Vila Bellevue
Vila Bellevue | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Svatý Kopeček, Česko |
Ulice | Krejčího |
Souřadnice | 49°37′51,29″ s. š., 17°20′19,79″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 23091/8-1832 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vila Bellevue (česky Krásná vyhlídka) se nachází na Svatém Kopečku u Olomouce v ulici Krejčího č. 38/10. Dům je kulturní památkou, je památkově chráněn, ale z hlediska architektury není ničím pozoruhodný.[1] Byl postaven jako jeden z mnoha jemu podobných v 2. polovině 19. století. V roce 1895 zakoupil tuto vilu Jiří Skládal, děd Jiřího Wolkera ze strany matky. Vila pak sloužila jako rodinné letní sídlo, jen Anna Judasová, prababička Jiřího Wolkera z matčiny strany, zde žila celoročně.[2] Objekt nazývaný též „Wolkerova vila“ je využíván k celoročnímu bydlení, je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. V blízkosti domu se nachází odpočinkové místo, odkud je krásný výhled do krajiny.[3]
Popis
Střední část vily je jednopatrová, dvě křídla po stranách jsou přízemní, každé křídlo mělo původně dvě okna a předzahrádku. V prvotním dokumentu při zápisu tohoto domu do Seznamu kulturních památek na Svatém Kopečku stojí, že objekt leží severně od kaple svaté Anny,[4] ve skutečnosti se ale jedná o kapli svaté Barbory.[5]
Pamětní deska a kříž
Pamětní desku s bustou Jiřího Wolkera vytvořil Karel Lenhart a na domě byla instalována dne 30. 6. 1935.[6] Nápis: „V tomto domě žil a tvořil básník Jiří Wolker 1900 – 1924“ je zavádějící. Sám Jiří Wolker v básni Svatý kopeček (1921) říká:
„... zde jsou mé prázdniny od narození až do let dvaceti
v borových pasekách a lískovém houšti dobře zasety,
a já jsem procesí dychtivé božího slova,
přicházím z daleké Prahy a rodného Prostějova,
dospělý chlapec, student a socialista,
věříci v sebe, železné vynálezy a dobrého Ježíše Krista,
dubnové stromy, silnice bílá, a přec smutného něco tu je,
jdu navštívit babičku chorou a dědečka, který ji ošetřuje...“
Ještě v létě roku 1922 pobýval Jiří Wolker na Svatém Kopečku a zde jej zasáhla smrt milovaného dědečka Jiřího Skládala. Své pocity vyjádřil básník ve skladbě Muž v druhé sbírce svých básní „Těžká hodina“.[7]
- Prarodiče Jiřího Wolkera (Anežka Skládalová a Jiří Skládal) nechali v roce 1900 na památku narození svého vnuka Jiřího Wolkera postavit na konci křížové cesty před bazilikou Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku kříž (Wolkerův kříž).[8]
Památková ochrana
Komunistický režim glorifikoval Jiřího Wokera spolu s Juliem Fučíkem a S. K. Neumannem a z těchto osobností stvořil své ikony.[9] Na výše uvedený seznam kulturních památek na Svatém Kopečku byla „Vila Jiřího Wolkera“ zapsána dne 3. 5. 1958 – spolu s chybně pojmenovanou kaplí sv. Barbory,[5] usedlostí fojtství a poutním areálem s kostelem Navštívení Panny Marie v blízkém sousedství.[10][11] Za zmínku stojí i podobný případ; v tentýž den byla kulturní památkou prohlášena i břevnovská hospoda U kaštanu [sic],[12] spolu s částmi břevnovského kláštera.[13] Mnoho jiných církevních objektů bylo v té době zbořeno či zdevastováno, ale ne ty, v jejichž blízkosti se nacházely komunisty uznávané památníky významných osobností. V roce 1959 byl Svatý Kopeček úředně přejmenován na Kopeček u Olomouce.[14]
Odkazy
Reference
- ↑ Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online.
- ↑ SLAVÍK, Bedřich. Jiří Wolker a Svatý Kopečel. Praha XII.: A. Drégr, 1935. 14 s.
- ↑ Kam na výlet - Vila Jiřího Wolkera, Střední Morava. www.venkazdyden.cz [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Detail dokumentu - G0347558. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online.
- ↑ a b kaple sv. Barbory - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online.
- ↑ www.literarnimuzea.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online.
- ↑ https://www.cesky-jazyk.cz/citanka/jiri-wolker/muz-tezka-hodina.html#axzz7bgIjEz7N
- ↑ www.literarnimuzea.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online.
- ↑ TOMANOVÁ, Michaela. Dvojí život Jiřího Wolkera [online]. Univerzita Hradec Králové, 2018 [cit. 2022-08-12]. S. 90–95. Dostupné online.
- ↑ fojtství - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online.
- ↑ poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online.
- ↑ hospoda U kaštanu - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Břevnovský klášter - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online.
- ↑ MUSIL, J. V. Olomouc Kopeček v kulturně historických souvislostech. Olomouc: MěstNV Olomouc, 1984. 48 s. S. 20.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Bellevue na Wikimedia Commons
- Host do domu (včetně básně Svatý kopeček)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: