Vila Evžena Linharta
| Vila Evžena Linharta | |
|---|---|
 Vila Evžena Linharta | |
| Účel stavby | |
rodinná vila | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekt | Evžen Linhart |
| Výstavba | 23. 10. 1927 - 1929 |
| Přestavba | 1997 |
| Stavitel | Karel Mužík |
| Stavebník | Evžen Linhart |
| Současný majitel | Jindra Prchalová |
| Poloha | |
| Adresa | Na viničních horách č.p. 774/46, Praha 6-Dejvice,  Česko |
| Ulice | Na viničních horách |
| Souřadnice | 50°6′11,02″ s. š., 14°22′7,6″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Vila Evžena Linharta | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11247/1-2241 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Evžena Linharta je vila na pražské Hanspaulce, kterou postavil architekt Evžen Linhart pro svou rodinu v létech 1927–29. Jedná se o významné dílo českého funkcionalismu, o kterém píše i v zahraniční literatura. Stavba vychází z emocionální koncepce a opírá se o Corbusierův příklad. Velký význam pro objekt mají jeho technické a výtvarné detaily. Vila stojí v Dejvicích na adrese Na viničních horách č.p. 774/46. Areál domu je kulturní památkou s evidenčním číslem 11247/1-2241. Areál rodinného domu čp. 774 tvoří jednak samotná vila, ale i zahrada a oplocení. Dům je postaven na půdorysu písmene L se skládá z jednoduchých geometrických objemů, s řadou jemně formovaných detailů.[1]
Historie
Dům byl postaven v letech 1927–1929, stavitelem byl Karel Mužík. Stavební povolení bylo vydáno 23. září 1927, povolení k obývání objektu a popisné číslo byly vydány v roce 1929. Během výstavby došlo v roce 1928 k prasknutí překladu nade dveřmi a stavba byla pozastavena. Stavitel musel přezkoumat statický výpočet a provést zatěžovací zkoušky konstrukce a předložit výsledky, poté byla stavba znovu obnovena a v roce 1929 dokončena. Proti původním plánům došlo k několika změnám – byly přemístěny kuchyně a umývárny v suterénu, koupelny byly odděleny od skladiště a na místě původního sklepa byla zřízena prádelna. Světlá výška místností v suterénu byla upravena na 3 metry. Garážová vrata byla nakonec provedena jako skládací, proti původně navržené stahovací žaluzii. V přízemí byl v podlahách použit 3 cm heraklit místo původně plánovaného 11 cm násypu škváry – tím se výrazně snížilo zatížení stropu a vyřešil se tak největší problém nosnosti železobetonové monolitické konstrukce.[2]
Vila je po celou dobu ve vlastnictví rodu Evžena Linharta, takže u ní nedošlo k žádným necitlivým zásahům. V roce 2018 byla vlastníkem domu paní Jindra Prchalová–Linhartová, vnučka architekta Evžena Linharta a dcera Ing. Evžena Linharta.
V roce 1958 byla v suterénu zřízena prodejna a sklad drogerie prodejny ve Vodičkově ulici. Z tohoto důvodu došlo ke zřízení šachty na spouštění zboží z bývalého větracího otvoru v parapetu výkladce. V roce 1985 vyměnili majitelé kotel, který byl původně na pevná paliva, na plynový – odkouření bylo provedeno stávajícím komínem. V červnu roku 1996 byly vyměněny „výplňové prvky“ – podmínkou bylo vytvoření kopií původních. Nová okna a dveře mají členění ve stejném poměru a rozměrově a barevně se jedná o repliky původních výplní.
V roce 1997 byla provedena rozsáhlá oprava domu, byly především odstraněny technické nedostatky pláště fasády. Byla provedena sanace obvodového zdiva, jeho zpevnění a budova byla zateplena při zachování původního charakteru architektonického vzhledu rodinné vily. Postupy i materiály byly pravidelně konzultovány s pracovníky Ústavu památkové péče v Praze. Došlo ke kompletní výměně krycí vrstvy ploché střechy, terasy a bylo opraveno oplocení. Asfaltová lepenka v části střechy nad kuchyní nahrazena oplechováním po celé ploše a došlo k výměně rákosových podkladů. Rekonstrukce byla dokončena 30. listopadu 1997, na rekonstrukci byl poskytnut příspěvek Magistrátu hlavního města Prahy v celkové výši 453.729 Kč. Na jaře a v létě roku 2008 byla provedena zatím poslední stavební úprava objektu – přistavěna byla vjezdová vrata a přístřešek pro auto majitelky.[2]
Linhartův rodinný dům byl 9. dubna 1996 zaregistrován jako nemovitá kulturní památka pod rejstříkovým číslem 11247.
Konstrukce
Vila stojí na monolitické nosné konstrukci, kterou tvoří 19 železobetonových pilířů probíhajících celou výškou budovy. Tento železobetonový skelet je vyplněn zdivem z izostonových tvárnic síly 25 cm bez nosné funkce. Specifickým použitím železobetonového skeletu Linhart zpochybnil klasickou představu o tíži architektonické hmoty.
Odkazy
Reference
- ↑ Památkový katalog – 1000124109 – vila Evžena Linharta. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-01-13]. Dostupné online.
- ↑ a b ZAVADSKÁ, Barbora. Vlastní vila Evžena Linharta v Praze - Dejvicích. Brno, 2009 [cit. 2018-01-13]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlastní vila Evžena Linharta na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Artur.Linhart, Licence: CC BY-SA 4.0
Původní plány vily Evžena Linharta v Praze - suterén. Scan tabulky s fotografií plánu.
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlastní vila Evžena Linharta, Praha 6-Dejvice, Na viničních horách 774/46, Na Pernikářce 774/24.
Autor: Artur.Linhart, Licence: CC BY-SA 4.0
Původní plány vily Evžena Linharta v Praze - přízemí. Scan tabulky s fotografií plánu.