Vila Bachrovna (Kladno)

Bachrovna
Bachrovna v Kladně, pohled zboku zezadu, od západu
Účel stavby
vila ředitelů PŽS; muzeum Poldi
Základní informace
Sloh	ve stylu anglického romantismu
Architekt	neznámý
Výstavba	1850–54
Přestavba	1887 rozšířena o věž a druhé patro
Stavebník	Pražská železářská společnost
Další majitelé	Huť Poldi
Pojmenováno po	Gottfried Bacher
Poloha
Adresa	Huťská 275/5, Kladno, Česko Česko
Ulice	Huťská
Souřadnice	50°8′55,54″ s. š., 14°6′28,19″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	41822/2-679 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Bachrovna v Kladně, postavená v letech 1850–1854, je památkově chráněná bývalá vila ředitelů Pražské železářské společnosti v Huťské ulici č.p. 275/5 (pod autobusovým nádražím), v letech 1975 až 2006 zde bylo muzeum Poldi. Vila byla původně nazývaná Panský dům, později zlidověl název Bachrovna podle ředitele dolů Gottfrieda Bachera, který měl svou (další) letní vilu ještě na Nouzově u Unhoště.

Další Bacherovu vilu najdeme také na Slovensku v Žilině na rohu Hodžovej a Hurbanovej ulice, ta je ale pojmenována po řediteli Slovenské banky (Andrej Bacher, 1885–1945), kulturní památka a sídlo první slovenské vlády v roce 1918.^[1]

Jedná se o jednu z nejstarších budov na Kladně, dostavěnou v roce 1854 ve stylu anglického novoromantismu po založení prvních kladenských dolů ještě před založením Vojtěšské hutě. Roku 1860 dům koupila PŽS a zřídila v něm služební vilu pro báňské ředitele. V roce 1887 byla stavebně rozšířena o věž a druhé patro. V přízemí byly apartmány centrálního ředitele Karla Wittgensteina a v patře Bacherův byt.

Po slavnosti Božího těla dne 20. června 1889 došlo na radnici k šarvátce mezi lidmi a četníky a to v napjaté době, kdy událostem předcházela také první velká stávka horníků z 25. května. Byla vytlučena okna radnice i dalších domů a vyrabovány obchody. Poté rozbouřený dav obklopil asi v době oběda Bacherovu vilu a následně výstražné výstřely četníků zasáhly na protějším, tehdy nezastavěném poli, a na hradbě tři děti, které zraněním podlehly. Vila byla vyrabována a vypálena, poté byl vypleněn i starostův dům na náměstí. Do města přijelo večer vlakem z Prahy také vojsko (11. pluk: dva prapory pěchoty a jeden prapor myslivců). Na náměstí byla zatčena stovka lidí a místo uprchlého starosty a stavitele Josefa Hraběte, který se vzdal úřadu, nastoupil třetí radní a lékař – MUDr. Jaroslav Hruška (oba starostové se v dalších volebních obdobích na tomto postu ještě jednou vystřídali).^[2][3][4] Tyto události připomíná román Siréna od Marie Majerové a film Siréna od režiséra Karla Steklého.

• MAJEROVÁ, Marie. Siréna : Román. 1. vyd. Praha: Čin, 1935. 490 s. 
• J. Kovařík. K událostem krvavého Božího těla na Kladně 1889. Kamenouhelné doly, koncern Kladno. Historie a současnost 3, 1983, s. 122n.
• VYKOUK, Jaroslav. Kladenský starosta : Jaroslav Hruška a jeho konflikt s dobou. 1. vyd. Kladno: Halda z.s., 2015. 143 s. ISBN 978-80-905992-0-8. S. 21–36. 

články

• VYKOUK, Jaroslav. Bachrovna. Hornický zpravodaj. 2017, (2), 1–6.

• Gottfried Bacher
• Huť Poldi
• Krvavé Boží tělo v Kladně
• Pražská železářská společnost

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Bachrovna na Wikimedia Commons
• Bachrovna v databázi Středočeské vědecké knihovny
• Muzeum SONP (Kladno, Česko) v databázi Středočeské vědecké knihovny
• Muzeum Poldi (Kladno, Česko) v databázi Středočeské vědecké knihovny