Vilémovský klášter

Vilémovský klášter
Vilémovský klášter (B. Paprocký - Diadochos id est svccessio, 1602)
Lokalita
Stát	Česko Česko
Místo	Vilémov (okres Havlíčkův Brod)
Základní informace
Řád	Benediktini
Založení	před rokem 1119
Zrušení	1421 pobořen 1575 zrušen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilémovský klášter (či Klášter Vilémov) byl někdejší benediktinský klášter ve Vilémově, pozdějším městysi nedaleko Chotěboře, který je prvně s jistotou doložen k r. 1160^{[pozn. 1]} a stavebně zanikl roku 1421 při husitských válkách.

Založení kláštera benediktinů byl založen nedaleko Chotěboře klade k roku 1119 pozdní přípisek k pozdně středověkému rukopisu Kosmovy korniky. Místní název Vilémov byl v literatuře na základě pozdního svědectví kroniky Přibíka Pulkavy ze 70. let 14. století odvozen od jména hraběte Viléma/Wilhelma ze Sulzbachu, šlechtice pocházejícího od Norimberka, kterými byl spolu s Heřmanem/Hermannem ze Sulzbachu označen k r. 1121 jako zakladatel. Vilém zde měl údajně sídlit jako poustevník a po založení kláštera se stal jeho prvním opatem. Novější literatura ovšem o tomto tvrzení pozdních pramenů vážně pochybuje (např. J. Šrámek) a první jistou zmínku klade k r. 1160, kdy soudobá listina zmiňuje mezi svědky tamního opata.^[1] Roku 1253 se klášter nazýval Wilhelmszell – Vilémova cela).^[2]

Klášterní objekt byl vystavěn s kostelem svatého Petra a Pavla, kvadraturou a hospodářským dvorem, kolem něhož postupně vyrostlo hrazené městečko. Ve stejné době pak dochází ke vzniku dalších beneditinských klášterů, např. Kladrubský klášter v západních Čechách či Porta Apostolorum v severočeských Postoloprtech. Posléze se rozrostl v jeden z nejrozsáhlejších klášterů ve střední Evropy.^[zdroj⁠?!]

V roce 1278 byl klášter vypálen vojsky vévody Rudolfa I. Habsburského poté, co byl český král Přemysl Otakar II. zabit v bitvě na Moravském poli a Rudolf se následně vítězně jal drancovat české a moravské statky. V dalších letech se však dočkal obnovy.

K zániku kláštera pak došlo na jaře 1421, kdy byl klášter dobyt a vypálen husitskými vojsky pražanů spojených s orebitskými vůdci Hynkem Bočkem a Viktorínem z Poděbrad, a Divišem Bořkem z Miletínka.^[3] Mniši uprchli do Uherčic a konvent zde již nebyl obnoven. Tato část Vilémova si však zachovala název Klášter.

Oficiálně byl klášter zrušen roku 1575, kdy císař Rudolf II. zpustlé budovy s poplužním dvorem, okolními vesnicemi, lesy a rybníky prodal Beneši Benedovi z Nečtin. Ten si na ruinách konventních budov následujícího roku postavil tvrz, později přestavěnou na barokní zámek.

• Břevnov, první klášter černých Benediktinů na půdě slovanské. V Praze: nákladem vlastním, 1931. s. 32.
• Po troskách české slávy: Hrady, zámky a tvrze české, jich založení, dějiny, pověsti a poklady umělecké. Körber. s. 360–361.
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. s. 296–297.

• Seznam opatů benediktinského kláštera ve Vilémově
• Diecéze královéhradecká
• Církevní řády a řehole na území královéhradecké diecéze