Vila Františka Kováříka

Vila Františka Kováříka v Prostějově
průčelí vily
průčelí vily
Základní informace
Slohčeská moderna
ArchitektEmil Králík
Výstavba1910–1911
Poloha
Adresanáměstí Padlých hrdinů 5, Prostějov, ČeskoČesko Česko
UliceErbenova
Souřadnice49°28′23,88″ s. š., 17°7′13,98″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky27956/7-5718 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Františka Kováříka v Prostějově byla postavena ve stylu české moderny v letech 1910–1911 podle projektu architekta Emila Králíka. Klasická palácová stavba je spojena s prvky převzatými z architektury anglického rodinného domu. Podle figurální kašny umístěné v čestném dvoře býval dům nazýván U černé panny. Od roku 1958 je na seznamu památkově chráněných objektů.[1]

Historie

Dům si nechal postavit počátkem 20. století významný prostějovský průmyslník František Kovářík jako rodinné sídlo. Podle návrhu architekta Emila Králíka stavbu provedla místní stavitelská firma Konečný-Nedělník.[2] Stavba byla dokončena 16.10.1911. [3]

Po roce 1948 přešel dům do vlastnictví státu a byl využíván především jako kancelářský objekt. Později zde byl zřízen Dům pionýrů a mládeže a svazácký klub.[3] Původní mobiliář byl z části rozprodán nebo předán do muzejních depozitářů. V roce 1994 byla odcizena bronzová socha z nádvoří vily a zřejmě byla nenávratně zničena. Po sametové revoluci byl objekt vrácen rodině původního majitele. Vilu si pronajímaly různé podnikatelské subjekty, nevyšel ani záměr využít ji k pořádání kulturních akcí. [4] V roce 2014 se zde natáčela epizoda z televizního seriálu Četnické humoresky.[5]

Popis

Rozlehlý řadový jednopatrový podsklepený dům, jehož jádrem je obytná hala, je situovaný na nárožním pozemku v městské zástavbě. Reprezentativní vstupní průčelí orientované na náměstí je osově souměrné a tvoří je čestný dvůr ohraničený bočními křídly se dvěma lodžiemi v horním patře. Od náměstí je oddělen nižší stěnou prolomenou pěti arkádovými oblouky s kovanými mřížemi. Prostor dvora vyplňuje dvojité schodiště a fontána, nad kterou byl původně umístěn bronzový ženský akt [1] od Josefa Růžičky, odlitý prostějovskou firmou Vulkania. Podle ústní legendy měl představovat neteř Františka Kováříka, která se utopila v Plumlovské přehradě. Ta ale zemřela až v roce 1916 - viz odkaz v článku o Edvardu Valentovi. Další výklad hovoří o podobě egyptské královny Kleopatry. [3] Tento trakt je zastřešen sedlovou střechou s vikýřovými okny.[6]

Vstupní část interiéru tvoří rozlehlá dvoupodlažní hala, v níž upoutá tepaný kryt krbu zdobený geometrickým vzorem a masivní dřevem obložené schodiště s vestavěným mobiliářem. V přilehlých místnostech byla využita kombinace různých výškových úrovní v jednom podlaží. Jednotný styl interiéru dotváří štuková výzdoba, autorský mobiliář, okenní vitráže a kovové komponenty s geometrickým dekorem.[2]

Z Erbenovy ulice je v přízemí postranního průčelí boční vstup do domu a šestice oken pravoúhlého tvaru. V patře jsou tři prosklené arkýře v anglickém stylu (bay-windows), mezi nimi široké okno zimní zahrady. Na místě bývalé terasy v zadní části domu se nachází garážový trakt postavený v roce 1947. [1]

Reference

  1. ↑ a b Památkový katalog - 1000139231 - rodinný dům dr. Františka Kovaříka. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b CHYTIL, Miroslav (editor); KVAPILOVÁ NOVÁKOVÁ, Michaela. Slavné stavby Prostějova. 1.. vyd. Praha: Foibos, 2009. ISBN 978-80-87073-21-6. Kapitola Vila Františka Kováříka, s. 142–145. 
  3. ↑ a b c KAŠPAR, Martin. Uměleckohistorický průzkum dvou rodinných domů architekta Emila Králíka v Prostějově. Brno, 2008 [cit. 2019-11-06]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Aleš Filip. Dostupné online.
  4. ↑ MASAŘÍKOVÁ, Hana. Majitelé vily Františka Kováříka dali správci výpověď. Utichne v ní opět život?. www.denik.cz. 2014-02-13. Dostupné online [cit. 2019-05-01]. 
  5. ↑ ZAORAL, Martin. Chátrající Kováříkova vila na náměstí Padlých hrdinů se opravy nedočká. www.vecernikpv.cz [online]. [cit. 2023-01-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ KUČEROVÁ, Michaela. Secesní architektura v Prostějově [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2015 [cit. 2019-10-10]. S. 50–53. Dostupné online. 

Literatura

  • CHYTIL, Miroslav (editor); KVAPILOVÁ NOVÁKOVÁ, Michaela. Slavné vily Prostějova. 1.. vyd. Praha: Foibos, 2009. ISBN 978-80-87073-21-6. 
  • ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století - Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění, 2002. ISBN 80-85227-49-5. S. 581–583. 
  • SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska 3 O/P. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 928–929. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“