Vila Lumiérů 41

Vila Lumiérů 41
výstavní vila č. 2
výstavní vila č. 2
Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektMax Urban
Výstavba1932
StavebníkMiloš Havel
Poloha
AdresaLumiérů 181/41, Praha 5 - Hlubočepy, ČeskoČesko Česko
UliceLumiérů
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Lumiérů 41 (výstavní vila č. 2) je rodinný dům, který stojí v Praze 5 Hlubočepích ve vilové čtvrti Barrandov v ulici Lumiérů na křižovatce s ulicí Barrandovská.

Historie

Dům postavený v letech 1931–1932 pro investora Miloše Havla navrhl architekt Max Urban. Stavbu provedla firma Ing. Brázdil a Dr. Ješ.[1]

Funkcionalistická vila stojící na exponovaném místě propagovala komfortní bydlení na Barrandově stejně jako výstavní vila č. 1 v Barrandovské ulici. Součástí domu bylo i jeho částečné zařízení. K prodeji došlo roku 1938.[1]

Po roce 1948

Vila sloužila jako mateřská škola. Po roce 1970 prošla stavebními úpravami, při kterých byla garáž v přízemí zrušena a garážový vjezd nahrazen oknem. Prosklení zimní zahrady (součást hlavní haly) bylo odstraněno a také nahrazeno oknem. Další okno v patře bylo zazděno.

Popis

Vila stojí v prudkém svahu; ve směru do ulice je dvoupodlažní, na straně svahu třípodlažní. Nad vchodem do domu je oble vysunutá terasa, ze severního průčelí v místě schodiště vystupuje rizalit s vertikálním oknem. Omítku má vila drsnou a šedivou. Jako stavební materiál byl pro obvodové zdivo, vnitřní nosné zdivo i příčky použit lindbeton. Dveře měly ocelové zárubně, terasy oplechované podlahy.[1]

Vnitřní dispozice původně obsahovala v přízemí velký obývací pokoj a menší jídelnu, v patře tři pokoje s příslušenstvím.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d Výstavní vila č. 2, Barrandov. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 7. března 2019. [cit. 2019-08-11]. Dostupné online.

Literatura

  • DOLEJSKÁ, Pavlína et al. Slavné stavby Prahy 5. Barrandov. Praha: Foibos Books s.r.o., 2018. 186 s. ISBN 978-80-88258-11-7. S. 34–35. 
  • LUKEŠ, Zdeněk. Praha moderní. Díl II.. Praha, Litomyšl: Paseka, 2013. 305 s. ISBN 978-80-7432-350-8. S. 121. 
  • VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Díl 5. Velká Praha. První část, A-l.. Praha: Academia, 2012. 1077 s. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 410–411. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Lumiérů 41 (03).jpg
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Lumiérů 181/41, Praha 5-Hlubočepy. Výstavní vila č. 2.