Vila Miloše Havla

Vila Miloše Havla
Základní informace
ArchitektiVladimír Grégr a Karel Škvor
Současný majitelEPMAS, a.s.
Poloha
AdresaBarrandovská 444/17, Praha 5, Hlubočepy, ČeskoČesko Česko
UliceBarrandovská
Souřadnice50°2′4,9″ s. š., 14°24′1,5″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Miloše Havla se nachází ve vilové čtvrti na pražském Barrandově, je součástí urbanistického projektu Václava M. Havla na zahradní čtvrť na svahu kopce Habrová.[1]

Historie

O parcelu s výhledem do údolí Vltavy měl nejprve zájem automobilový závodník Čeněk Junek, nakonec ji však od Václava M. Havla koupil jeho bratr, filmový producent Miloš Havel. Nechal si na ní postavit srub podle návrhu filmového architekta Viléma Rittershaina. Výstavba samotné vily podle návrhu Vladimíra Grégra započala až ve 30. letech 20. století. Úpravy interéru z roku 1941 jsou dílem achitekta Karla Škvora,[2] posléze proslulého architekta filmových staveb.

Po únorovém převratu byla Havlovi vila zabavena, sloužila mj. jako rezidence argentinského velvyslanectví.[3] Na počátku devadesátých let ji v restituci získali Ivan a Václav Havlovi, kteří se v roce 1993[3] dohodli na jejím prodeji podnikateli Antonínu Charouzovi.

Charouzem řízená společnost Charouz Holding ve vile zřídila soukromý klub PLAYBON, o provoz klubu se starala akciová společnost PLAYBON Private Club.[4] V roce 1998 si společnost Charouz Holding nechala od společnosti INFO 7 vyhotovit znalecký posudek a následně nemovitost v odhadní ceně 126,4 milionu korun vložila do své dceřiné společnosti PLAYBON Private Club, která byla současně přejmenována na Reality 3000.[5] Po pádu Investiční a poštovní banky a následných převodech miliardových pohledávek za Charouz Group patřila Reality 3000 do holdingu Hendon, který vlastnila lichtenštejnská společnost Elana Anstalt. Ta se v říjnu 2010 neúspěšně snažila nemovitost prodat prostřednictvím realitní společnosti Exkluzivita.CZ, která stanovila nabídkovou cenu na 150 milionů korun.[6][7][8] Vila byla zastavena ve prospěch Poštové banky, od které skupina Hendon čerpá provozní úvěr.[9] V letech 2013–2019 byl vlastníkem vily slovenský otevřený podílový fond Náš prvý realitný.[5]

Barrandovské terasy, vila a srub M. Havla

V současnosti (2023) vilu na Barrandově (objekt a parcely) vlastní společnost EPMAS, a.s. a nájemcem je Antonín Charouz prostřednictvím společnosti Bohemian Marketing & Promotion a.s., kde je jediným akcionářem. Villa Barrandov je pronajímána pro firemní a společenské akce. Nabízí luxusně zařízená apartmá s veškerým příslušenstvím, fitcentrum, krytý bazén, vířivou masážní vanu, UV saunu i klasickou finskou saunu včetně masáží.[10] Srub Miloše Havla (Barrandovská 56) vlastní Mgr. Romuald Kopún, jediný akcionář a.s. EPMAS.[11]

Vila Miloše Havla

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kristýna Čechová, Barrandovské terasy, Reflex 7/2000
  2. ↑ Architekt - Škvor Karel | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b dav, Co také patří rodině Havlových, Mladá fronta DNES, 17. května 2003
  4. ↑ ~Hanbinec~ na Barrandově?, Super, 27. července 2001, dostupné online Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
  5. ↑ a b Obchodní rejstřík na justice.cz, IČO 25057553, Reality 3000 a.s.
  6. ↑ Katastr nemovitostí na nahlizenidokn.cuzk.cz, Praha-Hlubočepy č.p. 444, na počátku roku 2012 byla jako vlastník nemovitosti stále uvedena společnost Reality 3000 a.s.
  7. ↑ Grand Reality, Praha a Středočeský kraj, číslo 14, ročník 9, vyšlo 26. října 2010, celostránkový inzerát na straně 44
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.exkluzivita.cz [online]. [cit. 2012-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-29. 
  9. ↑ Účetní závěrka A. Charouz,spol. s r. o. za rok 2012, auditor BDO Audit s.r.o., sekce 3.6j, strana 13
  10. ↑ Villa Barrandov [online]. Praha: Bohemian Marketing & Promotion a.s. [cit. 2021-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-16. 
  11. ↑ Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2016-04-16]. Dostupné online. 

Literatura

  • SOSNOVÁ, Eva. Vladimír Grégr a architektura mezi dvěma světovými válkami v ČSR. , 2009 [cit. 2019-03-31]. Diplomová práce. Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Barrandovská 17 (02).jpg
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Barrandovská 444/17, Praha 5-Hlubočepy. Vila filmového producenta Miloše Havla.
Vila Miloše Havla.jpg
Autor: Ltosnar, Licence: CC BY-SA 4.0
Vila Miloše Havla od Vltavy z Bráníku
Barrandovské terasy, vila a srub M. Havla.jpg
Autor: Ltosnar, Licence: CC BY-SA 4.0
Barrandovské terasy, vila a srub M. Havla od Vltavy z Bráníku