Vila Františka Nušla
Vila Františka Nušla | |
---|---|
Vila Pod Habrovou 14 | |
Základní informace | |
Sloh | funkcionalismus |
Architekt | Alois Houba |
Výstavba | 1929 |
Stavebník | František Nušl, Jiřina Nušlová |
Poloha | |
Adresa | Pod Habrovou 153/14, Praha 5 - Hlubočepy, Česko |
Ulice | Pod Habrovou |
Souřadnice | 50°2′4″ s. š., 14°23′46,1″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vila Františka Nušla je rodinný dům, který stojí v Praze 5-Hlubočepích ve vilové čtvrti Barrandov v ulici Pod Habrovou. Je prvním domem postaveným na Barrandově.
Historie
Vila pro manžele Nušlovy byla postavena jako první barrandovská vila. Nušlovi se tak stali prvními obyvateli vilové kolonie Barrandov a jejich dcera Eva se zde narodila jako první dítě.
František Nušl se narodil v Hradci Králové. Jeho otcem byl prof. František Nušl, zakladatel moderní české astronomie, a mladším bratrem sochař, restaurátor a šperkař Jan Nušl.[pozn. 1] Roku 1904 se s rodiči přestěhoval do Prahy, kde se v Junáku seznámil s Karlem a Augustinem Šulcovými a stejné přátelství jej pojilo také s bratry Havlovými. Po skončení 1. světové války začal studovat na ČVUT, ale studium na čas přerušil. Počátkem 20. let pracoval v radlickém závodě firmy Automontage Josef Janatka, Smíchov, která vyráběla v letech 1921-1929 motocykly Itar/mj. licenční Walter 706 cm³ jako Itar 710 a později vlastní Itar 750 cm³. Potom pracoval s bratry Šulcovými v jejich firmě na dovoz anglických motocyklů BSA (Birmingham Small Arms Company). Po dokončení studií od počátku 30. let 20. století přešel do A.S. Walter, továrna na automobily a letecké motory v Praze XVII Jinonicích. Od ledna 1934 zde vykonával funkci šéfinženýra.[1] Pro firmu podnikal zahraniční cesty i po skončení 2. světové války. Po II. světové válce přešla továrna Walter do vlastnictví státu znárodněním. Od 19. července 1945 po výnosu ministerstva průmyslu vedla továrnu národní správa, jejímž členem byl i ing. František Nušl.[2] Po znárodnění (říjen 1945) a po vzniku Leteckých závodů n.p., závod 01 Jinonice k 1. červnu 1946 byl ing. Nušl technickým vedoucím závodu. Po roce 1948 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 20 let, propuštěn po 7,5 letech.[3]
Popis
Vila je postavena v severním svahu Habrové. Jednoduše řešená funkcionalistická stavba je třípatrová s plochou střechou. Je tvořená průnikem několika kubických hmot. Z uličního průčelí vystupuje asymetricky umístěný schodišťový rizalit. Jeho čelní stěna se širokým vertikálním oknem ze sklobetonu je ve spodní části ukončena betonovou markýzou, která chrání hlavní domovní vchod. Na západní straně v patře je terasa s plně vyzděným zábradlím. Balkon v patře ve východním průčelí má elegantní tyčové zábradlí. Přízemní terasa je přístupná ze zahrady úzkým kamenným schodištěm a ze severu je chráněná kamennou zdí.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Jan Nušl je autorem plastiky trilobita, kterou ve formě zlatého odznáčku dostal od ing. Havla každý nový obyvatel Barrandova. Ve 30. letech 20. století také často spolupracoval s architektem Vladimírem Grégrem.
Reference
- ↑ Jmenování v továrně Walter. Letectví. Leden 1934, roč. 14. (1934), čís. 1, s. 44. Dostupné online.
- ↑ Národní správa továrny A.S. Walter. Rudé právo. 22.8.1945, roč. 1945, čís. 89, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Vila manželů Nušlových. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 7. března 2019. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online.
Literatura
- DOLEJSKÁ, Pavlína et al. Slavné stavby Prahy 5. Barrandov. Praha: Foibos Books s.r.o., 2018. 186 s. ISBN 978-80-88258-11-7. S. 52–53.
- VILINSKIJ, Valerij Sergejevič. Pražský adresář 1937-1938. I. - III. díl. Praha: Státní tiskárna, 1937. 28, 1685, 83 s. Dostupné online. S. 983 (Nusl).
- VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Díl 5. Velká Praha. První část, A-l.. Praha: Academia, 2012. 1077 s. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 407.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Pod Habrovou 153 na Wikimedia Commons
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č. 65. Městská knihovna v Praze.
- Pod Habrovou 14/153. In: Barrandov 1928. Pavel Nejedlý, Ing. Zdeněk Černovský, Ph.D. 2000-2019.
- Vila manželů Nušlových. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 7. března 2019.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Pod Habrovou 153/14, Praha 5-Hlubočepy