Vilémov (zaniklá osada)

Vilémov
Vilémov - relikty stavení
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Obec	Ruprechtov
Okres	Vyškov
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°19′5″ s. š., 16°49′25″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Ruprechtov
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vilémov
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilémov je zaniklá středověká vesnice na katastrálním území obce Ruprechtov v okrese Vyškov. Nacházela se v oblasti Drahanské vrchoviny a pravděpodobně vznikla ve 13. století. Přesná lokalizace byla určena v roce 1953 díky výzkumu Ervína Černého, který zde zmapoval středověké osídlení. Vilémov byl naposledy zmíněn v roce 1563 jako pustá ves. Archeologické nálezy potvrzují, že zde stávala zemědělská sídliště s rozsáhlou plužinou.^[1]Od roku 1962 zde prováděla výzkum Dagmar Šaurová^[2].

Podle archeologických nálezů ves vznikla již ve 13. století^[1]. Neobjevuje se však v žádných dochovaných písemných pramenech, které by ji spojovaly s holštejnským nebo račickým panstvím. Předpokládá se, že spolu s Ruprechtovem a Hamlíkovem patřila k hradu Kuchlov, který vlastnil neznámý šlechtic nebo man^[3]. První a zároveň poslední písemná zmínka o Vilémovu pochází z roku 1563, kdy je ves uvedena jako pustá v soupisu račického panství^[4].

Místo, kde se zaniklá vesnice nacházela, je označováno jako Na Prostředních, Na Barvínku, Na Krchůvku nebo U Tří smrků^[5]. Název Tři smrky vychází z blízké lokality stejného jména. Obyvatelé Ruprechtova a Podomí dříve mylně považovali tuto zaniklou ves buď za středověké pohřebiště, nebo za původní polohu Ruprechtova^[3]. Archeologický průzkum ukázal, že ves měla délku 210 metrů a šířku 70 metrů^[2]. Byly zde odkryty pozůstatky železářské pece, propadlých sklepů a studen^[3]. Plužina Vilémova měla rozlohu 209 ha^[1]. Na základě dochovaných archeologických nálezů se předpokládá, že ves nezanikla válečnou katastrofou, jako tomu bylo u jiných středověkých osad. Chyběly zde důkazy o požárech nebo násilném zániku. Pravděpodobně došlo k postupnému vylidnění nebo vymření obyvatelstva, což se mohlo stát v důsledku epidemií nebo změn v hospodářských podmínkách^[1][3].

V místě bývalé vesnice jsou dosud patrné terénní relikty staveb, zahloubené objekty a pozůstatky základových zdí^[5]. Oblast se nachází v Přírodním parku Rakovecké údolí, kde je součástí chráněné krajinné zóny^[5].

• 
  Informační tabule
• 
  Relikty stavení
• 
  Prohlubeň
• 
  Prohlubeň
• 
  Rozcestník Na Prostředních
• 
  Tři smrky

• ČERNÝ, Ervín. Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1992. 143 s. ISBN 80-85048-40-X. 
• NEKUDA, Vladimír. Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno: Krajské nakladatelství, 1961. 232 s. Dostupné online. 
• ŠAUROVÁ, Dagmar. První výsledky z výzkumu zaniklých středověkých vesnic na střední Moravě. Vlastivědný věstník moravský. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1961–1964, roč. XVI, s. 97–99. 
• ŠAUROVÁ, Dagmar. Zpráva o výzkumu zaniklých středověkých sídlišť na střední Moravě. Archeologické rozhledy. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 1968, roč. 20, s. 362–364. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilémov na Wikimedia Commons
• Zaniklá středověká vesnice Vilémov na ISAD NPÚ