Vila Otto Zweiga
Vila Otto Zweiga | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | klasicismus |
Poloha | |
Adresa | Olomouc, Česko |
Ulice | Tř. Spojenců |
Souřadnice | 49°35′33,18″ s. š., 17°14′45,56″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 46336/8-2616 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vila Otto Zweiga v Olomouci je jeden z nejvýznamnějších příkladů pozdní historizující architektury. Tato stavba v novoempírovém stylu byla navržena na zakázku sladovníka židovského původu Otty Zweiga (1874–1942) vídeňským architektem Franzem Kuhnem a postavena v roce 1931. Od 3. května roku 1958 patří k památkově chráněným budovám. Nachází se na adrese třída Spojenců 16, která spadá do městské části Olomouc-střed.
Historie vily
Pozemek v blízkosti parku si v roce 1916 koupili manželé Hermann a Adéla Konstandtovi. V roce 1919 zadali zakázku na vypracování vily mladému architektovi Paulu Engelmannovi ve spolupráci s jeho učitelem Adolfem Loosem.[1] Vila měla nést antické prvky, avšak ke stavbě z neznámých důvodů nikdy nedošlo. Konstandtovi parcelu v roce 1928 prodali manželům Zweigovým. V roce 1931 se uskutečnila výstavba vily, která byla inspirována vídeňským empírem.
Dne 15. května roku 1942 došlo k zabrání vily německými Hitlerjugend. V červenci roku 1942 odjeli manželé Otto a Anna Zweigovi transportem do Terezína a odtud byli 15. října přesunuti do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde také oba zahynuli.[2][3]
Popis vily
Jedná se o patrový objekt obdélného půdorysu se zahradou. Střecha krytá eternitem je tvarově podobná mansardě, přičemž horní část krytá plechem je téměř plochá.[4] Hlavní vstupní průčelí je symetricky řešené jako sloupový portikus s balkonem, který vrcholí trojúhelníkovým tympanonem se štukovou lyrou a celkový empírový charakter podtrhují uměleckořemeslné detaily. Přízemí tvoří dispoziční trojtrakt rozdělený do dvou funkčně odlišných částí oddělených chodbou. Na všech fasádách se nachází bosáž, patro je členěno pilastry, které jsou na nárožích zdvojené.[5] Panský byt v přízemí má pět prostorných pokojů, které jsou bohatě vybavené. Na boční straně se nachází přistavěná garáž a v zadní části je terasa spojená dvojramenným schodištěm se zahradou.
Odkazy
Reference
- ↑ Příběh stopy Adolfa Loose v hanácké metropoli… [online]. 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-17.
- ↑ Anna Zweigová [online]. Židovská obec Olomouc [cit. 2018-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Otto Zweig [online]. Židovská obce Olomouc [cit. 2018-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-20]. Identifikátor záznamu 158836 : vila Otto Zweiga. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Vila Otto Zweiga [online]. Wikimapia [cit. 2018-01-16]. Dostupné online.
Literatura
- ZATLOUKAL, Pavel; HORÁČEK, Martin. Slavné vily Olomouckého kraje. 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2007. 105-107 s. ISBN 978-80-87073-00-1. S. 204.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Otto Zweiga na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: