Vila Karla Kaisera
Vila Karla Kaisera | |
---|---|
Vila Karla Kaisera | |
Základní informace | |
Sloh | novorenesance |
Architekti | Josef Arnold, Josef Jelinek |
Výstavba | 1860 |
Přestavba | 1897–1898 |
Poloha | |
Adresa | Černopolní 231/39, Brno-sever, Brno, Česko |
Ulice | Černopolní |
Souřadnice | 49°12′22,4″ s. š., 16°37′1,25″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 48564/7-7880 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Novorenesanční vila Karla Kaisera stojí v blízkosti vily Tugendhat na ulici Černopolní v Brně. Postavena byla architektem Josefem Arnoldem roku 1860.[1]
Dům byl vůbec první vilou zdejší vilové čtvrti v Černých Polích. V dalších letech byly nedaleko ní, v zahradách nad nynější ulici Drobného, postaveny rovněž podle Arnoldových plánů další vily: vlastní stavitelova, Giskrova a již zbořená Adamčikova.[2][3]
Karel Kaiser měl dům ve vlastnictví pouhých čtrnáct let. Vila pak střídala různé majitele, z nichž byl nejvýznamnější poslanec Moravského zemského sněmu a stavitel Josef Jelinek, který dům v letech 1897–1898 významně rozšířil, přestavěl a doplnil o schodišťovou věž.[4]
Popis
Novorenesanční vila má charakter zámečku s nárožní věžičkou. Budova stojí na umělé terase lužáneckých zahrad. Současnou podobu nabyla vila roku 1898.
Celá stavba je v dispozici i průčelí symetricky komponovaná (vyjma přistavěné věžičky). Vila má tři trakty a jedno patro. Přízemí obsahuje čtyři velké pokoje a kuchyň. Do patra domu jsou umístěny ve všech traktech ložnice, z nichž je výhled na okolní zahrady. Schodiště bylo umístěno v severovýchodní části budovy. Postranní trakty byly v přízemí prolomeny sdruženými okny, střední trakt měl verandu s dřevěným loubím v romantizujícím dekoru se vstupem do zahrady.[5]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-16]. Identifikátor záznamu 161566 : vila Karla Kaisera. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar. Arnoldova vila nad Lužánkami. Mateřská škola na Drobného ulici č. 26 (č.p. 299) v Brně. K první vilové kolonii v Brně. Stavebněhistorická dokumentace [online]. Tugendhat.eu, 2009-10 [cit. 2021-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-15.
- ↑ ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar. Arnoldova vila nad Lužánkami. K první vilové kolonii v Brně. In: Jana Čermáková, Radana Červená, Hana Jordánková, Irena Loskotová, Jitka Šibíčková. A vůbec… Utajený sborník Mileně Flodrové k 75. narozeninám. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-86736-18-1. S. 394–427.
- ↑ Stavitel Kaiserovy vily si na ní spravil svou pověst. Brněnský deník [online]. 2013-10-26 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
- ↑ ČERNOUŠKOVA, Dagmar. Arnoldova vila nad Lužánkami [online]. Vila Tugendhat, Muzeum města Brna, říjen 2009 [cit. 2019-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-15.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Ben Skála, Benfoto, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: