Vila Karla Hoffmanna
Vila Karla Hoffmanna | |
---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 vila v ulici Lopatecká | |
Základní informace | |
Sloh | klasicismus |
Architekt | Eduard Hnilička |
Výstavba | 1926 |
Stavebník | Karel Hoffmann, Ing. Ivan Šetlík |
Další majitelé | Jiří Šetlík |
Poloha | |
Adresa | Lopatecká 204/7 (Hoffmannova 204/4), Praha 4 - Podolí, Česko |
Ulice | Lopatecká |
Souřadnice | 50°3′17,09″ s. š., 14°25′28,96″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 104554 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vila Karla Hoffmanna je rodinná vila v Praze 4-Podolí v ulici Lopatecká. Od 7. listopadu 2011 je společně se zahradou chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Vila ve stylu klasicizující moderny byla postavena v letech 1924–1926 podle návrhu architekta Eduarda Hniličky pro houslistu Karla Hoffmanna, primária Českého kvarteta, a jeho zetě Ing. Ivana Šetlíka, zakladatele Spojených farmaceutických závodů.[1][2][3]
- Po roce 1989
Na jaře roku 2009 podal nový majitel žádost o povolení k demolici; toto bylo zamítnuto. Od roku 2011 je vila památkově chráněná a roku 2018 prošla rekonstrukcí.[3]
Popis
Třípodlažní dům má členitý půdorys přibližně ve tvaru písmene „L“. Na jižní straně z něj vystupuje půlkruhový rizalit, na západní mělký rizalit a na severovýchodní protáhlý vstupní koridor. Střecha vily je valbová, krytá šedým eternitem. Fasáda je růžovo-červená, bílé jsou vystupující architektonické prvky.[1] Dochovány zůstaly původní dveře, okna, keramické vypínače, otopná tělesa nebo zábradlí schodiště.[1]
Ve třech podlažích jsou v interiérech obytné a provozní místnosti, čtvrté podlaží je podkrovní. V severovýchodní části domu je dřevěné schodiště prostupující všemi patry, druhé schodiště mezi 1. a 2. nadzemním podlažím je situováno v severní části domu a vede do hudebního salonu.[1]
Vila je obklopena rozsáhlou zahradou ohraničenou původním oplocením při ulici Lopatecká. Oplocení tvoří opěrná zeď s podezdívkou vystupující nad terén a železobetonové sloupky s výplněmi polí z kovových profilů. V zahradě západně od vily je novodobý bazén.[1]
- České kvarteto
Projekt vily zahrnoval prostor pro zkoušky Českého kvarteta. Hudební salon zasahoval na jihu do oválného rizalitu a otvíral se až k severnímu schodišti.[1][3] Kvartetu zřídila dcera prof. Hoffmanna paní Dagmar Šetlíková v domě improvizované a neoficiální muzeum, které po roce 1964 předala Národnímu muzeu.[3]
- Pamětní deska
Na čelní stranu domu byla roku 1974 umístěna bronzová pamětní deska s reliéfní podobiznou a textem:
„V tomto domě žil a pracoval od roku 1920 do své smrti houslový virtuos, profesor pražské konservatoře, primárius českého kvarteta Karel Hoffmann „1872-1936“.[4]
Její autorkou je sochařka Vlasta Prachatická, architektonické ztvárnění navrhl prof. Stanislav Kolíbal.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g Hoffmannova vila. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000001586, rejstříkové číslo ÚSKP 104554. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online
- ↑ Doc. PhDr., CSc. Jiří Šetlík. In: Paměť národa. Osudy umělců v komunistickém Československu. 15.04.2015. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Hoffmannova vila. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 24. srpna 2018. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
- ↑ HOFFMANN Karel – Na domě čp.204 v Lopatecké ulici 7 v Praze 4-Podolí. In: Pamětní desky v Praze. Václav Bártík, 17. 2. 2011. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
Literatura
- OPLATKOVÁ, Anna, ŠTEFANCOVÁ, Dagmar. Hoffmannova vila, nová kulturní památka v Praze 4 Podolí, Lopatecká 7. Pár slov k architektu Eduardu Hniličkovi. Karel Hoffmann a České kvarteto. In. Věstník Za starou Prahu. Ročník LI. (XII.), číslo 3/2011, s. 22-26. pdf. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hoffmannova vila na Wikimedia Commons
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č. 57. Městská knihovna v Praze
- Slavná Hoffmannova vila v Podolí se bourat nebude. Praha.eu, 20. října 2011, Adolf Lacina.
- Nenápadné klenoty s happy endem. Česká televize. ČT24-Kultura. 6.5.2012. Gabriel Urbánek.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: