Vila Dominika Dlouhého

Vila Dominika Dlouhého
Vila Barrandovská 15
Vila Barrandovská 15
Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektiVojtěch Krch, Alois Houba
Výstavba1930
Přestavba1934, 2005
StavebníkDominik Dlouhý, Antonie Dlouhá
Poloha
AdresaBarrandovská 155/15, Praha 5 - Hlubočepy, ČeskoČesko Česko
UliceBarrandovská
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Dominika Dlouhého je rodinný dům, který stojí v Praze 5-Hlubočepích ve vilové čtvrti Barrandov v ulici Barrandovská.

Historie

Vila byla postavena pro Dominika Dlouhého a jeho manželku Antonii v letech 1929–1930 podle návrhu architekta Vojtěcha Krcha. Na straně svahu do údolí Vltavy pak architekt Alois Houba navrhl prosklenou přístavbu realizovanou v letech 1933–1934.[1] Dominik Dlouhý byl obchodník, který s rodinou odešel za 2. světové války do exilu do Anglie, po válce se vrátili do Čech a po událostech v únoru 1948 opět odešli do Anglie.[2]

Po roce 1989

Roku 2005 proběhla rekonstrukce vily, bylo přistavěno patro a upraveno uliční průčelí. K domu byla přistavěna garáž.[1]

Popis

Stavba na čtvercovém půdorysu je na straně ulice dvoupodlažní, na straně zahrady ve svahu třípodlažní. Na uliční straně vystupuje z fasády rizalit se vstupními dveřmi. Severní stranu zdobí arkýř připomínající „bay window“. Původní garáž a byt domovníka se nacházely v suterénu. Obytné místnosti - obývací pokoj, jídelna a pokoj pána byly v přízemí, ložnice v patře a terasa s výhledem na ploché střeše.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c Vila Barrandovská 155. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 7. dubna 2019. [cit. 2019-07-25]. Dostupné online.
  2. Michal Pehr: České politické strany 1945–1946. Kvalifikační práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav politologie. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Kocian, CSc. 2006. S. 21. pdf. [cit. 2019-07-25]. Dostupné online.

Literatura

  • DOLEJSKÁ, Pavlína et al. Slavné stavby Prahy 5. Barrandov. Praha: Foibos Books s.r.o., 2018. 186 s. ISBN 978-80-88258-11-7. S. 83. 
  • VILINSKIJ, Valerij Sergejevič. Pražský adresář 1937-1938. I. - III. díl. Praha: Státní tiskárna, 1937. 28, 1685, 83 s. Dostupné online. S. 181. 
  • VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Díl 5. Velká Praha. První část, A-l.. Praha: Academia, 2012. 1077 s. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 407. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Barrandovská 15 (01).jpg
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Barrandovská 155/15, Praha 5-Hlubočepy.