Vila
Vila je samostatně stojící obytná budova pro jednu nebo několik rodin, obvykle s jedním až dvěma nadzemními podlažími, zahradou a případně garáží.[zdroj?] Vystavěna je z cihel nebo z betonu.[zdroj?] Souvislá zástavba vil tvoří vilovou čtvrť.
Jako vila se v češtině zpravidla označuje takový rodinný dům, který má kromě bydlení též funkci společenskou a reprezentační a zajímavější architektonické řešení.[1] Rozdíl mezi vilou a rodinným domem není jednoznačně definován a lze jej určovat spíše citem, přičemž tkví ve velikosti domu a společenském postavení stavebníka.[2]
Antika
Villa rustica bylo ve starověkém Římě pohodlné až přepychové venkovské obydlí majitele statku, uprostřed hospodářských stavení, polí a zahrad. Nejstarší takové stavby byly nalezeny ve starověkém Egyptě, jejich typologie však není dostatečně prozkoumána. Velkého rozmachu doznaly vily ve starověkém Římě, kde venkovské nebo předměstské vily (villa suburbana) patřily k odznakům bohatství majetných vrstev. Dobře zachované zbytky vily z této doby se nacházejí ve vykopávkách v Pompejích a Herculaneu, dalším význačným příkladem je císařská Hadrianova vila poblíž Tivoli. Z Apeninského poloostrova se vily s římskou kolonizací rozšířily do Středomoří i dále do Francie, Španělska, Porýní až na Britské ostrovy a k Černému moři. Městské vily se ve starověkém Římě označovaly jako domus.
Zřícenina římské vily v Neapoli
Rekonstrukce římské vily v Kalifornii
Model Hadriánovy vily
Model římské vily s portikem (Porýní)
Renesance
Druhou velkou vlnu výstavby vil přinesla italská renesance. Lehké stavby s pravidelným půdorysem stojí uprostřed zahrady a obydlí je s ní těsně propojeno schodišti, portikem nebo salou terrenou. Nejproslulejším stavitelem vil byl Andrea Palladio, jehož La Rotonda u Vicenzy byla na dlouhou dobu vzorem stavitelům v celé Evropě.
Villa Medici (G. da Sangallo, 1470)
Villa Godi (Palladio, 1542)
Villa Foscari (Palladio, 1555)
Villa Saraceno (Palladio, 1548)
Vily 19. století
Od 19. století si i bohatí měšťané opět začali pořizovat předměstská a venkovská sídla uprostřed zeleně, často ve slohu římských a renesančních vil. Tak vznikla čtvrť bohatých vil například v pražské Troji a Bubenči, známá je Vila Lanna nebo Gröbeho vila na Vinohradech.
Vila Lanna v Bubenči (1870)
Schubertova vila v Liboci
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Štěrbův letohrádek v Troji
Vila Primavesi v Olomouci (1906)
Vila architekta Antonína Wiehla ve Smolnici
Duslova vila v Berouně
Vily 20. století v českých zemích
Velká vlna výstavby vil nastala v Československu v meziválečných letech; v příznivém ekonomickém období tak vznikla řada vilových čtvrtí (např. Střešovice, sídliště Na Babě nebo Barrandov v Praze, Masarykova čtvrť v Brně). Na zakázku majetných zadavatelů přitom vznikly stavby významných architektů (například Vila Tugendhat v Brně nebo Bílkova a Müllerova vila v Praze).
Jurkovičova vila v Brně (1906)
Bílkova vila v Praze (1911)
Tugendhatova vila v Brně
Patočkova vila v Brně
Funkcionalistická vila v Roudnici n. L. (1934)
Odkazy
Reference
- ↑ Realitní poradna - Dobrý den, rád bych se zeptal jaký je rozdíl mezi domem (tedy obytným domem) a vilou, případně residencí., Bydlet.cz, 30. 6 .2011, Nikol Kiššová
- ↑ Rozdíl mezi vilou a rodinným domem Archivováno 19. 7. 2020 na Wayback Machine., Domácí opravy, 31. 3. 2019
Literatura
- W. Koch, Evropská architektura: encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha: Universum 2008
- J. Máchalová, Příběhy slavných italských vil. Praha: KANT 2010
- Ottův slovník naučný, heslo Villa. Sv. 26, str. 698
- J. Rampich, Rodinný dům ze všech stran. Praha: Grada 2011
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vila na Wikimedia Commons - Slavné vily
Média použitá na této stránce
Autor: Wolfgang Sauber, Licence: CC BY-SA 3.0
German National Museum ( Nuremberg / Germany ). Model of an ancient Roman villa near Weinbergshof ( Treuchtlingen / Bavaria ).
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Troja-Podhoří. Vila V Podhoří 284/14, Podhořský zámeček neboli Štěrbův letohrádek, registrovaná památka, novorenesanční vila z roku 1890 od architekta Bohumila Štěrby. Do roku 2000 ji měla ve správě Pražská botanická zahrada, během té doby i poté zpustla a stala se zříceninou. Nyní zrekonstruována.
Autor: Matěj Orlický, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Jan Jenista, Licence: CC BY 2.5
The Primavesi Villa in Olomouc - front wiew
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 3.0
Funkcionalistická vila čp. 1414 v Máchově ulici v Roudnici nad Labem, okres Litoměřice. Kulturní památka ČR
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Schubertova vila, Libocká 276/9, Praha-Liboc.
Autor: Hans A. Rosbach, Licence: CC BY-SA 2.5
A Villa at Finale of Agugliaro in Italy. Designed by Andrea Palladio
Autor: Till Niermann, Licence: CC BY-SA 3.0
Model of Villa Adriana, Tivoli, Italy
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Jurkovičova vila v Brně
(c) Dogears at en.wikipedia, CC BY-SA 3.0
Palladios first commission: the Villa Godi in the hills of the Veneto region of northern Italy.
Autor: Niccolo Rigacci, Licence: CC BY 2.5
Villa Medicea di Poggio a Caiano (Prato)
.jpg)
Autor:
| This image is a work by Miloslav Rejha (User:M.Rejha). When reusing, please credit me as: Miloslav Rejha, Wikimedia Commons.
I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia. Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me. More of my work can be found in my photostream on Flickr. |
Bílkova vila
Autor: Armando Mancini, Licence: CC BY-SA 2.0
Napoli - Parco archeologico del Pausilypon
Autor: Krvesaj, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: diosthenese, Licence: CC BY 2.0
The outer Peristyle Garden of the Getty Villa Roman gardens, in Pacific Palisades, Los Angeles.
- The Getty Villa is designed to replicate an actual Ancient Roman villa buried in a volcanic eruption of Mt. Vesuvius.
- The museum's exterior, gardens, fountains, statuary, and plants are reproductions of the Roman villa. Statuary and art objects inside the museum are original works of art from the ancient Etruscan, Greek, and Roman cultures.
.jpg)
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Patočkova vila, Kaplanova 11, Stránice, Brno