Vila Friedricha Petschka
| Vila Friedricha Petschka | |
|---|---|
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 vstupní průčelí vily | |
| Účel stavby | |
Velvyslanectví Ruské federace | |
| Základní informace | |
| Sloh | novobarokní |
| Architekt | Max Spielmann |
| Výstavba | 1927 - 1930 |
| Stavebník | Friedrich Petschek |
| Další majitelé | Georg Popper (bankéř) |
| Současný majitel | Ruská federace |
| Poloha | |
| Adresa | náměstí Borise Němcova 19/1, Bubeneč, Praha 6,  Česko |
| Ulice | náměstí Borise Němcova |
| Souřadnice | 50°6′13,55″ s. š., 14°24′49,68″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Friedricha Petschka je reprezentační vila postavená ve 20. letech 20. století v Praze-Bubenči ve slohu inspirovaném francouzským klasicizujícím barokem. Stavebníkem vily byl Friedrich Petschek, člen úspěšné bankéřské rodiny Petschků, která roku 1920 založila bankovní dům Petschek a spol. Od roku 1945 ve vile sídlilo Velvyslanectví Sovětského svazu, poté Velvyslanectví Ruské federace.
Historie
Bývalá rezidence Friedricha Petschka se nachází na náměstí Borise Němcova (dříve Pod Kaštany) jižně od Královské Obory. Pozemek původní viniční usedlosti Miseronka koupil Friedrich Petschek (1890–1940) ve 20. letech 20. století a nechal zde postavit vilu navrženou architektem Maxem Spielmannem a vystavěnou stavitelem Matějem Blechou. Již v roce 1927 však vilu přenechal jinému významnému bankéři Georgu Popperovi[1][pozn. 1] a od 18. února 1931 bydlel ve vile čp. 473 Pod Kaštany 19 (Blochova vila).[2] Odtud roku 1938 před nástupem nacismu emigroval, zemřel o dva roky později v Buenos Aires v Argentině.
Po roce 1938
Rodina Popperova zde žila až do roku 1938, kdy emigrovala do Londýna. Po skončení války prezident Eduard Beneš rozhodl dekretem darovat rozsáhlou nemovitost včetně vybavení vily Sovětskému svazu.[3]
O nemovitost byl mezi rodinou Popperových a Českou republikou veden soudní spor.[3]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Podle seznamu nemovitého majetku rodiny Petschků a Gellertů vypracovaného pravděpodobně po skončení druhé světové války byl majitelem vily stále Friedrich Petschek.
Reference
- ↑ Helena Krejčová, Mario Vlček: Výkupné za život. V Šenově u Ostravy: Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války. Praha, nakladatelství Tilia, 2009, S. 341, 343. [Dále jen Krejčová]
- ↑ "Krejčová", s. 334.
- ↑ a b Urlich, Petr, ed. a Popelová, Lenka. Slavné stavby Prahy 6. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos a Foibos books ve spolupráci s Městskou částí Praha 6, 2009. 299 s. Slavné stavby. ISBN 978-80-87073-14-8. Kapitola 11: Vila Bedřicha Petschka. S. 49–50.
Literatura
- URLICH, Petr et al. Slavné vily Prahy 6 - Bubeneč. Praha: Foibos, 2017. 278 stran. Slavné vily. ISBN 978-80-87073-99-5. Kapitola: 54/ Vila Bedřicha Petschka, Petr Urlich. S. 215-216.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Friedricha Petschka na Wikimedia Commons - Friedrich Petschek na geni.com/people
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.30. Městská knihovna v Praze.
- Lidovky.cz: Noblesa i útulnost. Zajímavý příběh Petschkovy vily.
- Česká televize. Z metropole. Na cizím území: Ruská ambasáda. 6. srpna 2011. (ivysílání)
- Česká televize: Beneš vzal vilu Popperovým a dal ji Sovětům. Na odškodné rodina stále čeká. 08.03.2015.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Bubeneč, náměstí Pod kaštany, Pečkova vila (velvyslanectví Ruské federace).