Vila Bellevue

Vila Bellevue
Poloha
AdresaSvatý Kopeček, ČeskoČesko Česko
UliceKrejčího
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky23091/8-1832 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Bellevue (česky Krásná vyhlídka) se nachází na Svatém Kopečku u Olomouce v ulici Krejčího č. 38/10. Dům je kulturní památkou, je památkově chráněn, ale z hlediska architektury není ničím pozoruhodný.[1] Byl postaven jako jeden z mnoha jemu podobných v 2. polovině 19. století. V roce 1895 zakoupil tuto vilu Jiří Skládal, děd Jiřího Wolkera ze strany matky. Vila pak sloužila jako rodinné letní sídlo, jen Anna Judasová, prababička Jiřího Wolkera z matčiny strany, zde žila celoročně.[2] Objekt nazývaný též „Wolkerova vila“ je využíván k celoročnímu bydlení, je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. V blízkosti domu se nachází odpočinkové místo, odkud je krásný výhled do krajiny.[3]

Popis

Střední část vily je jednopatrová, dvě křídla po stranách jsou přízemní, každé křídlo mělo původně dvě okna a předzahrádku. V prvotním dokumentu při zápisu tohoto domu do Seznamu kulturních památek na Svatém Kopečku stojí, že objekt leží severně od kaple svaté Anny,[4] ve skutečnosti se ale jedná o kapli svaté Barbory.[5]

Pamětní deska a kříž

Pamětní desku s bustou Jiřího Wolkera vytvořil Karel Lenhart a na domě byla instalována dne 30. 6. 1935.[6] Nápis: „V tomto domě žil a tvořil básník Jiří Wolker 1900 – 1924“ je zavádějící. Sám Jiří Wolker v básni Svatý kopeček (1921) říká:

... zde jsou mé prázdniny od narození až do let dvaceti

v borových pasekách a lískovém houšti dobře zasety,

a já jsem procesí dychtivé božího slova,

přicházím z daleké Prahy a rodného Prostějova,

dospělý chlapec, student a socialista,

věříci v sebe, železné vynálezy a dobrého Ježíše Krista,

dubnové stromy, silnice bílá, a přec smutného něco tu je,

jdu navštívit babičku chorou a dědečka, který ji ošetřuje...“

Ještě v létě roku 1922 pobýval Jiří Wolker na Svatém Kopečku a zde jej zasáhla smrt milovaného dědečka Jiřího Skládala. Své pocity vyjádřil básník ve skladbě Muž v druhé sbírce svých básní „Těžká hodina“.[7]

Památková ochrana

Komunistický režim glorifikoval Jiřího Wokera spolu s Juliem Fučíkem a S. K. Neumannem a z těchto osobností stvořil své ikony.[9] Na výše uvedený seznam kulturních památek na Svatém Kopečku byla „Vila Jiřího Wolkera“ zapsána dne 3. 5. 1958 – spolu s chybně pojmenovanou kaplí sv. Barbory,[5] usedlostí fojtství a poutním areálem s kostelem Navštívení Panny Marie v blízkém sousedství.[10][11] Za zmínku stojí i podobný případ; v tentýž den byla kulturní památkou prohlášena i břevnovská hospoda U kaštanu [sic],[12] spolu s částmi břevnovského kláštera.[13] Mnoho jiných církevních objektů bylo v té době zbořeno či zdevastováno, ale ne ty, v jejichž blízkosti se nacházely komunisty uznávané památníky významných osobností. V roce 1959 byl Svatý Kopeček úředně přejmenován na Kopeček u Olomouce.[14]

Odkazy

Reference

  1. Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  2. SLAVÍK, Bedřich. Jiří Wolker a Svatý Kopečel. Praha XII.: A. Drégr, 1935. 14 s. 
  3. Kam na výlet - Vila Jiřího Wolkera, Střední Morava. www.venkazdyden.cz [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 
  4. Detail dokumentu - G0347558. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  5. a b kaple sv. Barbory - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  6. www.literarnimuzea.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  7. https://www.cesky-jazyk.cz/citanka/jiri-wolker/muz-tezka-hodina.html#axzz7bgIjEz7N
  8. www.literarnimuzea.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  9. TOMANOVÁ, Michaela. Dvojí život Jiřího Wolkera [online]. Univerzita Hradec Králové, 2018 [cit. 2022-08-12]. S. 90–95. Dostupné online. 
  10. fojtství - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  11. poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  12. hospoda U kaštanu - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  13. Břevnovský klášter - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  14. MUSIL, J. V. Olomouc Kopeček v kulturně historických souvislostech. Olomouc: MěstNV Olomouc, 1984. 48 s. S. 20. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“