Vila Čestmíra Parmy
Vila Čestmíra Parmy | |
---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 zahrada vily v ulici Na přesypu | |
Základní informace | |
Sloh | funkcionalismus |
Architekt | Karl Simon |
Výstavba | 1932 |
Stavebník | MUDr. Čestmír Parma, stomatolog |
Další majitelé | Táňa Šandová |
Poloha | |
Adresa | Na přesypu 246/7, Praha 8 - Troja, Česko |
Ulice | Na přesypu |
Souřadnice | 50°7′27,26″ s. š., 14°26′41,44″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 44547/1-1578 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vila Čestmíra Parmy je rodinná vila v Praze 8-Troji v ulici Na přesypu. Od roku 1958 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Funkcionalistická vila stomatologa Čestmíra Parmy byla postavena v letech 1931–1932 podle návrhu vídeňského architekta Karla Simona.[1] Výstavbu realizoval stavitel František Čihák.[2]
Popis
Funkcionalistická vila volně stojící v rozsáhlé zahradě je přízemní s atelierem a terasou v patře. Přízemí ze tří stran rozšiřuje dlážděná terasa, která má v jižní části vložený obdélný bazén. Zaoblený jihovýchodní kout uzavírá betonová arkáda. Dispozice vily je uvolněná, na půdorysu dvou prostupujících se obdélníků se třemi zaoblenými nárožími.[1]
Jižní průčelí má obě nároží zaoblené, severní prolamuje pásové okno a vysoké francouzské okno, které navazuje na prosklenou stěnu. V pravé části ustupujícího křídla je pásové okno složené ze čtyř kovových otočných křídel, na nějž navazuje prosklená stěna atelieru.[1]
V hladkém severním průčelí jsou v levé části dvě obdélná okna. Ve východní části je vpravo čtvercové okno s vodorovným poutcem, vlevo dveře do obývacího pokoje.[1]
Nad úroveň obíhající kordonové římsy vystupuje boční zeď atelieru, do kterého vede elipsové schodiště. V jižním průčelí je v přízemí prosklená stěna s francouzskými okny obývacího prostoru, z něhož se volně prochází na terasu.[1]
Na obývací pokoj se na západní straně pojí zvýšený jídelní kout s příčkou a podávacím oknem vedoucím do kuchyně. Tento obytný prostor přechází až do východního křídla. V severní části domu jsou ložnice, šatna a lázeň se záchodem. Chodba na západní straně vede do haly se vstupem do zahrady.[1]
Na severní straně stavby je několikastupňové schodiště s přístupem k dřevěnému schodišti vedoucímu do ateliéru v patře. Z atelieru se vstupuje na terasu.[1]
V hale je původní mozaiková dlažba v kombinaci s terazzem, kterou tvoří motiv soustředných různobarevných kruhů s výsečemi. Dům je vybaven původním topným systémem, stejným jako v Loosově vile ve Střešovicích.[1]
- Zahrada
Vilu obklopuje zahrada ze tří stran. Její návrh je dílem architekta Karla Simona a vznikl spolu s plány domu.[1]
Východní část pozemku na obdélném půdorysu s vilou v severozápadním rohu má parkovou úpravu. Dřeviny jsou vysázeny blíže plotu a okolí vily zůstává volnější. Při jižní straně převažuje smrk pichlavý, bříza a borovice černá. Při východní straně pestrou směs smrků, modřínů a jedle. Přístupová cesta je u vrat z obou stran osazena klečí a jalovci.[1]
Západní část pozemku na lichoběžníkovém půdorysu je osazena ovocnými stromy; jsou zde vysazeny třešně a ořech.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l Vila. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000156912, rejstříkové číslo ÚSKP 44547/1-1578. [cit. 2021-05-23]. Dostupné online
- ↑ Zdeněk Lukeš: Skrytý poklad v Troji. Tajuplná zahrada skrývá funkcionalistickou vilu. In: Lidovky.cz, 8. února 2019. [cit. 2021-05-23]. Dostupné online.
Literatura
- LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu: Praha a její německy hovořící architekti 1900-1938. Praha: Fraktály, 2002. 217 s. ISBN 80-86627-04-7. S. 178-179
- ŠLAPETA, Vladimír. Praha 1900-1978 : Průvodce po moderní architektuře. 1. vyd. Praha: Národní technické muzeum, 1978. 95 s. S. 40
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Na přesypu 7 na Wikimedia Commons
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č. 21. Městská knihovna v Praze
- Ortofotomapy Archivováno 24. 4. 2021 na Wayback Machine.. Hlavní město Praha
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: