Vila Mladek (Vidnava)

Vila Mladek
ve Vidnavě
Vila Mladek (Vidnava), 241.JPG
Poloha
Adresa9. května čp. 241, Vidnava, ČeskoČesko Česko
Ulice9. května
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky101617 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Mladek je samostatně stojící dům v ulici 9. května čp. 241 ve Vidnavě v okrese Jeseník. Byl zapsán do seznamu kulturních památek ČR před rokem 1988[1] a je součástí městské památkové zóny Vidnava.[2]

Historie

Významný urbanistický rozvoj města probíhal na přelomu 15. a 16. století; vyvrcholil v roce 1551 výstavbou renesanční radnice. Další vliv na renesanční přestavbu města měl požár v roce 1574. V období třicetileté války město v roce 1632 vyhořelo a znovu se obnovovalo. Další přestavby v podobě dolnoslezského baroka přišly po požáru části města v roce 1713. Rozvoj plátenictví znamenal rozvoj výstavby po skončení sedmileté války. V třicátých letech 19. století byla zbourána převážná část hradeb i obě městské brány. Podle mapy stabilního katastru lze zaznamenat růst města jehož vrcholem je rok 1850, kdy sídlem soudního okresu se stal Jeseník. Ve Vidnavě pak byly nejvýznamnějšími stavbami nová radnice (1867), gymnázium (1871), škola (1887) s kaplí (1898) a filiálním domem (1914) boromejek, kostel svatého Františka z Assisi (1897) nebo stavba železnice (1897). V období první republiky začala Vidnava upadat. V druhé polovině 20. století byla řada cenných měšťanských domů zbořena nebo zcela přestavěna. Na jejich místě byly postaveny panelové domy. V roce 1992 bylo po vyhlášení památkové zóny městské historické jádro konsolidováno.[3][4]

Mezi domy památkové zóny patří vila Mladek ulici 9. května čp. 241, která byla přestavěna z budovy ze 17. století. Vilu, která stála za městskými hradbami u mlýnského náhonu, přestavěl do novobarokního slohu v letech 1888–1900 notář Otokar Mladek. Budovu v roce 2008 opustila cizinecká a pohraniční policie[5] a dům byl z rozhodnutí města určen k prodeji, který byl neúspěšný.[6][7]

Popis

Exteriér

Vila je novobarokní patrová omítaná podsklepená stavba postavena z cihel na půdorysu čtverce a zakončena valbovou střechou. Průčelí obrácené do ulice 9. května je tříosé, vertikálně členěno průběžnou římsou a zakončeno korunní římsou s zubořezem. Horizontální členění do tří okenních os se středovým rizalitem s arkýřem. Přízemí je zdobné bosáží (střídající se propadlé a vystupující pásy). Vchod je umístěn ve středové ose, po stranách jsou okna se segmentovým záklenkem v šambránách. V patře je rohová bosáž, okna po stranách arkýře jsou pravoúhlá s přímou nadokenní římsou a v šambránách. Hranolový arkýř je zakončen stříškou orientálního tvaru. Je nesen konzolami, které jsou zdobené barokním ornamentem a zakončeny klapkami. Arkýřové nárožní sloupky jsou zdobeny rostlinným motivem. Čelní okno je trojdílné. Nad arkýřem je vysoký vikýřový štít složený s dolní části volutového štítu s oknem a na něm edikulový štít s iniciálami O. M. v kruhu. Boční fasády jsou dvouosé s obdobným členěním jako hlavní průčelí. [8]

Interiér

Uspořádání domu je trojdílné s komunikačním prostorem ve středním traktu. Ve vstupní hale jsou pravidelně rozmístěné vysoké pilastry s hlavicemi zdobené vejcovodem, na nich je kladí ve formě profilovaného fabionu. Na levé straně je edikula. Hala je rozdělena bohatě vyřezávanou dřevěnou prosklenou příčkou na část pro veřejnost a soukromou. Přístup do kanceláří v bočních traktech určených pro veřejnost je z haly jedním vstupem z podesty vstupního schodiště. V místnostech jsou ploché stropy. V obytné části prochází prostorná chodba s dvouramenným kamenným schodištěm s litinovým zábradlím. V úrovni prvního patra je přístup do místností v boční části. Vedle schodiště je úzká chodba, která vede do zadní přístavby. Schodiště vede do patra a do krovu a také se po něm dá sejít k vstupu v zadní části a do sklepa.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-15]. Identifikátor záznamu 1350982547 : vila Mladek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. 2204 (Pk)
  3. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Svazek VIII. díl, V-Ž. Praha: Libri, 2011. 8 svazků (891 s.). ISBN 8085983125, ISBN 9788085983128. OCLC 36941725 S. 262, 264–267. 
  4. LENOCH, Jaromír. Památky obce Vidnava, politický okres Jeseník (Slezsko).. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2019-02-10]. Dostupné online. 
  5. KRČOVÁ, Danuše. Ve Vidnavě začala úřadovat policie. sumpersky.denik.cz. 2008-03-21. Dostupné online [cit. 2019-02-15]. 
  6. KRČOVÁ, Danuše. Vila Mladek je na prodej, město pro ni nemá využití. sumpersky.denik.cz. 2008-12-05. Dostupné online [cit. 2019-02-15]. 
  7. Vidnava se marně snaží prodat památkově chráněnou vilu. Možná v ní vybuduje domov pro seniory. Olomouc [online]. 2017-10-09 [cit. 2019-02-15]. Dostupné online. 
  8. Rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku. iispp.npu.cz [online]. Ministerstvo kultury ČR, 7.10.2005 [cit. 2019-02-15]. Dostupné online. 

Literatura

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VIII. díl, V-Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2011. 891 s. ISBN 80-85983-12-5.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vila Mladek (Vidnava), 241.JPG
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: