Vila Hynka Pelce
| Vila Hynka Pelce | |
|---|---|
.jpg) Vila Filmařská 4 | |
| Základní informace | |
| Sloh | lidová architektura |
| Architekt | Vladimír Grégr |
| Výstavba | 1935 |
| Stavebník | Hynek Pelc, Ludmila Pelcová |
| Poloha | |
| Adresa | Filmařská 337/4, Praha 5 - Hlubočepy,  Česko |
| Ulice | Filmařská |
| Souřadnice | 50°1′53,8″ s. š., 14°23′39,8″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Hynka Pelce je rodinný dům, který stojí v Praze 5-Hlubočepích ve vilové čtvrti Barrandov v ulici Filmařská.
Historie
Vilu postavenou pro dr. Hynka Pelce a jeho manželku Ludmilu v letech 1934—1935 navrhl architekt Vladimír Grégr.[1]
Prof. MUDr. Hynek Pelc byl profesor na Karlově univerzitě a ředitel Státního zdravotního ústavu. Jako člen odboje byl za druhé Heydrichiády 13. června 1942[2] zatčen a popraven 2. července 1942, v předvečer konce stanného práva.
Popis
Dům ve svahu je postaven ve stylu lidové architektury (vernakulární, tradiční) s hrázděným zdivem. Okna jsou velká a bohatě členěná. Pokryt je sedlovými střechami; střecha v jižním směru má výrazný štít. Prostor mezi příčným a podélným křídlem je dostavěn a využit jako terasa.[1]
- Plastiky
U vstupu z ulice je socha nahé dívky v nadživotní velikosti „Eva“ od sochaře Josefa Pekárka (kopie sochy Vltava na Dětském ostrově). Socha nahého muže je umístěna na přístupovém schodišti, další sochy jsou rozmístěny po ploše zahrady.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Vila Pelc. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 2. května 2019. [cit. 2019-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Pelc Hynek. In: Medvik – Medicínská virtuální knihovna. Národní lékařská knihovna. [cit. 2019-07-27]. Dostupné online.
Literatura
- SOSNOVÁ, Eva. Vladimír Grégr a architektura mezi dvěma světovými válkami v ČSR. , 2009 [cit. 2019-03-31]. Diplomová práce. Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc. Dostupné online.
- VILINSKIJ, Valerij Sergejevič. Pražský adresář 1937-1938. I. - III. díl. Praha: Státní tiskárna, 1937. 28, 1685, 83 s. Dostupné online. S. 1029.
- VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Díl 5. Velká Praha. První část, A-l.. Praha: Academia, 2012. 1077 s. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 415.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Pelc na Wikimedia Commons - Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č. 65. Městská knihovna v Praze.
- Filmařská 4/337. In: Barrandov 1928. Pavel Nejedlý, Ing. Zdeněk Černovský, Ph.D. 2000-2019.
- Vila Pelc. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 2. května 2019.
- Příběhy barrandovských domů. In: Barrandov.org - Spolek na ochranu (starého) Barrandova.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“