Vilém z Landštejna

Vilém z Landštejna
Vilém z Landštejna (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602)
Vilém z Landštejna (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602)
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
1351 – 1356
PanovníkKarel IV. (I.)
PředchůdceHynek z Dubé
NástupceJešek z Vartemberka a z Veselé
Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1345 – 1351
PanovníkJan Lucemburský, Karel IV. (I.)
PředchůdceAlbert a Štěpán ze Šternberka
NástupceJan Meziříčský z Lomnice
Podkomoří Českého království
Ve funkci:
1333 – 1336
PanovníkJan Lucemburský
PředchůdceZáviš
NástupceOldřich Pluh z Rabštejna
Zemský soudce
Ve funkci:
1320 – 1340
PanovníkJan Lucemburský

Úmrtí1356
České královstvíČeské království České království
NárodnostČech
ChoťEliška z Dubé
DětiJan, Vilém, Ojíř, Litold, Vítek, Petr, Anežka a neznámá dcera
PříbuzníSmil z Ledenic (sourozenec)
Anežka z Lichtenburka[1], Eliška z Lichtenburka[1] a Markéta z Lichtenburka (vnoučata)
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém z Landštejna († 1356) byl český šlechtic z rodu Landštejnů („pánů stříbrné růže“). Patřil vedle Jindřicha z Lipé, Petra z Rožmberka a Viléma z Valdeka k nejmocnějším českým pánům za vlády Jana Lucemburského. Později se stal věrnou oporou Karla IV.

Byl synem Vítka z Landštejna, po němž zdědil statky Třeboň a Landštejn, a dále získal Nové Hrady, Sviny, Lomnici a Hlubokou. V letech 1333–1336 byl jmenován královským podkomořím. V letech 1320–1340 zastával funkci zemského sudího, v období 1345–1351 byl moravským zemským hejtmanem a v letech 1351–1356 nejvyšším purkrabím. Jeho manželkou byla Eliška z Dubé, se kterou měl syny Jana, Viléma, Ojíře, Litolta, Vítka a Petra mnicha.[2] Roku 1356 podlehl zraněním, která utrpěl v souboji se svým příbuzným Jindřichem z Hradce, s nímž vedl spor o průběh obchodní stezky z Podunají do českého vnitrozemí.[3]

Životopis

Vilém z Landštejna se narodil na konci třináctého století. Poprvé je doložen roku 1315, kdy potvrdil, že drží od kláštera Zlatá Koruna ves Dobruš. Jeho otcem byl Vítek z Landštejna, který se v roce 1307 vyznamenal při obraně Znojemského hradu před vojskem Fridricha Habsburského. Jméno Vilémovy matky není známo, ze sourozenců jsou zmiňováni Smil a Zbyněk.[4]

Datum úmrtí Vilémova otce není přesně známo, ale naposledy byl zmíněn v roce 1311. V roce 1315 byl Vilém prokazatelně správcem landštejnského majetku a zdědil otcova panství. Později též získal Nové Hrady (po roce 1317 je zdědil po svých bratrancích Smilovi a Ojířovi z Nových Hradů, kteří zemřeli bez potomků), Lomnici, Hlubokou (v roce 1317 ji převzal do zástavy od krále Jana Lucemburského) a Sviny (roku 1327 je odkoupil od kláštera dominikánůSezimově Ústí a potomků Voka z Třeboně). Záhy se Vilém zařadil mezi nejmocnější pány českého království, neboť poté, co byl 26. listopadu 1315 zatčen Jindřich z Lipé, se spolu s Janem z Vartemberka významně podílel na jeho propuštění (17. dubna 1316) a byl tak vůdčí osobností vzpoury proti králi Janu Lucemberskému. Zemřel roku 1356 okolo svátku svatého Jiří.[4]

Jeho manželkou (podle některých názorů až druhou) byla Eliška z Dubé, dcera Ondřeje z Dubé. Zůstalo po něm šest synů a dvě dcery: Jan, Vilém, Ojíř, Litold, Vítek a Petr (poslední dva byli při otcově smrti ještě nezletilí), Anežka a další dcera neznámého jména. Po otcově smrti, snad ještě před rokem 1358, si Vilémovi synové zděděné statky rozdělili. Jan obdržel polovici panství Třeboňského, Vilém patrně dostal finanční hotovost a nějakou dobu snad držel Lomnici, Ojíř dostal polovinu Svin, Lomnici, Bystřici a Lutovou, Ojíř a Vítek drželi roku 1358 Lomnici a Sviny společně. Vítek prodal roku 1359 polovici Svin, Litold převzal Landštejn s Bystřicí, druhou polovinu Třeboně, vsi Suchdol a Šalmanovice, Vítek měl Nové Hrady, Borovany a polovinu Svin, roku 1369 byl pánem na Ledenicích a roku 1379 získal Lipnici. Petr se stal mnichem a pravděpodobně rovněž dostal nějakou finanční náhradu. Téměř všechno dědictví však postupně rozprodali.[4]

Odkazy

Reference

  1. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. MILEC, Miroslav. Páni z Landštejna. Jihočeský herold. 2007, s. 7–13. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-02-2014.  Archivováno 23. 2. 2014 na Wayback Machine.
  3. Hrad Landštejn
  4. a b c V erbu pětilistá růže III. Páni z Landštejna část 2. kronikaruze.webgarden.cz [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-04. 

Externí odkazy


Předchůdce:
Albrecht a Štěpán ze Šternberka
Znak z doby nástupuMoravský zemský hejtman
13451351
Znak z doby konce vládyNástupce:
Jan starší Meziříčský z Lomnice

Média použitá na této stránce

Moravská orlice s klenotem.jpg
Autor: Odis, Licence: CC BY-SA 3.0
Historický znak Moravského markrabství
Vilém z Landštejna (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602).png
Vilém z Landštejna (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602)