Vila Bohumila Belady
| Vila Bohumila Belady | |
|---|---|
 Pohled na vilu od jihozápadu | |
| Účel stavby | |
Rodinné sídlo | |
| Základní informace | |
| Sloh | Funkcionalismus |
| Architekt | Jan Chládek |
| Výstavba | 1925-1926 |
| Materiál | zdivo |
| Stavitel | Bohumil Belada |
| Současný majitel | Indonéská republika |
| Pojmenováno po | Bohumil Belada |
| Poloha | |
| Adresa | Nad Buďánkami II 1944 150 00 Praha-Smíchov, Praha,  Česko |
| Ulice | Nad Buďánkami II |
| Souřadnice | 50°4′16,06″ s. š., 14°22′22,57″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Bohumila Belady je sídelní vila v Praze-Smíchově, která byla dokončena roku 1926 podle návrhu architekta Jana Chládka pro pražského stavebního podnikatele Bohumila Beladu. Svými rozměry i rozlohou původního pozemku se jedná o jednu z největších vil na území Prahy 5. Dlouhodobě je stavba využívána jako sídlo Velvyslanectví Indonésie v Praze.
Historie
V majetku Jana Kubíčka
Výstavbu vily zadal u vlastní stavební firmy před rokem 1926 v Praze působící stavitel a podnikatel Bohumil Belada jakožto zhotovení rodinného palácového sídla, na majestátním místě vrcholu srázu údolí, v kopci nad příměstskou osadou Buďanka. Belada se stal stavitelem stejně jako jeho mladší bratři Antonín a Karel, a posléze vybudoval vlastní rozsáhlý podnik, který se specializoval především na přípravu povrchu pro stavbu budov, kanalizační sítě a projekty vodárenských staveb. V roce 1926 předložil ve spolupráci s inženýrem Vladimírem Listem pražským zastupitelům návrh na výstavbu čtyř podzemních tratí pod názvem Podzemní rychlá dráha pro Prahu, který se stal částečnou předlohou podoby pozdějšího pražského metra.[1]
Po roce 1945
Po únoru 1948 byla budova znárodněna, rodina Beladova byla však nucena dům zcela opustit v 60. letech 20. století, patrně po smrti Bohuslava Belady roku 1964. Posléze byla využívána mj. jako hotel.[2] Ještě před Sametovou revolucí objekt pro účely sídla velvyslanectví získaly orgány Indonéské republiky. Po roce 1989 byl pak objekt od rodinných dědiců, do jejichž majetku díky restitucím přešel, indonéskými úřady odkoupen.[2]
Architektura stavby
Vila je několikapodlažní volně stojící budova s plochou střechou, částečně realizovanou jakožto pochozí terasu. Postavena byla na vrcholu srázu s prudkým jižním svahem, což objektu zajišťuje výhled na Smíchov a přilehlé Košíře. Funkcionalistický sloh pracuje především s pravými úhly a holou fasádou, stavba však nese též oblé a kruhové, v podstatě dekorativní, prvky. Součástí objektu je také rozsáhlá zahrada.
Odkazy
Reference
- ↑ Schéma tohoto projektu
- ↑ a b Indonéská ambasáda sídlí v prvorepublikové vile, vchod chrání mytický pták. iDNES.cz [online]. 2018-09-05 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Indonéská ambasáda v Praze na Wikimedia Commons - Oficiální web Indonéského velvyslanectví v Praze
- B. Belada - životopis
- Rodina Beladova - Křivsoudov
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Budova indonézské ambasády v Praze, pohled z Plzeňské třídy