Vilémov (okres Olomouc)
Vilémov | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Litovel |
Obec s rozšířenou působností | Litovel (správní obvod) |
Okres | Olomouc |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°38′8″ s. š., 16°59′43″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 434 (2023)[1] |
Rozloha | 8,55 km²[2] |
Katastrální území | Vilémov u Litovle |
Nadmořská výška | 395 m n. m. |
PSČ | 783 22 |
Počet domů | 155 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Vilémov 7 783 22 Cholina vilemov@gmail.com |
Starostka | Ing. Edita Nováková |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vilémov | |
Další údaje | |
Kód obce | 568961 |
Kód části obce | 182001 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vilémov je obec v okrese Olomouc. Leží v podhůří Zábřežské vrchoviny přibližně 14 km jihozápadně od Litovle. Obec se svažuje od západu k východu, střední nadmořská výška obce je 401 m n. m. Žije zde 434[1] obyvatel.
Historie
Jméno obce – Wylemow – je poprvé zaznamenáno v zemských deskách olomouckých z roku 1368, kdy ji Janek ze Stražiště prodal Albrechtu ze Stařechovic. Od konce 14. století se vyskytuje název Vilímov, až v roce 1925 získala obec současný název. Litovelský historik Viktor Pinkava dokládá, že při kopání hrobů na vilémovském hřbitově bylo nalezeno mnoho starých mincí, nádob a jiných předmětů. To dosvědčuje pravdivost pověsti o vilémovském hradu, který patřil jistému panu Vilémovi. V písemných pramenech je ale vilémovská tvrz na místě dnešního hřbitova zmiňována až v 17. století. Pravděpodobně ji šlechta později opustila a lidé ji rozebrali.
V historických pramenech se o Vilémovu píše jako o samostatném statku, který se v průběhu staletí stal několikrát součástí větších panství. Roku 1672 potvrdil Leopold Volčinský svobodný pán z Volčína unikátní listinou, která se zachovala do současnosti, povolení obci používat pečeť.
Ve Vilémově bývala obora s černou zvěří, bažantnice a pivovar. V roce 1758 dal hrabě František Reginald postavit kostel sv. Kateřiny tam, kde stával dřív starý kostelík. Roku 1785 byla ve Vilémově postavena triviální škola. V letech 1927–1932 byl ve vsi postaven pravoslavný kostel. Od druhé světové války v obci trvale klesá počet obyvatel. V roce 1930 žilo ve Vilémově 706 obyvatel, v roce 2006 jen 462. Roku 1991 bylo v obci založeno Cyrilometodějské duchovní centrum sv. Gorazda při pravoslavném monastýru Zesnutí Přesvaté Bohorodice.
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[4]
Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Vilémov | 750 | 751 | 735 | 750 | 750 | 756 | 706 | 546 | 542 | 499 | 492 | 494 | 483 | 432 |
Počet domů | část Vilémov | 115 | 126 | 136 | 134 | 136 | 137 | 140 | 150 | 147 | 141 | 135 | 139 | 143 | 146 |
Pamětihodnosti a zajímavosti
- Kostel sv. Kateřiny
- Výklenková kaple sv. Floriána
- Smírčí kříž v předzahrádce domu
- Gorazdovo centrum
Rodáci
- Vincent Zapletal (1867–1938), katolický biblista, profesor a rektor (1911 a 1912) univerzity ve švýcarském Freiburgu
- František Kollmann (1871–1939), farmaceut, vynálezce mazání Salviol
- Antonín Lakomý (1880–1928), autor divadelních her a poezie v hanáckém nářečí
- Josef Matoušek (1885–?), překladatel
Galerie
Kostel sv. Kateřiny s farou
Výklenková kaple sv. Floriána
Přehrada v dolní části obce
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Vilémov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.
Literatura
- KOUDELA, Miroslav: Paměti obce Vilémova, Danal, Olomouc 1995, ISBN 80-85973-06-5.
- MACHOVSKÝ, Jan: Region Haná – mapový průvodce památkami, Region Haná, Těšetice 2004.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilémov na Wikimedia Commons
- Vilémov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- stránky obce
- mikroregion Litovelsko
- region Haná
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vilémov, okres Olomouc, kostel sv. Kateřiny a fara.
znak obce Vilémov
Vilémov, okres Olomouc, přehrada na říčce Blata v dolní části obce
pohled na obec
kaple sv. Floriána
vlajka obce Vilémov