Vila Františka Horáka (Lomnice nad Popelkou)
| Vila Františka Horáka | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
v současné době obytná budova | |
| Základní informace | |
| Sloh | pozdní secese |
| Architekt | František Xaver Sander |
| Výstavba | 1912 - 1914 |
| Stavebník | František Horák |
| Současný majitel | Lomnice nad Popelkou (polovina domu) |
| Poloha | |
| Adresa | Kavánova 400, Lomnice nad Popelkou,  Česko |
| Ulice | Kavánova |
| Souřadnice | 50°32′4,02″ s. š., 15°22′23,39″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 105185 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Františka Horáka (také Křížova vila) je pozdně secesní vila v Lomnici nad Popelkou.
Historie
František Horák byl mladší syn továrníka a slévače Josefa Horáka. Zadal projekt rodinné vily v místě tzv. panských stodol pražskému architektu Františku Xaveru Sanderovi.[1] Stavba probíhala v letech 1912 až 1914 a byla zadána staviteli Vácslavu Slabovi. Dům byl dokončen 20. ledna 1914 a o osm dní později byl zkolaudován.[2] Po úmrtí Františka Horáka přešla vila v roce 1923 do majetku jeho manželky Zdenky a jeho dcer Marie a Zdenky Horákových. V roce 1928 po úmrtí matky zůstala vila v majetku dcer. Švagr Zdenky Horákové, Alois Wachsmann v roce 1936 upravoval interiéry v druhém podlaží vily.
Po únorovém převratu Zdenka Wachsmannová neplatila milionářskou daň. Polovina její vily byla znárodněna a převedena na bytový podnik. Druhá polovina vily z majetku Marie byla převedena v roce 1946 na jejího syna Jaroslava Kříže, který byl kvůli převodu zplnoletněn.[3]
Polovina budovy je v soukromých rukou a druhou polovinu věnoval Jaroslav Kříž městu. V roce 2013 byla vila prohlášena za kulturní památku.[4]
Popis
Dominantou dvoupatrového pozdně secesního domu je šestistěnná majáková věžička s barevnými skly. Na fasádě jsou úryvky z básně Svatopluka Čecha Domov a nápis odkazující na to, že na místě dříve stávaly panské stodoly. Kvůli další zástavbě zaniklo sportovní zázemí domu, zejména tenisové kurty.
Interiéru dominuje centrální hala se schodištěm. Budova i její interiér je zachovalá a poskytuje unikátní obraz o životě bohatých továrníků v první polovině 20. století.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ FUČÍK, Josef Jan. Historický místopis částí bývalého panství Miličevského a Radim - Peckovského v Okresu Lomnickém. 2. vyd. [s.l.]: GARN, 2017. 196 s.
- ↑ Křížova vila: Lomnice nad Popelkou. m.lomnicenadpopelkou.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-31.
- ↑ a b vila - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
- ↑ GEOCACHING. Geocaching - The Official Global GPS Cache Hunt Site. www.geocaching.com [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Kavánova 400 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Miloslav Rejha, Licence: CC BY 4.0
v Lomnici nad Popelkou
Autor: Miloslav Rejha, Licence: CC BY 4.0
v Lomnici nad Popelkou