Vila Jindřicha Vojáčka

Vila Jindřicha Vojáčka
Základní informace
Sloh	funkcionalismus
Architekt	Antonín Hloušek
Výstavba	1930
Zánik	říjen 2016
Stavebník	JUDr. Jindřich Vojáček, Josefa Vojáčková
Poloha
Adresa	Skalní 162/21, Praha 5 - Hlubočepy, Česko Česko
Ulice	Skalní
Souřadnice	50°2′10,2″ s. š., 14°24′1,2″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Jindřicha Vojáčka je zaniklá vila v Praze 5-Hlubočepích v lokalitě vilové čtvrti Barrandov. Stála v ulici Skalní čp.162/21, na skále nad křižovatkou ulic Barrandovská a K Barrandovu. Roku 2007 vyhořela a v říjnu 2016 byla zbořena. Chybně je nazývána vilou sochaře Václava Prokopa, který vlastnil sousední dům ve Skalní 19.^[1]

Dům byl postaven roku 1930 v první etapě výstavby vilové čtvrti pro Jindřicha Vojáčka (1888^[2]–1945) a jeho ženu Josefu (*1888^[2]). Roku 1937 je jejím jediným majitelem uváděn JUDr. Jindřich Vojáček, vrchní rada Československých drah.^[1][3]

Roku 2006 zde natáčel režisér Jan Hřebejk film Kráska v nesnázích.^[1][4]

Dům byl ve vlastnictví státu a ten jej prodal soukromému investorovi. V prázdné vile vypukl 20. října 2007 po 13. hodině požár, podle vyšetřovatelů založený úmyslně - našlo se jeho několik ohnisek. V říjnu 2016 proběhla demolice vily a na jejím místě je plánována stavba čtyř viladomů.^[1][5][6]

Majitel vily JUDr. Jindřich Vojáček, vrchní rada Československých drah a hudební skladatel, vystudoval reálné gymnázium na Smíchově a práva na Karlově universitě. Jeho první skladby pocházely ještě z dob studií. Soukromé hudební vzdělání a roční pobyt na konzervatoři v Ženevě u J. Laubera v něm rozvinuly pohotovou techniku a smysl pro zvuk, což se uplatnilo v jeho orchestrálních skladbách. Většina z jeho prací byla provedena, například Česká filharmonie uvedla Jarní a Podzimní píseň a Národní divadlo operu Jasice.^[7] Dr. Vojáček padl během Pražského povstání v květnu 1945.^[1]

Stavba na půdorysu písmene L měla jedno podzemní a tři nadzemní podlaží. Dům se skládal z jednotlivých kubusů, měl vystupující arkýře na vrcholu zakončené zábradlím připomínajícím balustrádu. Okna byla pravoúhlá nebo půlkruhově ukončená, většina z nich měla svisle členěné nadsvětlíky. Patra propojovalo točité schodiště vedené z haly v přízemí. S halou byla spojena jídelna se zimní zahradou, kuchyň a pokoj pro služku. V prvním patře vedl z haly vchod do obytného pokoje, z něj pak vstupy zvlášť do pánské a dámské ložnice s terasou. První patro doplňovala lázeň, šatna a další pokoj pro služku. Druhé patro mělo pouze dva pokoje a velkou terasu. Podzemí domu bylo technické - obsahovalo kotelnu, prádelnu a sklep.^[1]

• BIDLAS, Vladimír - Rodinná kronika aneb něco o tom, co bylo dříve a co potom. 341 s. (Součástí je Sborník S[polku] A[kademikové] S[míchovští] : 1894-1934 : Na oslavu čtyřicetiletého trvání). Strojopis. Bibliografie dějin Českých zemí. Historický ústav AV ČR, 1999. S. 127. Dostupné online.
• DOLEJSKÁ, Pavlína et al. Slavné stavby Prahy 5. Barrandov. Praha: Foibos Books s.r.o., 2018. 186 s. ISBN 978-80-88258-11-7. S. 89. 

• Vilová kolonie na Barrandově

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila paní Vojáčkové na Wikimedia Commons
• Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), listy č. 65 a 56. Městská knihovna v Praze.
• Skalní 21/162. Barrandov 1928. Pavel Nejedlý, Ing. Zdeněk Černovský, Ph.D. 2000-2019.
• Vila paní Vojáčkové. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Radomír Kočí, Petr Zeman, 8.4.2019.
• Prokopova vila. In: Druhá Praha. Jiří Kalina, Kateřina Sloupová, 26.2.2018. [cit. 2019-03-20]. Fotografie.