Vila čp. 215 (Černošice)

Vila čp. 215
Poloha
AdresaČernošice, ČeskoČesko Česko
UlicePoštovní
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky20520/2-3378 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Jana a Jaroslava Novákových je dům čp. 215 v Černošicích v okrese Praha-západ. Budova je chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie

Vila stojí v severní části Černošic západně od železniční trati Praha–Beroun.

Pro vysoké bankovní úředníky bratry Jana a Jaroslava Novákovy vypracoval projekt letní vily v roce 1929 žák Josefa Gočára architekt Karel Stádník ve stylu tzv. bílého funkcionalismu. Plán domu vytvořil brzy po svém návratu z Paříže, kde pracoval v ateliéru Le Corbusiera (traduje se, že bratři Novákovi žádali od architekta, aby ukázal, co se u Le Corbusiera naučil, dům je volnou variací Le Corbusierova Cookova domu v Paříži).[2] Oba bratři podporovali moderní umělce, mezi malíři měli mnoho přátel – Aloise Wachsmanna, Adolfa Hoffmeistera, Emila Fillu, Františka Muziku, Františka Tichého nebo Rudolfa Kremličku.[3]

Za druhé světové války vilu zabrali Němci, od té doby chybí část vybavení (především nábytek firmy Thonet). V roce 1948 se rodina Novákových natrvalo přestěhovala do černošické vily z Prahy po její přestavbě k celoročnímu využívání (např. zdvojením oken). Dům dodnes je majetkem potomků původních majitelů.[3]

Architektura

Zadní trakt budovy

Nejvýstavnější částí domu je zahradní průčelí s terasou v patře. Průčelí do Poštovní ulice je uzavřeně strohé, bez oken, v přízemí býval průjezd do garáže, který byl později zazděn. Z garáže se vcházelo rovnou do předsíně, odtud do kuchyně.

Originálně řešený interiér prvního poschodí je dochován v téměř původní podobě. Vnitřní dominantou domu je velká hala ze železným schodištěm do zdi vedoucím do patra. Rozlehlá terasa s výhledem dovolovala posedět na čerstvém vzduchu. Z haly se vstupovalo do pokojů pro hosty a předsíně před ložnicemi majitelů domu. V patře je hygienické zázemí.[3] Le Corbusierův vliv se uplatnil i v zařízení: stěny v hale a na schodišti byly barevné, interiér byl vybaven nábytkem firmy Thonet.

Dům má plochou střechu[1] s výklopnými okny s ocelovými rámy.[2]

Zahrada a oplocení

K objektu patří zahrada, která svým architektonickým rozvržením ukazuje, že byla vytvořena citlivě zahradním architektem: zahradu upravili umělečtí přátelé majitelů domu. Koncepcí zahrady navrhl architekt Pavel Smetana do dvou úrovní: ve spodní části byly pěstební plochy (zelenina, jahody, rybíz) a záhony pro výsadbu letniček. Okraje původních dolních zeleninových záhonů jsou lemovány oblázky zasazenými do betonových pásů.

Unikátní umělecká skalka od Vincence Makovského, Bedřicha Stefana a Pavla Smetany v horní části zahrady se zachovala. Část skalky od Vincence Makovského je beze změny, díl vytvořený Bedřichem Stefanem jen částečně. Na skalce jsou dominantní tři staré jehličnany: zakrslý cypřišek tupolistý, jalovec obecný a zlatolistý jalovec čínský. Nedaleko těchto keřů je šeřík zasazený roku 1941 na památku narození první vnučky Jaroslava Nováka. Pietně je udržován sortiment skalniček a trvalek, něco roste či kvete v každou roční dobu: astra, bělozářka, čechrava, čemeřice, čistec, dlužicha, hvozdík, chryzantémy, jaterník, jestřabina, juka, kakost, koniklec, kosatec, krásnoočko, kručinka, levandule, lomikámen, mochnička, orlíček, pelyněk, plamenek, primule, rdesno, rozchodník, rozrazil, rožec, řebříček, sasanka, šanta, škornice, štěničník, tařice, trávnička, tužebník, vrbina a zvonek.[1]

Původní cihlové šlapáky tvarově i barevně podobné s dlažbou a schodištěm byly nahrazeny šlapáky z přírodních kamenů. Původní oplocení zůstalo dochované na jihozápadní straně zahrady.[1]

Památková hodnota

Vila je jedna z nejvýznamnějších staveb v Černošicích přesahující svým významem město. Je to nejzdařilejším a nejzajímavějším dokladem Le Corbusierova purismu v českém prostředí 20. let 20. století. Funkcionalistická vila je pozoruhodná zejména skrytým zahradním průčelím a originálně komponovaným interiérem. Vila i se zahradou se dochovala se s minimálními pozdějšími úpravami. Předmětem památkové ochrany je vila včetně zahrady s původní skalkou a zbytkem původního oplocení na jihozápadní straně zahrady.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Vila [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-06]. Dostupné online. 
  2. a b HAVLOVÁ, Ester, JUNEK, Jiří, KOUKALOVÁ, Šárka, LUKEŠ, Zdeněk. 100 staveb: moderní architektura Středočeského kraje. Praha: Titanik, 2006. 239 s. ISBN 80-86652-31-9. S. 148 - 149.
  3. a b c ŠVÁCHA, Rostislav (ed.) et al. Slavné vily Středočeského kraje. Praha: Foibos, 2010. 314 s. ISBN 978-80-87073-22-3. S. 177-179.

Literatura

  • NOVÁČKOVÁ, Pavla. Poznejte významné černošické vily. Černošice, 2021, č. 6, s. 14–15.
  • ŠVÁCHA, Rostislav. Architektura 20. let v Čechách. In: ADLEROVÁ, Alena. Dějiny českého výtvarného umění. IV. díl. 1890–1938. Praha: Academia, 1998. 393 s. ISBN 80-200-0587-0. S. 33.
  • ŠVÁCHA, Rostislav. Dva domy. Domov, 1988, č. , s. 7–8.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila čp. 215 na Wikimedia Commons

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“