostí o milost. V roce 1621 byl však zatčen a jako jeden z předáků povstání odsouzen k trestu smrti. Při výsleších se projevoval jako zbabělec, zkresloval fakta ve svůj prospěch a snažil se svalit vinu na ostatní.

Na přímluvu svých příbuzných Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz, Matouše Děpolta Popela z Lobkowicz a dalších vlivných šlechticů mu byl trest změněn na žalář a ztrátu majetku. Byl uvězněn na Pražském hradě, později na Zbirohu. Zbirožské vězení mělo spíše charakter domácího vězení, neboť zde měl k dispozici dva pokoje a dokonce svého sluhu. Zde také v roce 1626 zemřel.^[4] Zemřel nemocný a roztrpčený a to i přesto, že mu císař Ferdinand II. vzhledem k jeho stavu těsně před smrtí udělil milost.^[5]

Vlastnil Horšovský Týn, kde renesančně přestavěl tamní zámek, dále pak vlastnil Čečovice a Mířkov. Jeho majetek byl zkonfiskován a v prvním oficiálním prodeji jej smlouvou z 30. března 1622 získal Maxmilián z Trauttmansdorffu.

Dvakrát se oženil. Poprvé 5. listopadu 1589 (svatební smlouva) s Evou ze Švamberka († po 1589), dcerou Jana Jiřího ze Švamberka na Orlíku (1548–1617) a jeho manželky Alžběty z Donína († 1592).

Podruhé se oženil kolem roku 1600 se Sibylou z Valdštejna (1576 – 20. srpna 1616, pohřbena 31. října 1616 / nebo † 1637), dcerou Jana z Valdštejna na Komorním Hrádku († 1576) a jeho manželky Magdaleny z Vartenberka († 1592).

Děti z prvního manželství jsou anonymní. Jedno bylo pokřtěno 10. prosince 1591, druhé se narodilo v roce 1592.^[6]

Z druhého manželství se narodily děti:

• 1. Jan Erdman, (1603 – 20. listopadu 1648 Skalica^[7] /nebo Freihahn^[6]), protestantské vzdělání, kavalírská cesta v Nizozemsku, žil v Uhrách a ve Slezsku. Jím vymřela tachovská větev Lobkoviců.^[2]
• 2. Eva^[7]
  • 1. ∞ Jan Šebestián ze Švamberka († 7. ledna 1615)
  • 2. ∞ (asi 19. května 1616 Kysybl) Linhart Colona z Felsu (1565 – 13. dubna 1620 po zranění u Sinzendorfu)

• KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 27–28, 88, 216, 218. 

• Rodokmen Lobkoviců na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)