Vila Rudolfa Vorla

Vila Rudolfa Vorla
Vila Rudolfa a Slávy Vorlových
Vila Rudolfa a Slávy Vorlových
Základní informace
Slohfunkcionalismus
StavebníkRudolf Vorel, Sláva Vorlová
Současný majitelDiamo, s.p.
Poloha
AdresaSkalní 176/8, Barrandovská 176/30, Praha 5 - Hlubočepy, ČeskoČesko Česko
UliceSkalní
Souřadnice50°2′1″ s. š., 14°23′55,3″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Rudolfa Vorla je bývalá rodinná vila, která stojí v Praze 5-Hlubočepích mezi ulicemi Barrandovská a Skalní.

Historie

Po svatbě roku 1919 se Rudolf Vorel (1891–1945) a jeho žena Sláva (1894–1973), hudební skladatelka a klavíristka, přestěhovali z rodného Náchoda do Prahy. Novomanželé dostali od matky Rudolfa v Praze malý obchod pro založení firmy Vorel, ve které vyráběli módní klobouky a drobné doplňky. Firma sídlila v Břetislavově 16 (Malá Strana, v letech 1919-1949 Praha III.).[1]

Roku 1929 koupili pozemek v nově vznikající pražské čtvrti Barrandov a vybudovali na něm moderní vilu. V ní brzy měli hudební salón, pro který objednali u krnovské firmy Bratří Riegrů varhany podle návrhu Bedřicha Wiedermanna. Jejich stavba se však nerealizovala. Každý týden se ve vile setkávali přátelé, již v srpnu 1933 zde hrálo nově ustavené „Barrandovské kvarteto“ ve složení Antonín Seeman první housle, Karel Sušický druhé housle, Jiří Podubecký viola a jeho bratr Eugen Podubecký violoncello. Složení kvarteta se časem měnilo, s Antonínem Seemanem hrál také jeho bratr Jaroslav, pan Pokorný a na violoncello architekt F. A. Libra[2]. Pravidelnými hosty bývali Bedřich Jaroš a Vincent Zahradník z Ondříčkova kvarteta, Jaroslav Řídký, Alois Hába, František Maxián, Jan Panenka, Josef Páleníček nebo cellista Miloš Sádlo. Mezi další časté hosty patřili architekt a sochař František Bílek, japanolog a cestovatel Josef (Joe) Hloucha, spisovatelé F. X. Svoboda a J. S. Machar nebo JUDr. Vladimír Čelakovský, pravnuk básníka F. L. Čelakovského. Sláva Vorlová se po patnácti letech práce ve firmě vrátila ke komponování.[3][4] V Pražském adresáři 1937-1938 je Antonín Seeman (Seman) se svou ženou Klárou uváděn bytem Barrandovská 176.[5]

8. května 1945 byl Rudolf Vorel před očima své ženy zastřelen oddíly SS spolu s Antonínem Seemanem (bankovní rada, Zemská banka) a dalšími muži v ulici Pod Habrovou před čp. 350/16.[6][7] Sláva Vorlová žila ve vile až do své smrti v srpnu 1973.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Státní oblastní archiv v Praze: Vorel, továrna na dámské klobouky, Praha. [cit. 2019-04-10]. Dostupné online Archivováno 10. 4. 2019 na Wayback Machine..
  2. ↑ Librová, Eva. Architekt F.A. Libra: hrst vzpomínek na otce. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2008. 134 s. Prameny k dějinám architektury a stavitelství; sv. 1. ISBN 978-80-204-1866-1. S. 25, 30.
  3. ↑ Anna Šerých: Juliette Arányi. In: Hudební rozhledy. Portréty velkých klavíristů 20. století V/XI. 04/19. [cit. 2019-04-11]. Dostupné online Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine..
  4. ↑ KOVÁŘOVÁ, Lucie. Sláva Vorlová (1894–1973): život a tvorba skladatelky se zaměřením na Koncert pro basklarinet a smyčce, op. 50 [online]. Brno, 2019 [cit. 2019-04-12]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/chcns/>. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Flašar. S. 17-18.
  5. ↑ VILINSKIJ, Valerij Sergejevič. Pražský adresář 1937-1938. I. - III. díl. Praha: Státní tiskárna, 1937. 28, 1685, 83 s. Dostupné online. S. 1221, 1586. 
  6. ↑ Spolek pro vojenská pamětní místa: Praha 5 - Pod Habrovou. Jiří Porteš, 1.5.2005. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online.
  7. ↑ Spolek pro vojenská pamětní místa: Praha 1 - Na Příkopě. Josef Kareš, 31.05.2011. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Skalní 8-Barrandovská 30 (04).jpg
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Skalní 176/8, Barrandovská 176/30, Praha 5-Hlubočepy