Vila Ladislava Jerieho

Vila Ladislava Jerieho
v Ostravici
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
ArchitektKarel Kotas
Výstavba19291930 a 1934
Materiálrežné zdivo
Poloha
AdresaOstravice (okres Frýdek-Místek), ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky103491 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Ladislava Jerieho v Ostravici čp. 832 se nachází v okrese Frýdek-Místek. Je prohlášena kulturní památkou ČR.[1]

Historie

Vila pro generálního ředitele Severní dráhy Ferdinandovy Ladislava Jerieho (1878–1969) byla projektována architektem Karlem Kotasem (1894–1973)[2] v roce 1929. Vlastní realizace proběhla ve dvou etapách. Základní podoba jednopatrové stavby byla postavena v letech 1929–1930. Jelikož postupem doby byly na využití vily kladeny vyšší nároky, přestala brzy vyhovovat. V roce 1934 byla rozšířena opět Karlem Kotasem. Vila byla pomocí teras propojena s exteriérem, který tvořila parková zahrada sbírkového charakteru doplněná ovocným sadem. V roce 1937 byl v severní části vybudován plavecký bazén a zahradní altán, který byl necitlivě přestavěn v osmdesátých letech 20. století.[3] [4]

Vila se stala významným společenským a odpočinkovým místem v Ostravici. Mezi návštěvníky patřili významní i začínající výtvarníci a další významné osobnosti společenského života (malíř Václav Špála, Karel Dvořák, Jan Lauda, Josef Šíma). Mezi pravidelné návštěvníky patřil i architekt Karel Kotas. Mnozí umělci dotvářeli jak interiér tak i exteriér vily. Např. sochař Jan Bauch vytvořil bronzový reliéf Ruka s kahanem (1939) nebo vitráže (1935), které se nacházejí v pracovně či na schodišti. V exteriéru byly dívčí akty Sen od sochaře Karla Dvořáka a Eva od sochaře Jana Laudy (1896–1959). Z dochovaných plastik je socha Sedící dívka od Elvíry Tůmové.[3] Dne 23. července 1934 se konala ve vile 255. schůze Rotary Clubu, Ladislav Jerie byl zakládajícím členem klubu v roce 1929.[5]

Po ukončení druhé světové války a zvláště po roce 1948 se rodina Jeriových potýkala s nedostatkem prostředků, které byly nutné na údržbu vily. V letech 1961 až 1964 byly některé plastiky prodány do sbírek Galerie výtvarného umění v Ostravě. Po smrti Ladislava Jerieho v roce 1969 byla vila prodána Ostravským vodárnám a kanalizacím, které objekt využívaly k rekreačním účelům.[3][4]

V roce 2009 byla vila se zahradou a sadem včetně ochranných zídek, bazénem a okrasným jezírkem, sochou Sedící dívka prohlášena kulturní památkou České republiky.[6]

Architektura

Jednopatrová stavba z režného zdiva na nepravidelném půdorysu s vyloženými terasami, v druhé fázi výstavby byly použité funkcionalistické prvky. Stavba krytá valbovou střechou, původní pálené tašky byly nahrazeny měděným plechem. Fasády na jižní straně, východní a rizalitu východní strany jsou v přízemí prolomena třídílná okna. Na pravé straně východního průčelí vystupuje rizalit krytý valbovou střechou. okna v patrech mají okenice v přízemí rolety. Většina oken je rámována plochými šambránami. Terasy jsou přistavěny k jihozápadnímu nároží a k jihovýchodní straně domu. Vchod do vily se nachází na severní straně.[7]

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-02-28]. Identifikátor záznamu 1087010073 : rekreační dům Ladislava Jerieho. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. KOTAS Karel. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2018-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-03. 
  3. a b c GORYCZKOVÁ, Naďa,, et al. Slavné vily Moravskoslezského kraje. 1. vyd. v jazyce českém. vyd. Praha: Foibos, 2008. 197 s. ISBN 9788087073094. OCLC 294938629 S. 91–94. 
  4. a b Architekt Karel Kotas postavil jedno z nejhonosnějších sídel v Ostravici. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-28]. 
  5. Goryczková, Naďa ... cd., s. 93
  6. Památkový katalog - rekreační dům Ladislava Jerieho. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-03-02]. [http://pamatkovykatalog.cz/?legalState=87010073&sequence=1&mode=parametric&isProtected=1&catalogNumber=1087010073&addedSince=
    • -*-*&addedTill=
    • -*-*&revokedSince=
    • -*-*&revokedTill=
    • -*-*&action=legalState&presenter=LegalStatesResults Dostupné online]. 
  7. ULBRICHOVÁ, Petra. Detail dokumentu - G0135884. S. 1 až 8. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-02-28]. S. 1 až 8. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“