Vila Jana Náhlovského
| Městská knihovna | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance |
| Architekt | František Hellmann |
| Výstavba | 1888 |
| Poloha | |
| Adresa | Pražské Předměstí,  Česko |
| Ulice | Vojtěcha Probošta |
| Souřadnice | 50°21′13,68″ s. š., 15°55′1,67″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 10230/6-5781 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Jana Náhlovského je neorenesanční vila situovaná v centru Jaroměře, na okraji Masarykových sadů. V objektu od roku 1949 sídlí městská knihovna.[1] V roce 1994 byla Ministerstvem kultury České republiky prohlášena kulturní památkou České republiky.[2][3] Vila je součástí městské památkové zóny města Jaroměř.[4]
Historie
Vilu si nechal v roce 1888 postavit právník[1] (mlynář[5]) Jan Náhlovský. Architektonický návrh pochází zřejmě od Františka Hellmanna. S určitostí to říci nelze, Hellmann totiž stavitelské zkoušky složil až v roce 1896 a v době stavby vily byl pouhým zednickým mistrem, ale na základě porovnání s jeho dalšími realizacemi (např. Adalbertinum v Hradci Králové) to lze předpokládat.[6]
Po smrti Jana Náhlovského dům zdědil Jan Náhlovský mladší, statistik a publicista.[1] Ten zároveň vlastnil vilu v Praze.[7]
Od roku 1949 v budově sídlí městská knihovna.[1] Od roku 1994 je budova kulturní památkou.[5]
Architektura
Vila je situována na jihozápadním okraji městské památkové zóny a původně uzavírala areál Náhlovského mlýna.[5] Čerpá inspiraci z italské renesance.[1] Hlavní průčelí je symetrické, s dvojicí nárožních rizalitů s tympanony. Okna jsou vsazena v šambránách zdobených balustrádami a doplněna trojúhelníkovými a obloukovými suprafenestrami. Valbová střecha je nízká, krytá nakoso položenými eternitovými šablonami, komíny jsou z režného zdiva ukončeny s římsou a betonovou krycí deskou. Světlík je ukončen bohatě dekorovanou mříží.[1] Nápadná je růžovo-okrová omítka s bílými prvky.[5] Vnitřní dispozice vily je rozvinuta kolem centrální, světlíkem prosvětlované haly, na niž navazují dvě symetricky uspořádané obytná křídla.[1]
Reference
- ↑ a b c d e f g SlavneVily.cz [online]. [cit. 2021-04-27]. Dostupné online.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. Rozhodnutí o prohlášení KP. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-04-28]. Identifikátor záznamu 121855 : Vila - Městská knihovna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-04-28]. Identifikátor záznamu 084526 : Jaroměř. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 2014 (Pk)
- ↑ a b c d vila - Městská knihovna - Památkový Katalog [online]. [cit. 2021-04-27]. Dostupné online.
- ↑ POTŮČEK, Jakub. Jaroměřská vila právníka Náhlovského zpestřila anglický park. Novinky.cz [online]. [cit. 2021-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Sama v hlavním městě. Jediná Jurkovičova stavba v Praze oslaví 110 let. iDNES.cz [online]. 2017-11-11 [cit. 2021-04-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Městská knihovna na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“