Vila Ahlan

Vila Ahlan
/původně vila Splendid/
Vila Ahlan, stav v dubnu 2013
Vila Ahlan, stav v dubnu 2013
Účel stavby

residenční vila

Základní informace
Slohitalizující styl v barokizujícím pojetí[1]
ArchitektRobert Příhoda[2]
Výstavba1896–1898
Přestavba1912 přístavba koupelen,
projekt Karl Heller
1935 přestavba podkroví,
projekt Oswald Richter
Další majiteléArthur Maier (1907–1935)[2][3]
dcera Arthura Maiera Marianna Franziska Matella (1935–1948)[3]
Současný majitelMignon-II s. r. o.[4][5]
Poloha
AdresaWestend, Karlovy Vary, ČeskoČesko Česko
UliceSadová 1075/53
Souřadnice
Vila Ahlan, Karlovy Vary
Vila Ahlan, Karlovy Vary, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky49738/4-5152 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Ahlan, původním názvem Splendid, později Maier, po roce 1948 Tajga, stojí v Sadové ulici 53, č. p. 1075, ve čtvrti WestendKarlových Varech. Projekt pochází od architekta Roberta Příhody, stavba probíhala v letech 1896–1898.

Budova byla prohlášena kulturní památkou, památkově chráněna je od 3. února 1999, rejstř. č. ÚSKP 49738/4-5152.[1]

Historie

Vila s původním názvem Splendid v roce 1907

Vila původního jména Splendid byla postavena v letech 1896–1898, tedy v období, kdy výstavba atraktivní vilové čtvrti Westend (založené roku 1872) byla rozšiřována do horní části Parkstrasse (dnešní Sadové ulice). V roce 1896 byl stanoven zastavovací plán. Stavební plány byly zpracovány vídeňským architektem Robertem Příhodou v roce 1897 a v témže roce bylo započato se stavbou.[2][6][7]

Roku 1912, kdy objekt v letech 1907 až 1935[3] vlastnil Arthur Maier a vila nesla jeho jméno, byly v přízemí, prvním a druhém patře vedle vnitřního schodiště a nárožní věže přistavěny nové koupelny. Plán k této přístavbě zpracoval karlovarský stavitel Karl Heller.[2]

K další úpravě objektu došlo roku 1935. Tehdy bylo podkroví podle plánu karlovarského architekta Oswalda Richtera přestavěno na byt. To již objekt vlastnila Maierova dcera Marianna Franziska Matella.[2][3]

V roce 1948 byla vila zestátněna, oficiálně 11. 8. 1948, a v této souvislosti pak i přejmenována. Dostala nové jméno – Tajga. Od roku 1958 až do sedmdesátých let měla v domě sídlo škola při dětské léčebně Mánes.[3]

Od roku 1999 je vila chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]

V současnosti (únor 2021) je součástí léčebného komplexu Mignon II. V katastru nemovitosti je vedena jako objekt občanské vybavenosti ve vlastnictví společnosti Mignon-II s. r. o.[2][4][5]

Popis

Italizující vila v barokizujícím pojetí[1] stojí v Sadové ulici 53, č. p. 1075. Je postavena na nepravidelném půdorysu jako dvoupatrová se suterénem, zvýšeným přízemím a podkrovím. Vstupní, severní průčelí je orientováno do Sadové ulice. Do zvýšeného přízemí se přichází po schodišti s odpočívadlem, které původně zdobila kuželková balustráda, později byla nahrazena kovanou mříží. Vstup je lemován dvěma sloupy s ionskými hlavicemi, na kterých je posazen elipsovitý balkonek s kovanou mříží. Vstupní průčelí je tříosé, na severozápadním nároží je vysazen válcový arkýř zastřešený přilbovitou střechou.[2][1]

Plocha fasády západní strany je též tříosá se zvlněným balkonem v prvém patře, u jihozápadního nároží je pak rozšířena arkýřem obdélného tvaru. Samotné nároží je okoseno a ve všech podlažích prolomeno otevřenými lodžiemi. V prvém patře je lodžie půlkruhově ukončena archivoltou, ve druhém je nesena volnými sloupky s vodorovným kladím, architrávem. V přízemí je situován vchod do zahrady ve formě groty se zaklenutím ve tvaru mušle.[2][1]

Jihovýchodní nároží nese masivní čtverhrannou věž, která je zakončena francouzskou jehlancovou osmibokou střechou. Fasáda je v přízemí členěna rustikou. Střecha je mansardová s kovanou mříží, kde byl původně umístěn i název vily – Splendid.[2][1]

V interiéru jsou dochovány kvalitní umělecko-řemeslné prvky a architektonické detaily. Lze je nalézt ve vestibulu a chodbě s vnitřním schodištěm. Schodiště má kované zábradlí a na podestách kuželkovou balustrádu z umělého mramoru. Též obložení stěn pod štukovými zrcadly je z umělého mramoru. Jsou zachovány také vstupní dveře s mosazným kováním, dveře pokojů se štukovou supraportou, štuková výzdoba stropů pokojů a světlíková okna schodiště s vitrážovými výplněmi. V koupelnách (lázeňských) jsou stěny obloženy přírodním mramorem, mají mosazná madla, větrací mřížky a vitrážová okna. Všechna štuková výzdoba interiérů je rokoková s množstvím rokajů, mušlí, rozvilin, arabesek apod.[2][7]

Ve vile byl již od roku 1897 zabudován vedle vnitřního schodiště hydraulický osobní výtah Stigler firmy Theodor d'Ester z Vídně.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g Vila Ahlan, Splendid; vila Maier [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k ZEMAN, Lubomír; ČERNÝ, Zbyněk; HORVÁTHOVÁ, Jana; RUND, Michael. Slavné vily Karlovarského kraje. Praha: FOIBOS, 2010. 263 s. ISBN 978-80-87073-19-3. Kapitola Historizující slohy (1875–1912) – Vila Ahlan (Splendid), s. 76–78. 
  3. a b c d e ŠVAJDLEROVÁ, Kateřina. XXX. historický seminář Karla Nejdla. In: Sborník přednášek. Karlovy Vary: Klub přátel Karlových Varů, z.s., ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary, p.o., Karlovarského kraje, 2022. Svazek XXX. Kapitola Oficír a zívající muž, sbírka Arthura Maiera, s. 40–51.
  4. a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-13 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  5. a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 1075. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-13]. 
  6. ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Vývoj vilové čtvrti Westend, s. 49–51. 
  7. a b Slavné vily – Vila Ahlan (Splendid) [online]. FOIBOS [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • ZEMAN, Lubomír; ČERNÝ, Zbyněk; HORVÁTHOVÁ, Jana, RUND Michael. Slavné vily Karlovarského kraje. 1. vyd. Praha: FOIBOS, 2010. 263 s. ISBN 978-80-87073-19-3. Kapitola Historizující slohy (1875–1912) – Vila Ahlan (Splendid), s. 76–78. 
  • ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. 3. vyd. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Vývoj vilové čtvrti Westend, s. 49–51. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic