Vila Ludvíka Hilgerta
| Vila Ludvíka Hilgerta | |
|---|---|
 dvojvila v ulici U dubu | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekt | Ludvík Hilgert |
| Výstavba | 1929 |
| Přestavba | 1939 |
| Stavebník | Ludvík Hilgert |
| Poloha | |
| Adresa | U dubu 470/26, Praha 4 - Braník,  Česko |
| Ulice | U dubu |
| Souřadnice | 50°2′31,15″ s. š., 14°25′8,72″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 47349/1-2152 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Ludvíka Hilgerta je část rodinné dvojvily v Praze 4-Braníku. Od 28. května 1991 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1][2]
Historie
Funkcionalistická rodinná dvojvila z roku 1929 je tvořena dvěma zrcadlově navrženými objekty od architekta Ludvíka Hilgerta. Hilgert byl zároveň stavebníkem části dvojdomu s č.p. 470, druhá část (č.p. 469) patřila akademickému sochaři Josefu Kotyzovi.[1]
Popis
Dvojvila je dvoupodlažní, částečně podsklepená a má nízkou sedlovou střechu. Obě části jsou samostatné s vlastním vstupem. Obytné pokoje osvětlují velká dělená okna, prostory zázemí (WC, koupelna, spíž, komora) mají okna úzká a orientovaná v horizontální i vertikální poloze.[1]
V uliční fasádě obě poloviny vizuálně spojuje mělký prosklený arkýř obdélného tvaru s omítanými parapety i nadokenní římsou tvořený z jednotlivých tabulek ve třech řadách. Tento arkýř prosvětluje hlavní schodiště obou domů a zároveň tvoří ochranu ustoupenému zádveří hlavního vstupu s dvojicí dveří. Oba objekty odděluje středový pilíř, který dosahuje do výšky první řady tabulek arkýře v úrovni 2. nadzemního podlaží.[1]
Jednoduchá fasáda je nečleněná a omítaná, s minimálním počtem okenních otvorů, doplněná plochami režného zdiva v průčelí. Z režného zdiva je plocha nad arkýřem s dvojicí horizontálních oken. Zahradní fasáda měla původně po obou stranách mírně předstoupený jednopodlažní kubus ukončený terasou, která ustupovala do nitra půdorysu objektu. Boční fasády domu jsou jednoduché, s mělkým rizalitem a bočním vstupem do přilehlých částí obou domů.[1]
Roku 1939 Hilgert rozšířil ve své polovině prostor v 1. patře na úkor části terasy, která zůstala na fasádě zachována v podobě balkonu.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Vila čp. 470. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000001890_0001, rejstříkové číslo ÚSKP 47349/1-2152. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online
- ↑ Dvojdům Braník. In: Prostor - architektura, interiér, design. Významní architekti: Ludvík Hilbert. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online Archivováno 29. 4. 2016 na Wayback Machine..
Literatura
- VLČEK, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vydání první. Praha: Academia, 2012-2017. 3 svazky. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 44
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu U dubu 26 na Wikimedia Commons - Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č. 57. Městská knihovna v Praze
- Ludvík Hilgert Archivováno 17. 5. 2021 na Wayback Machine. na Arch-pavouk
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Sandwort, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: