Vila Charlotte

Vila Charlotte
stav v listopadu 2020
stav v listopadu 2020
Účel stavby

původně rodinné sídlo stavitele Damiana A. Klemma
nyní lázeňský penzion

Základní informace
Slohnovorenesance s novobarokními prvky
ArchitektAlfred Bayer[1]
Výstavba1891–1893
Přestavba1912
StavitelDamian A. Klemm[1]
StavebníkDamian A. Klemm[1]
Další majiteléKarl Richter[2]
Marta Knoll a Isabelle Schrötter[1]
Současný majitelLadislav Trojan[3][4]
Poloha
AdresaKarlovy Vary, ČeskoČesko Česko
UlicePetra Velikého 928/4
Souřadnice
Vila Charlotte, Karlovy Vary
Vila Charlotte, Karlovy Vary, Česko
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Charlotte, později nazvaná Jindra, poté známa též jako dům spisovatelů, pak opět vila Charlotte, se nachází v lázeňské části Karlových Varů ve čtvrti Westend[2] v ulici Petra Velikého 928/4. Byla postavena v roce 1893.

Historie

Již v roce 1889 byly ze zastavovacího plánu známy záměry na pozemcích mezi stávající restaurací Švýcarské údolí a hotelem Bristol. Pozemky patřily stavitelům Damianu A. Klemmovi a Josefu Koretzovi; plán prozrazoval výstavbu nových objektů – vil č. I., II. a III. V letech 1891–1893 zde byla vybudována vila č. I., kterou si jako rodinné sídlo postavil karlovarský stavitel Damian A. Klemm a nazval ji podle jména své ženy – vila Charlotte.[1][2][pozn. 1]

Prvotní projekt na výstavbu novorenesanční vily vypracoval pravděpodobně architekt Alfred Bayer a ještě jej přepracoval v roce 1890. Návrh však není parafován. Při srovnání dokumentace této vily s dokumentací o něco mladší vily Klemm, kde je již Alfred Bayer podepsán, vykazují obě shodný rukopis.[1][2]

Roku 1912 již za nového majitele Karla Richtera došlo k dostavbě balkonů ve štítech budovy a nového vikýřevalbovými stříškami protaženými do jehlanců. Tyto práce zrealizoval karlovarský stavitel Karl Fousek. Tentýž stavitel dostavěl v roce 1925 ještě hygienické zařízení.[1][2]

V roce 1930 byli u vily Charlotte registrováni tři spolumajitelé – Marta Knollová, Isabelle Schrötterová a Karl Richter. V letech 1935–1939 byl zapsán jako vlastník pouze Karl Richter.[1]

Po druhé světové válce byla vila znárodněna a jmenovala se Jindra. Jejím prvním národním správcem byl Mat. Křepel. V roce 1968 koupil vilu Český literární fond a objekt se stal známým jako dům spisovatelů. Pobývali zde mj. spisovatelé Milan Kundera a jeho bratranec Ludvík Kundera, lékař a spisovatel Ota Dub, spisovatel Adolf Branald, básník a překladatel Miroslav Florian, dagestánský klasik Razul Gamzatov, turecký básník a dramatik Nazim Hikmet, bulharský básník Vatju Rakovski, literární historik a spisovatel Radko Pytlík, spisovatel a básník Josef Toman, herec a spisovatel Miroslav Horníček, spisovatel Jaromír Tomeček, spisovatel Vladimír Páral a řada dalších básníků, spisovatelů či dramatiků. Později byl objekt nazván opět svým původním jménem – vila Charlotte.[1]

Popis

Vchod z ulice Petra Velikého

Vila se nachází ve čtvrti Westend[2] v ulici Petra Velikého 4, č. p. 928.

Dvoupatrová stavba s podkrovím byla postavena na zhruba čtvercovém půdorysu s výrazným asymetrickým řešením. Kompozice fasády byla inspirována severskou renesancí.[5] Je obložena na způsob režného cihelného zdiva, zdůrazněna je nárožní armatura. Rizality jsou ukončeny štíty a nárožní arkýře věžemi s vysokými jehlancovými střechami.[1][2]

Vstup je umístěn do západního průčelí. Okna jsou obdélná se štukovými šambránamibosáží, v prvém patře s trojúhelnými frontony, ve druhém s přímými nadokenními římsami. Profilovanou korunní římsu nesou na nárožích volutové konzoly. Na fasádách jsou charakteristická liliová táhla, zde však jsou umístěna pouze dekorativně. Střecha je mansardová, u jednotlivých štítů s průniky sedlových střech. Původní krytina byla z přírodní břidlice dvou barevných tónů. Uprostřed objektu je hala, odkud jsou přístupny jednotlivé pokoje. Na halu navazuje schodiště do vyšších pater.[1][2]

V interiéru není z původní stavby zachováno příliš umělecko-řemeslných prvků nebo architektonických detailů. Za zmínku stojí vstupní dveře a prostor vestibulu s toskánskými pilastry, které nesou zrcadlové klenby.[2]

Odkazy

Poznámky

  1. Stavitel D. A. Klemm si postavil v letech 1895–1997 i vilu č. II. Autorem projektu byl taktéž architekt Alfred Bayer. Stavba dostala název Vila Klemm, později vila Charlotte Klemm (dnešní vila Rusalka).[2]

Reference

  1. a b c d e f g h i j k HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Vila Charlotte, s. 139. 
  2. a b c d e f g h i j ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Vývoj vilové čtvrti Westend, s. 39–41, 178–182. 
  3. Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-12 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. 
  4. Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 928. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-12]. 
  5. ZEMAN, Lubomír, a kol. Program regenerace Městské památkové zóny Karlovy Vary 2014–2024 [PDF]. Karlovy Vary: Statutární město Karlovy Vary, 2014-08 [cit. 2020-12-23]. Kapitola Průzkumy barevnosti obvodových plášťů a fasád v MPZ Karlovy Vary, s. 158. Dostupné online. 

Literatura

  • HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Vila Charlotte, s. 139. 
  • ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Vývoj vilové čtvrti Westend, s. 39–41, 178–182. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Karlovy Vary vila Charlotte (02).jpg
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Vila Charlotte v Karlových Varech v ulici Petra Velikého 928/4, pohled od JZ
Karlovy Vary vila Charlotte (05).jpg
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Vchod do vily Charlotte v Karlových Varech v ulici Petra Velikého 928/4