Vila Adalberta Plumerta
Vila Adalberta Plumerta | |
---|---|
![]() Vila na severním okraji Frýdlantu | |
Účel stavby | |
bydlení | |
Základní informace | |
Sloh | historismus, romantismus |
Výstavba | 1898–1899 |
Stavebník | Adalbert Plumert |
Současný majitel | soukromý vlastník |
Poloha | |
Adresa | Fügnerova čp. 822, Frýdlant, okres Liberec, ![]() |
Ulice | Fügnerova |
Souřadnice | 50°55′48,77″ s. š., 15°5′22,19″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 106303 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vila Adalberta Plumerta, která se nachází na severním okraji města Frýdlantu v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji,[1] je autenticky dochovanou ukázkou historizující architektury druhé poloviny 19. století, ovlivněné romantismem. Stavba je od roku 2018 zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[2]
Historie
Romantickou vilu, připomínající historické panské sídlo, si nechal postavit na návrší na severním okraji Frýdlantu vysoký rakousko-uherský poštovní úředník Adalbert Plumert. Výstavba probíhala v letech 1898–1899. Původní dokumentace se nedochovala, ale podle podobnosti s vilou frýdlantského továrníka Rolffse se usuzuje, že provedením stavby byla pověřena frýdlantská stavební firma Appelt a Hampel.[2] Za zmínku stojí, že výstavba vily probíhala v této lokalitě v době, kdy zhruba jen o 150 metrů jižněji pod návrším byla na pravém břehu Řasnice budována regionální železniční trať z Frýdlantu do Jindřichovic pod Smrkem, jejíž provoz byl slavnostně zahájen v roce 1902.[1]

Vila prošla částečnou modernizací v roce 1975.[3] Postupem doby se zde střídali majitelé, prostřednictvím realitní kanceláře byla nemovitost nabízena ke koupi v roce 2017.[3] Dle katastru nemovitostí je vila v majetku soukromého vlastníka (stav na počátku roku 2023).
Popis
Vila stojí na návrší nad městem asi 300 metrů od jeho severního okraje, přibližně o 50 metrů níže, než je nadmořská výška vrcholu Frýdlanské výšiny s místní rozhlednou, která je od vily vzdálená vzdušnou čarou zhruba jeden kilometr severozápadním směrem.[1] Pozemky, na nichž se vila nachází, mají celkovou výměru 4 724 metrů čtverečních, užitná plocha samotné nemovitosti je 500 m².[3]
Vila je postavená ve svahu, takže nejnížeji položená zděná část přechází na severu v suterén. Průčelí v nadzemní části suterénu je ozdobeno bosováním. Půdorys domu má tvar nerovnoramenného kříže. Členitosti půdorysu odpovídá i členění sedlových střech s polovalbou, krytých pálenými glazovanými taškami.[2]Do domu se vchází po schodišti s balustrádou. Vstup je krytý přístřeškem s arkádami.[3]
Ve sklepích je celkem šest místností, včetně spíže, dílny a kotelny. Interiér obytné části přízemí, které se při pohledu od jihu jeví jako první patro, se dochoval v původní autentické podobě s dřevěným obložením stěn a stropů, lodžie má původní štukovou výzdobu. Nachází se zde kuchyně, obývací pokoj, jídelna s rizalitem, obloženým dřevem, zasklená veranda, ložnice a koupelna.[3]Nad touto hlavní obytnou částí se nachází dekorativní hrázděné patro s jehlanovitou hrázděnou věžičkou. V hrázděném podkrovním patře je další kuchyně, ložnice, pokoj, koupelna a komory.[3] V interiéru domu se dochovala celá řada původních dřevěných, kovových, keramických a zděných prvků, včetně unikátního souboru čtyř funkčních kachlových kamen. Dřevěná okna a dveře jsou původní, zdobená umělecky zpracovaným kováním.[2] [3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Vila Adalberta Plumerta [online]. mapy.cz [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Památkový katalog: Vila Adalberta Plumerta [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Hrázděné domy. Jaká zajímavá stavení jsou v Česku na prodej. 5. Frýdlant, okres Liberec. iDNES.cz [online]. 2017-10-18 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Adalberta Plumerta na Wikimedia Commons
- Frýdlant: Soupis památek
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: